12 podmínek k dědictví

„ JASONE, UDĚLAL JSEM MNOHO CHYB OHLEDNĚ NAŠÍ RODINY, ALE MYSLÍM, ŽE TOBĚ JSEM UBLÍŽIL NEJVÍC. JEDINÝ ZPŮSOB, JAK TO MŮŽU NAPRAVIT, JE NEDÁT TI NIC...“ /// Veskrze optimistickej příběh o převýchově bohatýho (lenošnýho) fracka. Občas se zasměju, občas uroním slzu.... je tady totiž dost citovýho vydírání. A vlastně je to takový celý dost kýčovitý... Myslím, že dneska se už takhle filmy netočej... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „The Ultimate Gift“, kterou v roce 1999 napsal Jim Stovall, neznám. 2.) Chtěl bych získat rodinu. 3.) Každej den bojuju v parku o lavičku. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (10.03.2019)

Film „12 podmienok dedičstva“ je film s výbornou myšlienkou, no s veľmi slabým spracovaním. Z niektorých scén mi bolo do smiechu a pritom som mal skôr plakať. Bolo to na môj vkus nejako uponáhľané a rozhádzané. Záver človeka chytí za srdce. Celkovo film nenadchne, no musím uznať, že na nízkorozpočtový film je to slušné dielo. 3,5* (06.09.2013)

Někdy méně je více. A to je nejenom jedna z myšlenek filmu, ale i dojem, který ze zpracování filmu mám. Ta až úporná snaha mít po celou dobu diváka "v hrsti", mít pod kontrolou jeho zážitek, mně dojem pokazila mnohem víc než třeba někteří (ne)herci. Bylo to právě citové vydírání a moralizující pointy servírované až do extrémů, aby je pochopil i fanoušek Ulice, které mně bránily si film víc užít. Přitom by stačilo všeho ubrat - netlačit tolik na emocionální pilu, omezit akční sekvenci v džungli, nejspíš i zkrátit stopáž. Především k divákovi ale přistupovat jako ke svéprávné individualitě, která sama dokáže propojovat indicie a pracovat s vlastními pocity. Takhle jsou ty moje dost smíšené. (01.11.2016)

film, který má určitě něco do sebe, jsou v něm emoce, dědictví který zkomplikuje mladému muži, jeho nalezení lásky, aniž by to čekal, drama to určitě není, ale některé zápletky jsou odlišné od ostatních, docela zmatené, že? ale holt toto je vše ve filmu, at si každý udělá ůsudek sám,rozhodující je, že mě se to líbilo. (17.09.2010)

Áno, súhlasím s tým, že film je dosť predvidateľný, ale ak je nejaký film natočený o vnútornej premene človeka, je predsa nefer vyčítať mu, že sa ten človek na konci zmenil... Nemám v láske presladené príbehy, ale tento , s riadne horkastou príchuťou, je pozerateľný. A malá slečna menom Abigail Breslin je rozkošne úžasná a úžasne rozkošná, jej prístup k životu mi pripravil ten pravý filmový zážitok... (30.12.2008)