Tudorovci

Zatím jsem viděla teprve první řadu, ale myslím, že k ohodnocení (jak hvězdičkovému tak slovnímu, které budu po zhlédnutí dalších upravovat) to už stačí. Tak tedy k 1. řadě: Hezounká pohádka (v první části série spíše pro dospělé, od doby, kdy král zahájil pokus anulovat své první manželství pak z té erotiky trochu ubrali) s občasnými (a velmi depresivními) prvky balady (na mor zemřelá dívka v manželské posteli, spoiler, Markétina smrt v louži krve a mléka, upalování knih a kacířů), s herci (s výjimkou představitelů kardinála Wolsleyho a lorda Rocheforta) vybraní v nějaké modelingové agentuře (ano, tak jsou pohlední) leč typově postavám vůbec neodpovídají (naštěstí většinou hrají dobře, či tam jsou tak málo, že se to dá prominout). Odchylek od toho, jak to fakt bylo, je na Wikipedii na několik stran A4, tak tím tady nebudu (protentokrát) obtěžovat. Pěkně u toho zrelaxuji, kouknu se na Cavilla, Rhys Meyerse a Blua a jsem víceméně (uf to je ale slovo) spokojena. Ovšem, kdyby se to nejmenovalo Tudorovci, byla bych určitě spokojenější. 2. řada: Zatím co první připomínala pohádku, ta druhá spíše horor (ono taky od pohádky k hororu bývá jen krůček). Příliš mnoho mučení, popravování a na můj vkus příliš mnoho stětí (jimiž si navíc v několika případech nejsem jista, předpokládala bych spíše věšení), no ale s tím jsem u tohodle seriálu tak nějak počítala. Každý z popravovaných se modlí za krále a lid nabádá k poslušnosti k němu, celý středověk to bylo pevně zakořeněno a i na počátku novověku to nepřipadlo nikomu nepřirozené, i když (řečeno s pláteníkem z pohádky Byl jednou jeden král) to co tehdy Anglii vládlo, nebylo ani dobré ani král, ale odpovídalo to realitě (co taky čekat od člověka, který sám sebe vyhlásí druhým hned po Bohu), takže druhá série se mi líbila více než první, konec konců v ní každý (až na Kateřinu Aragonskou, která si to nezasloužila, a Thomase Boleyna, který si to naopak zasloužil) dostali, co jim patřilo, a většinou se svým koncem naložili o dost lépe než s předešlým životem, tak snad i tvůrci dobře naloží s dalšími dvěma sériemi, třetí jsem už mezitím rozsledovala. (07.11.2015)

1. série - 70% - Detailně probraná politika, poutavé vztahy, nekompromisní činy a spousta linií, kterým pohříchu chybí atraktivnost. Kdyby se scénář soustředil na krále, jeho partnerky a případně na nejzajímavější lidi z jeho okolí, tedy v mých očích Wolseyho a Brandona, šlo by o perfektní žánrovou dobovku. Místo toho ale jde do neúměrné hloubky historických skutečností (což při jejich občasném pozměňování lehce postrádá smysl) a podkopává tak nohy samotnému ústřednímu příběhu. 2. série - 85% - Tvrdší kalibr ve všech směrech. Prchlivější Jindřich, intriky sahající až do Říma a i bez dějepisu jasný pocit, že tady se na optimismus čeká marně. Hlavním zlepšením proti úvodní sezóně je ale určitě srozumitelnější politika a pochopení, že ne všechno, co se toho času na dvoře řešilo, musí být řečeno. Zapuzená Kateřina, Thomas More nebo všudypřítomný Cromwell mají proto v příběhu o to pevnější a zásadnější místo. Nejslavnější dějový zlom snad celého Jindřichova panování ale přichází v samém závěru a zanechává po sobě lehkou příchuť osudovosti a nového začátku. 3. série - 90% - Michael Hirst pokračuje ve svých scénářích v kvalitativním vzestupu a dovádí Tudorovce do doby věčných neshod, zdrcujících zklamání a náznaků neodvratné zkázy. Hlavně ale ukazuje, že i dlouhodobě intrikující postavy si zaslouží soucit nebo to, že i nejpevnější charakter může podlehnout všudypřítomnému tlaku a uchýlit se ke stejným praktikám, jaké používají lidé kolem něj. Kromě toho jsem se dočkal i svého nejoblíbenějšího dílu vůbec. Nechci z něj prozrazovat nic, protože historie sice možná spoiler není, ale pochybuji, že máme všichni nastudovaný Jindřichův životopis od A do Z. Proto jen prozradím, že jde o čtvrtou epizodu. Kdo viděl, ten ví. Kdo neviděl, bude očarován. 4. série - 75% - Stárnoucí král, houstnoucí intriky, rozum pobírající Jindřichovi potomci a závěr ságy. Škoda jen, že tentokrát scénář občas lehce klopýtá a pár motivů se opakuje, protože střídání manželek hlavního hrdiny nemůže být strhující napořád a debaty o smyslu a směru anglické církve už také byly probrány snad ze všech stran. Přesto Tudorovci nemají šanci spadnout kamkoli do oblasti průměru. Na to jsou totiž herci až příliš brilantní sestavou, které stále s přehledem vévodí znovuzrozený Myers. Jeho dokončený přerod z popudlivého mladíka do strhaného muže zmítaného vlastním nezvladatelným já je jedním z nejpůsobivějších dlouhodobých hereckých koncertů, co jsem měl tu čest poznat. Velmi zdatně mu sekunduje vyzrálý Henry Cavill a Sarah Bolger, která z nenápadné postavy přesvědčivě dozrála do potenciální panovnice plné až děsivě jasných cílů. Ať už je ale závěrečná série jak chce rozporuplná, její úplný závěr rozechvívá nadlouho. Osudové smíření a vzpomínky na klíčové okamžiky celého lidského života. A klid v Jindřichových očích. Poklona, veličenstvo. (14.03.2009)

