Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka

Návrat archaických forem IV: V tomto seriálu se vlivem jeho stáří (rozuměj stáří loutek a celé dvojky) splétá staré s novým a nelze ho proto zpětně asociovat s vlastní minulostí, neb minulost ústřední dvojice tu minulost osobní přebíjí. Koncepce rodiny, která funguje i přes absenci matky, je pro mě nepochopitelná, rozbíjí tradiční model a nahrazuje klasický model matka-otec-děti zesíleným vztahem otec-děcko, potažmo dokonce otec-syn v prostředí prvorepublikové chudoby. Taťuldy a jeho utrápené lysé hlavy mi bylo vždycky neskonale líto. (18.01.2010)

nostalgické 3* nechci snižovat kvality těchto seriálů natož světoznámého divadla Spejbla a Hurvínka, ale je fakt, že v dětství mi černobílý ani barevný večerníček s nimi nijak neuchvátil. Stejný pocit jsem měl i při krátké repríze 2 dílů. Vzpomínám si, že na gramofonových deskách mě jejich příběhy asi bavili o něco víc, takže toto zpracování víc než tři hvězdičky ode mě nedostane, ale věřím že má dostatek svých fanoušků. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (06.12.2020)

Pro mě prakticky nehodnotitelné. Tedy pokud mám být objektivní. Na Hurvínka jsem měl už jako malé dítě alergii a popularitu loutkových filmů Skupova divadla jsem nikdy moc nepobíral. Působilo to na mě užvaněně, uhejkaně, vulgárně a celkově potrouble. Bohužel také nevtipně - vyjma pár replik, ale ty bych na prstech jedné ruky spočítal. Nikdy se mi moc nelíbili ani loutky. Dabing nelibě zní mým uším dodnes - hlavně dětské hlasy namluvené dospělými - ukňákané Máničky a skřehotajícího Hurvínka. Hurvínka jsem dával pouze v jediné podobě - líbila se mi nahrávka Černá hodinka, což bylo ovšem audio, které vyšlo na gramofonové desce. (29.04.2017)

Pro mně nejoblíbenější Československý večerníček v dětství i ted v dospělosti a myslím že tomu nebude jinak ani ve stáří, jen tenhle jediný ráda rok od roku sleduji bez ohledu na věk, a je mi jedno jak to měli a mají s jeho oblibou neoblibou ostatní. Miluji snad všechny možné verze s loutkovým Hurvínkem, ale tahle druhá nejstarší verze je nejlepší,  po něm pokračování Znovu na návštěvě u Spejbla a Hurvínka, pak je dobrý Hurvínek vzduchoplavcem a Hurvínkův rok je taky docela dobrý. (09.06.2024)

Ten plný počet je silně nostalgický, poněvadž v případě eskapád páně Spejbla a Hurvínka bych potřeboval oči Hurvínka. Tedy ne kvůli jejich báječnému točivému momentu, ale abych byl schopen plně docenit duši dřevěných dětí páně Skupy. Ve věku Spejbla už je trochu těžší se ladit na tóny typicky dětské povídačky, ale přesto jsem se bavil.  První černobílá řada je velká klasika a úvodní díl s lyžováním či poslední s vysvědčením jsou pak doslova ikonické. Netuším, jak si dnes vede DSH, ale počítám, že to v té dnešní 3D konkurenci asi nemají lehké. Tady  prostě nelze hodnotit jinak. (10.01.2024)