Zahrada

Můj nejoblíbenější seriál, když mi bylo pět a chodili jsme na něj se školkou na promítání...byl tak jinej, tajemnej, kouzelnej, dětskej...Bylo to přesně to, co jsem jako dítě chtěla prožívat a co jsem si v duchu s klukama užívala. S dojemnou radostí v srdci zjišťuji, že Zahrada neztratila nic ze své tajemnosti a laskavé dobroty ani dnes a že i dnešní děti (ve smršti nejrůznějších animovaných pseudopohádek) stále tak silně oslovuje jako kdysi mne....ne kdysi, oprava, mne doteď...:-) (12.11.2010)

Dokud bude za zdmi mé lebky bujet tato čarokrásná Zahrada, bude mi dobře na světě. Děkuji, mí mistři zahradničtí, Trnko a Pojare, za půjčení klíčů od ní. Dokonalé čaro - ako hovoria bratia Slováci. P. S. "Když nemůžete, napijte se studené vody, půjdete do nemocnice… Vidíte tady ty drápy, tejden jsem si je nemyl, dostanete otravu krve!" Filipovského kocour je největší zlosyn od dob Calvery! (26.04.2008)

Tenhle film ze srdce zbožňuju. Nikdy nezapomenu, jak jsem coby dítko zíral s očima doširoka otevřenýma na to, co za tajemství se vynoří v tajemné zahradě. Jednička českého animovaného filmu, provázaného s dabingem výborných herců. Kocourův nevybíravý slovník vůči narušitelům klidu: "Vy knedlíci, vy lívanci,... uličníci!!!!" zůstává jednou provždy. (03.11.2009)

Ke knize mám vztah silný, neb mi ji kdysi předčítal hlas, který již neuslyším, a také to byla jedná z prvních knih,v které jsem si slabikoval. Patří k těm knihám (jako Alenka či Malý princ), které lze prožívat jako dítě i po letech jako dospělý. A toto zpracování Břetislava Pojara a výtvarníka Miroslava Štěpánka je velice vtipné, akční, nesentimentální, nedětinské a přitom poetické. (16.04.2013)

Vždycky se i strašně líbil první díl. Hlavně proto, že je úplně jiný, než ty ostatní, má jinou atmosféru a i když na něj další tak nějak navazují, respektive z něj vycházejí, vypráví trochu jiný příběh. Neznamená to, že by se mi další díly líbili méně, jsou fajn, ty kluci mě baví, je to skvěle namluvené. (14.07.2013)