Zahrada

Moje dětství , nádhera , ten kocour to byl  hajzlík , takovej ten vyčůranej kriplík jako větší z medvědů , co se potkali u Kolína. Jinak bravo dabing , 4 naše tehdejší hojně obsazované a známé herečky zrychleně přes nějakou mašinku a vypadnou z toho hlásky těch záškoláků , úžasná zábava pro každou věkovou kategorii. (15.07.2021)

Odkaz československého animovaného filmu třetí čtvrtiny minulého století zůstává nedotčen. Jedinečná úroveň animace, pozoruhodné generační seskupení režisérů, animátorů, kameramenů, herců-animátorů, výtvarníků vytvořilo v srdci Evropy oázu, jejíž svéráz dodnes nevybledl. Něžnou hravost, biedermaierizující idyličnost, v níž ani zlo nepostrádá zpětnou vazbu úmyslu a touhy být včleněn do společnosti těch, kteří si tak rádi hrají, lze jen těžko postihnout slovy. Pojarova ZAHRADA patří nesporně k dílům nejzdařilejším a stále živým. Pro všechny děti od 5 do 90 let. (04.03.2016)

Od malička jsem milovala filmečky Břetislava Pojara a "Zahrada" ve mě vzbuzovala krásné pocity tajemna. Proč nedám pátou hvězdičku? Pravda je, že si z toho pamatuju pouhé nesouvislé kousky, takže pokud se mi podaří někdy k tomuto dílku (po velmi, velmi dlouhé době) zase nachomýtnout, ráda se podívám a třeba ten poslední puntík k dokonalosti přihodím. 80% (28.04.2010)

Zahrada je půvabnou loutkovou (a částečně kreslenou) sérií (nejen) pro dětské publikum. Břetislav Pojar s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem přijali výzvu Mistra animovaného československého filmu a společně zadaptovali stejnojmennou knižní předlohu Jiřího Trnky. Filmové zpracování poměrně výstižně odráží duše kluků, jež prahnou po dobrodružství a zároveň je v nich obsažena jak odvaha (dalo by se říci jistá forma té rebelie proti zažitým pořádkům), tak i určitá bázeň (tedy poslušnost obvykle vnímané spořádanosti). Když Zahrada otevře svá tajuplná vrátka, vyleje se kouzelný svět představivosti, her, udatnosti, přátelství, vtipu, svět plný nezapomenutelného dobrodružství, svět neotřelý a v současném životě snad také zapomenutý a neznámý. Milovník zvířat seznamuje s podmínkami a předpoklady, O té velké mlze připravuje první setkání s tajemným světem a tím neočekáváným dobrodružstvím, Jak ulovit tygra je potom odhodláním k prvnímu hrdinskému skutku a upevněním přátelství, O myších ve staniolu je zjištěním, že zdánlivá divokost nemusí představovat skutečné nebezpečenství, a Velryba - Abyrlev je hravostí imaginace. Uličnickou hravostí také oplývá mluvené nebo doprovodné slovo: a to jak u Pavlíny Filipovské s Ivou Janžurovou, Jiřinou Jiráskovou a Růženou Merunkovou jako členů klukovské party, tak u Františka Filipovského jako zlomyslného kocoura, Martina Růžka jako svérázně vzdělané velryby a Bohuše Záhorského jako vypravěče. Zahrada je nadneseně nenuceným pobavením, uličnickým, ztřeštěným, a přesto laskavým a nenásilným. A také mně přináší závan vzpomínek na mé vlastní dětství. (30.08.2022)

Ke knize mám vztah silný, neb mi ji kdysi předčítal hlas, který již neuslyším, a také to byla jedná z prvních knih,v které jsem si slabikoval. Patří k těm knihám (jako Alenka či Malý princ), které lze prožívat jako dítě i po letech jako dospělý. A toto zpracování Břetislava Pojara a výtvarníka Miroslava Štěpánka je velice vtipné, akční, nesentimentální, nedětinské a přitom poetické. (16.04.2013)