Cabin Fever 2

Kdyby se mi nechtěl psát delší komentář nejspíš bych napsal, že jde o ideální film k nedělnímu obědu. Já jsem se ale nakonec rozhodl napsat ještě pár vět navíc. Viděl jsem Cabin Fever(2002), Cabin Fever: Patient Zero(2014), Cabin Fever(2016) a samozřejmě i Cabin Fever 2. Z nějakýho mně neznámýho důvodu jsem ho tady ale neměl ohodnocenej. Rozhodl jsem se tak, že si dvojku dám znovu. Přiznám se, že bych raděj uvítal kdyby šlo o čistokrevnej horor. Tenhle film se ale vůbec nebere vážně a tak je potřeba k němu přistupovat. Najde se tu pár vtipnejch scén a vydařenejch hlášek ale jinak komediální stránka filmu moc nefunguje. Alespoň, že ta hororová jakž takž funguje a chrlí na diváka nechutnosti všeho druhu. Slabším jedincům by to mohlo přivolat i nežádoucí žaludeční potíže. To u mě ale nehrozilo. Slabší 3 hvězdy. (07.11.2022)

Tento snímek poukazuje na události, které se stali ve Springfildu. Docela nechutnej začátek. Postava jdoucí lesem zanechává za sebou kousky masa, celá tato scéna pak projde přeměnou na kreslené úvodní titulky, ve který se začne příběh rozvíjet. Úvod je podpořen pěknou hudbou. Tu dělal Ryan Shore. CITÁT - Dawn home water.......... Chyba ve filmu : Když Alex ( Rusty Kelley ) ve 29 minutě volá poprvé Johnovi ( Noah Segan ) má John na hodinách 7:13. Pak zavěsí. Leč Alex mu zavolá znova. John opět zvedá telefon, ale na hodinách je 7:12 a právě přeskakují na 7:13........... Černoch co opakuje CITUJI - Parchanti, sráči jedni nevděčný.......... - je hustej. Zvláště jeho akce z punčem je nechutná. Každému však chutná. CITÁT - Chutná to jak chcanky........... Vyhlášení královny a krále plesu tak může začít. Při některých scénách se mi zvedal žaludek a někdy jsem i zavřel na chvilku oči - je to prostě masakr. Moč, krev, sperma, blitky co hrdlo ráčí. Dobrá hudba a povedené napětí. Závěrečné kreslené titulky jsou vlastně další příběh. CITÁT - Kurva, měla jsem jít raději na ten ples.......... Animované části filmu měla na starosti Ana Maria Alvarado. Ve filmu zazní - Dancing on our Graves od The Singers, In you nebo song Mercy oba od Alexe a Boba Stoneovích nebo také uslyšíme Somebody put something in my Drink od skupiny The Ramones. http://www.youtube.com/watch?v=QSih4o2YfmA (24.04.2011)

Velké zklamání od režiséra The House Of The Devil jsem čekla daleko víc. Chudák Eli to si nezasloužil první díl měl atmosféru z neznáma a z viru tady se na atmosféru hned rezignuje a spíš se zaměřuje na prasárny (sex s tlusťoškou a x dalších věcí). Vrchol stupidity je konec s tou striptérkou kdy jeden chlápek řekne že by ji stejně omrdal to je moc i na mě. (15.02.2010)

U Rothovy jedničky jsem byla nerozhodná, zde jsem to měla docela snadné - tudy zkrátka cesta (aspoň teda ta moje) nevede. A to jsem si po shlédnutí suprového animovaného úvodu myslela, že bude líp. Ono se to totiž snaží být zároveň hororové i vtipné, ale tento pokus se zdařil jen napůl, takže výsledek vskutku nic ohromujícího nepřináší. Spíš je to přesně ten typ filmu, který si s kámošema pustíte k pivku a brambůrkům. Zajímavá byla snaha o nějaké ty gore efekty připomínající osmdesátky, ale nudný, předvídatelný děj se spoustou okoukaného klišé to všechno shodil. Takže Eli Roth vs. Ti West - 1:0. (13.12.2011)

Já jsem si Spring Fever užil víc než Rothovu jedničku. Od úvodních animovaných titulků, které v podstatě mohly nahradit celý úvod (ale nenahradily), se až do konce střídají scény komediální, atmosférické, brutální i nechutné, přičemž všechny celkem obstojně fungují (u Rotha nefungovaly) a co víc, výsledná směs drží pohromadě (u Rotha nedržela). Ačkoli prý režisér West neměl při natáčení tvůrčí svobodu (nakonec se chtěl od filmu distancovat), odvedl docela dobrou práci. Podobně jako měl The House of the Devil feeling okultních hororů ze sedmdesátých let, má druhý Cabin Fever feeling (humorných) amerických béček z let osmdesátých. Jen není tak precizní a dokonalý jako THotD. (07.02.2010)