Režie:
Darren AronofskyKamera:
Matthew LibatiqueHudba:
Clint MansellHrají:
Natalie Portman, Mila Kunis, Vincent Cassel, Barbara Hershey, Winona Ryder, Benjamin Millepied, Ksenia Solo, Kristina Anapau, Janet Montgomery (více)VOD (5)
Obsahy(4)
Baletka – labuť – tančí ve světle reflektorů sama, pak s partnerem, ze kterého se stane ďábel. Je to sen, který se zdá baletce Nině. Cestou do divadla v metru zahlédne kolegyni Beth. V šatně pak dívky Beth pomlouvají, že je stará. Na zkoušku přijde hlavní dramaturg s tím, že bude nové nastudování Labutího jezera. Beth roli nezíská, je propuštěna z divadla a rozbije část své šatny. Nině se na konkurzu nedaří. Přichází Lilly, nová primabalerína. Nina cestou domů potká dívku, která je jí neuvěřitelně podobná. Doma je Nina smutná, matka ji uklidňuje. Druhý den jde Nina za Leroyem a žádá ho o roli černé labutě. Leroy říká, že jako bílá labuť je dokonalá – ale na černou labuť ještě nemá. Ninna tvrdí, že chce být dokonalá, a Leroy chce, aby se uvolnila, a políbí ji. Nina ho kousne a on jí řekne, že si na roli vybral Veroniku. Když ale dojde na rozpis rolí, Nina zjistí vidí, že Leroy dal roli přece jen jí. Okamžitě to volá matce z toalety. Když vyjde, vidí, že na zrcadlo někdo rtěnkou napsal „whorw“ – děvko... Druhý den začínají zkoušky. Nina dře na roli zlé labutě a Leroy jí dává za příklad Lilly. Leroy a Nina jdou společně na večírek s novináři na počest Beth, která na konci sezony končí. Beth se naštve a Lilly se nevhodně zasměje. Nině se zdají divné sny a prolínají se se skutečností. Lilly se na WC chce s Ninou seznámit, ta ji odmítne. Když pak večer čeká na Leroye, přijde za ní opilá Beth a ptá se, co Nina pro roli udělala, když podle Leroye byla vždycky jenom „ta drobná frigidka“. Nina jde k Leroyovi na skleničku a on po ní vyjede. Vyptává se jí na sex, jestli jí baví a tak podobně. Chce, aby šla domů a tam masturbovala, aby trochu ožila a nebyla tak upjatá. Nina večer v posteli masturbuje. Když se otočí, uvidí sebe samu v křesle v černých šatech... (TV Prima)
(více)Videa (5)
Recenze (2 699)
Darren Aronofsky je jeden z nejobdarovanějších režisérů současného filmu. Poprvé ale musím jeho filmu vytknout tu všudepřítomnou snahu o velké umění, poprvé mi u jeho snímku přišla z podtextu více než zjevná a párkrát místy skoro až křečovitá, přesto má Černá labuť tolik strhujících míst a tolik silných momentů, že se nelze k zhlédnutému vymezovat neutrálně, neřku-li negativně, je to skutečně silný a ve svém konceptu umělecký film. Velké umění je ale jinde. Mám totiž pocit, že sám režisér se s Černou labutí popasoval podobně jako její titulní hrdinka, jen si prostě nebyl sto ,,fyzicky nebo duševně ublížit", aby do svého filmu dostal to nejlepší. A bez té ochoty jít na dřeň to prostě nejde. Emoce tu totiž nejsou upřímné, ale jen absolutně efektní, neboť jejich zdrojem je jen precizní přístup pana režiséra, nikoliv skutečná hloubka v příběhu a ve filmu. Jestli někdo o Černé labuti napsal, že je to (jen) skvělá nadstavba divadla a baletu, měl pravdu. Coby taková nadstavba funguje rozhodně dokonale. Efekt je nebývalý. Jen pod tím vším ukrytý příběh je až příliš prvoplánový. V Labutím jezeře by nevadil, v celovečerním vážně míněném filmovém dramatu trochu ano... ()
Geniální nebo vypočítavé, já v tom nenašel žádnou špičkovost. Je pravda, že Aronofsky zajímavě zapracoval se stresem hlavní hrdinky, proměnou, s kontrastem křehké krásy a temného neznáma. A je to jeho gala představení, stejně jako Natalie Portman. Sám jsem po celou dobu vydržel v zájmu, chvílemi i napjatý, závěrečné Labutí jezero bylo slušně intenzivní. Ale ve výsledku se to obešlo bez emocí a ten film mi přišel přesně takový, jakou byla jeho hlavní hrdinka, tedy profesionálně precizní, ale jinak zoufale vášní prostý. Wrestling mi byl bližší. (P.S. Uznávám, že DVDscreener nebyl nejlepším zdrojem, ale nemyslím, že by nějak ovlivnil počet hvězd.) ()
