Dívka v parku

je u mě neobvyklé u filmu pustit slzu.Velmi neobvyklé! Vždy to beru jako vymyšlený příběh který mě něčím zaujme anebo ne.U scény kdy matka vzpomíná na poslední den se svojí dcerou u alba a vedle ní leží osoba která......dál neprozradím ale dostalo mě to.Hlavně vyprávěno hlasem skvělé dabérky Zuzany a dál jsem zapoměla :-( Opravdu skvělý dabing kde rozumíte každému slovu a ne jako v těch nových filmech kdy mluvené zaniká v rambajzu až tak, že je nutné si nastavit titulky! Dobrá kamera.Ale je zřejmé že se v amerických filmech nevyhnou americkému klišé.Všichni se objímají,jsou vstřícní i když by si nejradši vyškrábali oči.Sázka na Weaver se vždy vyplatí .Bosworth v té době bylo 24 let a moc není obsazovaná ale hraje jí to opravdu dobře. (17.11.2015)

Tak zde jsem opravdu to nadprůměrné hodnocení nepochopila. Osobně bych to viděla na zcela normální průměr. S. Weaver přijde o dceru, kterou ztratí skutečně v pár vteřinách nepozornosti v parku. Nikdy ji už nevidí. My vidíme hlavní hrdinku o řadu let později a brzy pochopíme, že manželský pár ztrátu neunesl - nežijí spolu, matka žije osamocený život - má jinou práci, se synem, kterého též měla, se téměř nevídá. A pak potká v restauraci slečnu, která je ve věku ztracené dcery - rozhodne se jí pomoci, zprvu nezištně, ale když se slečna stále vrací, vezme si ji k sobě domů. A matku vztah válcuje, vidí v ní svoji dceru...Ale to je vše. Nečekejme drama, napětí, zvraty, velké emoce. Příběh je vyprávěn a pak skončí. Proč současných 71%??? (30.10.2009)

"A teď jdeme spát, i my." Docela zajímavý snímek, ošizený však produkcí, která zcela ignorovala fakt, že se jeho děj nejprve odvíjí na samém začátku devadesátých let a pokračuje, až o šestnáct roků později, takže jeho hlavní hrdinka, prakticky nezestárne a časový posun nelze dost dobře poznat, ani z kostýmů či rekvizit, v němž divák sleduje osud matky, která nikdy nedokázala přijmout zmizení své mladší dcery a tak do svého života přijmula cízí dívku, postrádající matku. (21.09.2015)

Hmm...myslím, že se při sledování tohoto filmu vytvořili 3 tábory lidí - 1) bude to její dcera, 2) nebude to její dcera, 3) je mi to fuk :D :D Já váhala mezi 1 a 2, ale Weaver i Bosworth byly super :) Je to celé takové na způsob, že to nebude veliké drama, spíš, že to bude taková One Woman Show...a ona opravdu byla :) Ponuré, dost traumatické, s vyhlídkou naděje a přitom bez jakékoliv pomoci od okolí...Nechci se nikdy dostat do takové či velice podobné situace, jelikož ta ztráta, ty výčitky, ta touha znát pravdu...Nechci si to ani představit..Je to lehká ukázka toho, jak se během pár vteřin dokáže život změnit... (06.04.2015)

Psychologický drama je trochu ošidnej žánr, když se film nepovede, je spíš k smíchu než cokoli jiného. Dívka v parku je ovšem film velmi povedenej! Velmi sugestivní psychologický drama. Sigourney Weaverová je všeobecně považována víc za Ripleyovou než za herečku, a to i přes to, že má za sebou hezkou řádku výborných rolí. Tady jen znova dokazuje, jak velmi dobrá a nedoceněná herečka to je. (11.10.2009)