I Spit on Your Grave: Deja Vu

Tak tohle opravdu bolelo.. v první řadě nechápu tak zbytečně dlouhou stopáž protože v tomhle případě se to fakt vleklo jako šnek.. Zarchiho uznávam za jeho původní film z roku 1978, ale tohle se fakt moc nepovedlo, i ten výběr ,,herců" byl hroznej ikdyž scénář nebyl nejhorší, jenom tam fakt bylo spoustu hluchých míst.. (25.04.2019)

Režisér si na stará kolena stihl natočit pokračování svého nejznámějšího Exploiťáku, který natáhnul do téměř 150. minutové stopážé, ale chápu ho, chtěl si to pořádně ještě užít. Každopádně, zas tak šílěně hrozný to podle mě nebylo, ale chápu zdejší hodnocení. Vadila mi tu samozřejmě taky ta délka, občas to bylo zbytečně ukecaný, bylo to místy strašně blboučký, nelogický a o chování postav snad ani netřeba mluvit. Potěší ale scény a hlavní postava z původního filmu, Jamie se nebála svléknout a běhat po lese nahatá, i když na svém kontě má většinou samé amatérské / nízkorozpočtové filmy, takže jí to problém asi moc nedělalo a co se týče brutality, tak jsem čekal rozhodně víc, ale dojde zase na uříznutí péra, což trochu vyvolalo pocit nechutnosti. No, dohromady tedy máme 5 filmů I Spit on Your Grave a jasným vítězem je stále 2010 a 2013 a neočekávám, že by se v budoucnu mělo objevit nějaké solidnější pokračování, i když v rámci žánru, bych si to docela i přál. (293. hodnocení) (02.06.2022)

V 70. rokoch sa na filmovej scéne objavilo množstvo kontroverzných mäsiarčin (Kanibali alebo cravenovky Hory majú oči a Posledný dom naľavo atď.). Pľujem na tvoj hrob patrilo bez debaty medzi ne. Potom na dlhé desaťročia nastalo hrobové ticho, prerušené až v roku 2010. Vtedy sa na scéne zjavil remake v krátkom časovom úseku nasledovaný dvojkou a trojkou. Skutočná bomba ale vybuchla až v roku 2019, kedy sa stalo niečo svojím spôsobom úžasné. 82-ročný (izraelský) režisér originálu Meir Zarchi (ktorý od dôb jednotky natočil jediný film - dávno zabudnuté Don´t Mess with My Sister v roku 1985) sa po viac ako štyroch desaťročiach (!) rozhodol nakrútiť pokračovanie s nepochopiteľnou smrtiacou a vražednou stopážou 148 minút (!). Aby toho nebolo málo, tento úžasný zločin previedol podľa vlastného scenára (a ešte si ako bonus udelil cameo kňaza) a v produkcii svojho syna Terryho (ktorý celý tento tatkov masaker následne zostrihal). Tým ale zďaleka nekončíme. Nielenže je jednou z hlavných postáv sequelu Jennifer z originálu, ale dokonca ju hrá rovnaká herečka. Konkrétne 72-ročná Camille Keaton. Nič proti starším herečkám, ale Camillina rola je pomerne akčná. Lenže strihač nedokázal zamaskovať jej vek a tak sú akčné scény absurdné. Následne opraty preberá jej dcéra, ktorá sa na plátne od istého bodu producíruje výlučne nahá, ale keďže sa dosť podobá na Janu Kirschner, tak by vari azda bolo i lepšie, aby sa tak nedialo. Scenár je príšerné zverstvo a spolu s neuveriteľným kastingovým panoptikom robí z tohto filmu jeden z najhorších hororov roku. (31.07.2019)

Tohle fakt jako někdy myslel vážně?! První díl taky nebyl bůhví co. Ale tohle? Kurva to nemá scénář, herci, teda statisti, celou dobu improvizují a předvádějí jednu idiocii za druhou.I mentálně postižený děcka na školní besídce podávají lepší výkony. Pokud to měla být parodie, tak je málo vtipná. Kdyby tam nebyla tak přepálená stopáž, možná by se s toho stala další kultovka jako od Eda Wooda. Odpad, nic jinýho (04.08.2019)

V roce 1978 natočil režisér Meir Zarchi pro mnohé opravdu nechutný a těžko skousnutelný film, který byl v mnoha zemích dokonce řadu let zakázán. Přestože se nemělo v žádném případě jednat o horor, tak je tento film dodnes za něj označován a stal se svým způsobem “kultovní záležitostí” tohoto žánru. Camille Keaton byla v té době opravdu atraktivní ženou a brutální znásilnění čtveřicí mužů v mnohých divácích a divačkách vzbuzoval nejhlubší odpor. Brutální pomsta se pak pro ty samé stala jejich nejhorší noční můrou. Když Meir Zarchi oznámil své vlastní pokračování, byl jsem dost na rozpacích. Přece jenom uběhla už opravdu dlouhá doba od natočení originálu a tento režisér následně už natočil jen jeden nepříliš známý film. Co ho na stará kolena vedlo se ještě jednou vrátit na místo činu? To opravdu nevím, ale raději měl zůstat zalezlý, tam kde celou dobu byl. I Spit on Your Grave: Deja Vu je totiž otřesným filmem od samého počátku až do samotného konce. Kvalit svého předchůdce nedosahuje ani omylem, ba mu nesahá ani po kotníky. Camille Keaton už je starou dámou, která se tomu propůjčila snad už jen z vlastní nostalgie a její smutný konec ve mně nedokázal vyvolat žádné emoce. Natož následné trápení její dcery s bandou dementních buranů (pozůstalých). Unikání sbírka nejrůznějších individuí se těm původním nedokázala vyrovnat, charakteristika postav byla bídná, stejně tak samotná atmosféra či dialogy. Ty byli přímo katastrofální. Téměř tři čtvrtina filmu mi přišla jako céčková parodie a teprve ke konci se dostavilo nepatrné zlepšení. I Jamie Bernadette byla donucena se na chvíli producírovat před kamerou nahá, bez toho by to nešlo, pak rychlé znásilnění a hurá na další pomstu. Ne opravdu nic originálního kromě smrti její matky nás tu nečeká. Troška té umělé krve tu přece jenom vystříkne, laciné gumové gore taky nesmí chybět a přece jenom se tu objeví i nějaká ta humornější hláška. 30% (11.08.2019)