Dokonalý film o dokonalosti. Po výbušné rozjívenosti prvních tří filmů dospěl Aronofsky s Wrestlerem a Černou labutí do stádia, kdy místo vršení samoúčelně efektních kudrlinek pečlivě provazuje jednotlivé složky, aby se vzájemně doplňovaly. Maximálně strhující film vyráží dech všemi svými složkami, především pak skvěle aranžovanou hudbou spojující Clinta Mansella, Chemical Brothers a Čajkovským a důmyslně vedenou kamerou, která dlouhými jízdami, kde tančí s herci, precizně vystihuje dynamiku a ladnost baletu. ()
This film just wants to be perfect. Chce to příliš moc a příliš nahlas. Aronofsky nastavuje zrcadla tak usilovně, že mi jen neméně usilovný stisk prstů mého spoludiváka na mém zápěstí zabránil v zařvání "zabili Bradleyho" na celé kino. Bohužel ani nastavení zrcadla baletu ve vší jeho hnusotě se všemi praskajícími klouby, propocenými trikoty a povinným vyhladověním, ani proměna nikoli ošklivého, ale zoufale zakřiknutého káčátka v titulního opeřence, ani přesné obsazení, kde se navzdory skvělé Natalii neztrácí ani Cassel nebo Ryderová, nemůže zvítězit nad skutečností, že v Black Swan vidím především rádoby sofistikovanou nápodobu umění, která trpí přílišnou doslovností než aby mohla být brána vážně, a na béčkový horor o cizí tváři v zrcadle na téma "buď opatrný s vyslovením svých přání, mohla by se vyplnit" - kterým BS ve své podstatě je - bere zase sama sebe příliš vážně. Pro mě midcult jako vyšitý, je mi líto. Možná je smolná černá labuť zakopaná v samotné idee vydávané za revoluční, ve dvojroli Bílé/Černé pro jednu baletku, když se přitom jedná o běžnou praxi. Nicméně slovní spojení "nebuď labuť" zřejmě na nějakou dobu získá na závažnosti. P.S. Když jsem se konečně odpoutala od nastavování zrcadel, vzpomněla jsem si v závěru na cimrmanovské: "Už blouzní. Naskakuje mu husí kůže a má dojem, že mu vyráží i brka!" A nové významné tisknutí mé ruky s nevysloveným "opovaž se" bylo na světě. P.P.S. Hudba skvostná, nepoznat, kde končí Čajkovskij a začíná Mansell... mňam. ()
Černá labuť je spíše černou kometou, která na konci roku ozářila filmové nebe a za pět minut dvanáct zachránila jinak průměrnou sezonu. Darren Aronofsky přináší další střípek do své skládačky lidských závislostí a jeho režijní styl se stále vyvíjí. Intenzivní deprese a paranoia z Pí a Requiemu s zneklidňující kamerou z Wrestlera ještě prohlubují potlačovanou sexualitu a touhu uspět baletky Niny. Tu famózní Natalie Portman obdařila krásou, potřebnou křehkostí a ve správný moment také naprostou změnou chování. Všechny složky se výborně propojují a podporují, takže příběh o baletce, která se stává svou vlastní postavou, získává netušeně mrazivou atmosféru a graduje do závěru, který málokoho nechá klidným. Co dál? Ignorujte to číslo vpravo nahoře a nenechte si tenhle film zkazit. Za žádnou cenu. A teď si jdu zamluvit lístky na balet... PS: Darren nabral směr "nový Polanski"? V porovnání s Repulsion působivější a divácky atraktivnější. ()
Galerie (104)
Zajímavosti (55)
- Vincent Cassel (Thomas Leroy) přirovnal svou postavu k Georgi Balanchinovi, spoluzakladateli amerického baletního souboru New York City Ballet. Cassel řekl, že Balanchine byl „šílený manipulátor a skutečný umělec užívající sexualitu k vedení tanečníků“. (HellFire)
- Herečka Natalie Portman (Nina) v průběhu natáčení se svým přítelem Benjaminem Millepiedem (David) otěhotněla, což bylo důvodem, proč odmítla účast na plánovaných projektech Ridleyho Scotta a sourozenců Wachowských. (LINKIN)
- Darren Aronofsky nabídl herečce Mile Kunis roli Lily přes Skype - bez konkurzu. (ČSFD)
Reklama