Létající Skot

Můj souboj s pedály nikdy neskončil rychlostním trháním asfaltu, ale přesto jsem schopen obdivně vzdychnout, že Graeme Obree je jedinečný borec. Patřím mezi pamětníky jeho výkonů i výsledků, takže na dráze jsem si užil pouze jedno překvapení předcházející jeho prvnímu rekordu - dvě hodinovky v jeden den. Mimořádně mne však zaujala vytrvalost cyklistické federace ve vymýšlení nesmyslů v boji s nechtěným rekordmanem. Vždy, když se setkám s pány v oblecích, kteří ve jménu "krásy sportu" likvidují makající sportovce, tak mám chuť vhodit na jejich sekretariát třaskavinu pro projasnění atmosféry. Takže sport velmi dobrý, úředníci skvělí, ale Obreeho psychické problémy zabraly víc filmového materiálu, než mi vyhovovalo. (16.06.2012)

Vzhledem k tomu, že dráhová cyklistika mně nic neříká, ale vezu se na cyklovlně fanouška, který televizně absolvoval pokoronavirovou Tour de France, rozčílil se u výroku a potrestání Peťky Sagana, radoval se z vítězství Alaphilippa, srdcaře a bojovníka, jede v Giru a tomu Saganovi fandí a křičí, těší se na Vueltu, ale pak mu zmehne před profi trenažérem a proklíná úspěšné české kluky, co v Americe hodili na trh svůj patent Rouvy, ba i výrobce jiné, tak jako poctu všem šlapajícím bláznům jsem dala tenhle snímek, snímek o tvrdohlavosti, touze, ale také o temných chmurách v hlavě, které, když jim to dovolíte, postupně zabíjí vaše JÁ, a pak i definitivně tělo. Co dodat, před bojem tohoto skotského šampióna se lze jen sklonit. Musela jsem uznat, že cyklisté mají společný určitý druh povahy, protože jsem u scény řezání sedla pilkou přesně viděla přítele, který by navrch to kolo rozmlátil a rám by napařil panu mezinárodnímu předsedovi kolem krku. A protože je film britský, je úplně jedno, jestli se děj odehrává v současnosti nebo 1920, kromě trochu drobností, jako občas kupodivu novější auto či dětský kočárek, to stejně nepoznáte, furt stejně ošklivo. Tu čtvrtou hvězdičku dám, pro všechny ty cvoky v sedlech. (07.10.2020)

Ach D.Mackinnone. Dostat do rukou tak úžasný námět. Dostat do rukou šanci zfilmovat splněný "reálný" sen v tak vzrušujícím prostředí, jako je cyklistika a takhle se nechat "urvat" pomyslným pelotonem. Kde je detailní trénink a příprava hlavního hrdiny? Kde je vypíchnutí Graemova vztahu k cyklistice? Kde je kvalitní kamera a stříh, který by udělal z dráhařského šampionátu něco výjimečného, což bezesporu MS je? Celé to působí jako marná snaha ztvárnit něco ojedinělého a unikátního, kterou dostihl defekt v podobě prasklé galusky. *** za nápad a J.Lee.Millera, který zahrál skvěle. (02.02.2011)

Hodně slaboučké tři hvězdičky. Ještě jsem to snad nikdy neudělal, ale tady musím žehrat na dramaturgii. Hodinu sleduju trnitou a odvážnou cestu za pokořením rekordu v hodinovce, aby se to potom zbagatelizovalo a začalo se to točit kolem něčeho jiného. U sportovních filmů jsou pro mě rozhodující i záběry sportovních okamžiků a ty jsou tady absolutně nulové. Podívat se na jakýkoliv závod ve stíhacích jízdách, tak si těch dramat z pohledů na vyrovnanost jezdců užiju mnohem víc. Nakonec ty tři hvězdičky ale dát musím. Za informační hodnotu filmu, ikdyž ani netuším jaké přesně období je nám tu popisováno. (05.01.2011)

Opět můj šálek kávy :o) Boj člověka s limity a vlastními ambicemi, navíc podložený reálnou historií, to jsem si opravdu opět užil. Postavit speciál s domácích "komponentů" včetně ložiska z pračky :o) a na tomhle kole lámat letité světově rekordy, to byla fakt celkem jízda. Boj s osobním démonem a klacky pod nohy, ze strany cyklistické federace, nic z toho ho nepoložilo a svůj cíl dotáhnul až ke hvězdám! Silný a neuvěřitelný příběh. (28.03.2015)