Barvitý historický seriál o atraktivním úseku anglických dějin. Je mi celkem jedno, jestli se autoři drželi věrně historické pravdy, nebo ne a překročili s autorskou licencí běžné zvyky. Je to krásná podívaná a o atmosféře britského královského dvora v 16-tém století vypovídá nepochybně stejně pravděpodobně jako učebnice dějepisu. Rád bych jednou viděl takový seriál třeba o Přemyslovcích. (23.10.2011)

Po druhé sezoně: Tak musím říct,že jak jsem měl po prvních deseti dílech výtky vůči nudě a spoustě nezáživných dialogů,po další sérii jdu o hvězdičku výš,protože Tudorovci jsou poměrně nenápadnou,ale dokonale komplexní sondou do Británie 16. století.Špičkové kostýmy,výprava,kulisy,vše je perfektní,k tomu velmi realisticky vyobrazené a předposlední díl plný velmi naturalistických poprav bral dech.K tomu výborné postavy Charlese nebo básníka Thomase Wyatta.Herci jsou vůbec výborní a už se těším na další řadu,možná po ní půjde hodnocení ještě výš. 1. série: 60 %, 2. série: 85 %, 3. série: 65 % , 4. série: 85 % Díky Bohu za sudé série, které si ty liché dávají levou zadní! (27.08.2010)

Příběhy z lidské historie bývají často zahaleny rouškou tajemství, nejinak je tomu v tomto případě. Seriál se zabývá dobou, která pro Anglii přinesla změnu v podobě reformačního procesu. Poodhaluje důvody, proč se král Jindřich VIII. rozhodl k tak radikálnímu kroku, jakým byla odluka od papežské stolice. Odpověď je nečekaně prostá, za vším hledej ženu, to platí v tomto případě dvojnásob. Je zajímavé sledovat politické machinace té doby a různé společenské intriky, člověk záhy zjistí, že lidé se příliš nemění. Samotné herecké obsazení je perfektní, prokreslenost jednotlivých postav je také na solidní úrovni. Herci se svých rolí ujali na výbornou. Kardinál Wolsey (skvělý Sam Neil) je nejpovedenější postavou, navenek působící zcela počestně a v souladu s desaterem, ve skutečnosti jako ten, kdo si s koláče snaží ukousnout co nejvíc. Přesto však naprosto oddaný králi, to bohužel Jindřich později nepochopí.. Proč tedy jen průměrný výsledek? Tvůrci by se měli vyvarovat historických nepřesností nebo je alespoň omezit, ale budiž. To co Tudorovce podkopává je fakt, že seriál netvoří komplexní a kompaktní celek. Jednotlivé dějové linie do sebe příliš nezapadají, seriál působí dost útržkovitě, škoda toho. (12.01.2010)