Past

Srdan Golubovic veľmi dobre napasoval drsný námet morálnej dilemy do sociálne ťaživého, neutešeného prostredia Srbska po páde Miloševičovho režimu. Všade samá dezilúzia, bieda, korupcia a priepastné rozdiely medzi bohatými a chudobnými... Dráma, ktorá v divákovi ešte aj dlho po skončení rezonuje... Situácia, do ktorej sa dostal Mladen ako otec rodiny by som teda neprial ani najväčšiemu nepriateľovi. Akokoľvek sa človek rozhodne všetko je aj tak zle, len ho to nadobro zmení... smerom dole, k ľudskej troske. Výborná záležitosť. 80/100 (26.09.2016)

Kam až je schopen zajít člověk, zahnaný do kouta, strachem o milovanou bytost? Je schopen přijmout následky svých činů, či se s nimi dokonce vyrovnat? A jak to poznamená jeho blízké? Takové a mnoho dalších otázek klade Srdan Golubovic ve svém filmu, který přes i přes pár scénáristických lapsů ( např. ne moc věrohodná scéna na policii), funguje celkem slušně po žánrové stránce, takže jsem si užila dobrý thriller a zároveň je, zejména díky kvalitnímu výkonu hlavního představitele, uvěřitelnou psychologickou studii jedince, jenž se svým činem vyčlenil z okruhu normální lidské společnosti. Srbská kinematografie je pro mě zcela neznámá, pokud je ale schopná takových snímků, jako je Klopka, ráda se jí podívám na zoubek. (25.01.2015)

Filmy ze Srbska a jiných balkánských zemí lze úspěšně používat jako argument proti všem apologetům české kinematografie, kteří se snaží tvrdit, že za její současnou bídnou úroveň muže především malý trh, nízké rozpočty a skutečnost, že se v českých reáliích údajně nejde vyhnout tomu, aby žánrové filmy nepůsobily směšně. Klopka si nehraje na Hollywood a přitom působí dostatečně "světově", je realistická, napínavá, dobře natočená a stav srbské společnosti se jí daří glosovat bez primitivní didaktičnosti a povrchnosti. Tedy až na tu scénu v bance - ta vypadá, jako by utekla z Ulovit miliardáře. (02.03.2011)

Přestože se Past zabývá palčivými sociálními otázkami poválečného Srbska (nemoderní zdravotnictví, nižší životní úroveň, kriminalita...) a desaturovanými barvami se řadí spíše k pochmurnému realismu, formálně jde kupodivu o promyšlený, dobře vystavěný thriller. Od začátku snímek využívá retrospektivního vyprávění, u něhož se navíc až do samého závěru chytře zatajuje, komu jej Mladen směřuje, a scénář obecně klade důraz na zužitkování všech do děje uvedených prvků. Zdánlivě banální opakovaná scéna s cikánskými umývači auta na přechodu má například klíčovou funkci ve vystopování hlavního záporáka a k několika překvapivým odhalením dochází proto, že snímek cíleně zatajuje důležité informace. Past tak představuje poměrně málo zastoupený případ společensky kritického žánrového filmu, jehož obě polohy se vzájemně dobře doplňují. Vcítění se do děje a postav ještě dopomáhá vhodně obsazený Nebojša Glogovac, který svým vzezřením obyčejného "táty od rodiny" působí zranitelně. (29.05.2013)

,,…VY BY JSTE TU PRÁCI MOHL UDĚLAT ZA NÁS. JSTE SERIÓZNÍ ČLOVĚK, ČESTNÝ, PRACOVITÝ, TAKOVÝCH JE DNES MÁLO. PROTO JSME SI VÁS VYBRALI. POTŘEBUJEME NĚKOHO, KOHO NEBUDE NIKDO PODEZŘÍVAT...“ /// Když vám má umřít syn, je to na hovno. Veseleji může bejt, když se dozvíte, že ho můžete zachránit. Ale v tomhle světě, není nic zadarmo… Srdan Golubovic tentokrát nesází na konflikt mezi národy, ale vystačí si prostorem uvnitř rodiny, která řeší, jestli dokáže pomoct vlastnímu dítěti. Vobčas mám srdeční koliku, páč jednání Mladena je … nepochopitelný? Hovno! Vím hovno, jak bych se v takový situaci zachoval a co je (není) pravděpodobný. Dramatický drama, který možná závěrečnou gradací nepřekvapí, ale nějakou otázku uvnitř otevře. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal Nenad Teofilovic, číst nebudu. 2.) Sháním prachy pro ,,Konto Míša“. 3.) Thx za titule ,,človák“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.05.2014)