Létající Skot

Příběhů vypovídajích o neuvěřitelné touze překonat sama sebe v nejrůznějšíxh sportovních odvětvích není nikdy dost. Příběh cyklisty Graema Obree, který se z chudinských poměrů a bez bohatých sponzorů pouze jen a jen vlastní urputností a disciplínou (až neskutečnou) dostal na špici světové cyklistiky je jedním z nich. Přesto v jeho životním příběhu je ještě cosi navíc, Obree je takový Burt Munro (V zajetí rychlosti) kombinovaný s Čistou duší, protože denodenně čelí svým běsům, které jej od dětství přivádějí až na hranici beznaděje a zoufálství ba přímo na hranici života a smrti - trpí schizofrenií, s kterou se s ní nikdy - přinejmenším ne do překonání světového rekordu a získání titulu mistra světa - nikterak neléčil. Škoda, že se tento film v našich kinech neobjeví - rozhodně by byl přínosnější než všechny násilné kriminálky, thrillery apod. (26.01.2009)

Grahama Obreeho si velmi dobře pamatuji z jeho závodní kariéry, kdy působil jako exot. Člověk jenž si vyrobí kolo z pračky a pak na něm překoná rekord v hodinovce v absolutně necyklistické poloze , člověk jemuž světová cyklistická asociace házela klacky pod kola a do loukotí, a člověk který nastoupí k silniční časovce na mistrovství světa s jedním převodem (to už ve filmu nebylo obsaženo), takový člověk si rozhodně zaslouží film o sobě. Jsem rád že byl natočen a že Graham Obreee nezůstal zapomenut. I tato doba má své hrdiny a nemusí to být přeplácení fotbaloví kašpárci. (16.02.2009)

Můj souboj s pedály nikdy neskončil rychlostním trháním asfaltu, ale přesto jsem schopen obdivně vzdychnout, že Graeme Obree je jedinečný borec. Patřím mezi pamětníky jeho výkonů i výsledků, takže na dráze jsem si užil pouze jedno překvapení předcházející jeho prvnímu rekordu - dvě hodinovky v jeden den. Mimořádně mne však zaujala vytrvalost cyklistické federace ve vymýšlení nesmyslů v boji s nechtěným rekordmanem. Vždy, když se setkám s pány v oblecích, kteří ve jménu "krásy sportu" likvidují makající sportovce, tak mám chuť vhodit na jejich sekretariát třaskavinu pro projasnění atmosféry. Takže sport velmi dobrý, úředníci skvělí, ale Obreeho psychické problémy zabraly víc filmového materiálu, než mi vyhovovalo. (16.06.2012)

Snímok síce zapadol presne do okruhu slušných športovo-motivačných snímkov, no v emotívnej rovine však ani nepriniesol so sebou nič nové, nič také čo by vyčnievalo nad ostatné. Príbeh samotný je ale zaujímavý a plný prekvapení. Možnosť sebarealizácie zdá sa nepozná hraníc, stačí obyčajná práčka a super bicykel je na svete... Dobre sa na to pozeralo. Slabší nadpriemer. 70/100 (05.01.2019)

Hodně slaboučké tři hvězdičky. Ještě jsem to snad nikdy neudělal, ale tady musím žehrat na dramaturgii. Hodinu sleduju trnitou a odvážnou cestu za pokořením rekordu v hodinovce, aby se to potom zbagatelizovalo a začalo se to točit kolem něčeho jiného. U sportovních filmů jsou pro mě rozhodující i záběry sportovních okamžiků a ty jsou tady absolutně nulové. Podívat se na jakýkoliv závod ve stíhacích jízdách, tak si těch dramat z pohledů na vyrovnanost jezdců užiju mnohem víc. Nakonec ty tři hvězdičky ale dát musím. Za informační hodnotu filmu, ikdyž ani netuším jaké přesně období je nám tu popisováno. (05.01.2011)