Same Time, Next Year
Na budúci rok v rovnakom čase
Obsahy(2)
V malém hotelu nedaleko moře se uprostřed léta seznámí muž a žena. Jejich vzájemné okouzlení je tak veliké, že Doris a George Peters se pak pravidelně po dvacet let scházejí jednou v roce, daleko od svých rodin. Stráví spolu vždy jeden víkend. Na tom by možná nebylo nic zvláštního, pokud bychom nevěděli, že oba mají nejen své manželské partnery, ale každý také tři děti. Jejich milostný vztah prochází různými stupni vývoje... Divácký film vznikl podle slavné divadelní hry hra Bernarda Sladea (řadu let se uváděla s úspěchem i u nás), komorní příběh o manželské nevěře i lásce zároveň neobvyklým způsobem dokumentuje vývoj americké společnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (187)
Obrovské sklamanie! Film som videl pred dvadsiatimi rokmi a podľa spomienok som mu dal štyri hviezdičky. Jeho názov i samotný nápad mi boli viac ako sympatické a podrobnosti som si už nepamätal. Pri dnešnej projekcii som nevychádzal z údivu. V komentároch sú všeobecne chválené herecké výkony a nádherná hudba. Bohužiaľ! Už v seriáli M.A.S.H. som si všimol občasnú kŕčovitosť a teatrálnosť prejavu Alana Aldu, ale čo sa tam bez problémov stratilo v dave, tu vystúpilo do popredia. A paradoxne to boli najmä herecké výkony, ktoré mi sprotivili tento film. Nemohla to zachrániť ani pieseň Johnnyho Mathisa, ktorý nikdy nebol mojím obľúbeným spevákom. Samotná púť časom mi pripadla schematická a odfláknutá. A neprišiel som na chuť ani dabingu Pavla Trávníčka. Tak čo mám vlastne chváliť? Schválne: páčila sa mi fotodokumentácia doby, tri hlášky a pán Chalmers, ktorý aspoň nič nepokazil. A teraz ma kameňujte. ()
Líp než Josefin bych to nenapsala, tak jen potvrzuji její slova a i když nejsem až tak nostalgická, musím uznat, že jisté kouzlo dramedie má, už jen svou autentičností. Vše co v USA probíhalo s odstupem cca 40 let se valí teprve k nám s neochvějnou jistotou, tak by se dalo vyvodit, jak bychom dopadli kdybychom nebyli součástí globálního hovnocucu, tudíž jsme smeteni již dnes naprosto nepřipraveni, ochuzeni o několik článků evoluce, ale co už... Ve filmu zaznělo několik hlášek století, viz "Kdybych věděl, že přijdeš, upeču ti dort." ♫ "Chtěl jsem být míň ženatej."☺ ()
Tématicky velmi dobrý film, jenže na dnešní dobu již trochu "vyčpělý." Samozřejmě, že se v životě stává, že potkáme člověka o kterým si myslíme, " že to je ten pravý". Jenže jsou závazky, děti a jiné povinnosti, které člověk nerad mění nebo opouští. Přesto jsou lidé, kteří dokáží za sebou spálit mosty, aby se za 2-3 roky přesvědčili o tom, že vůbec nevyměnili minulost za lepší budoucnost. Že to kouzelné a nádherné fluidum spadne do téhož stereotypu, jaké už tu bylo, jakmile přijdou běžné starosti. Samozřejmě bezvadné herecké obsazení v podání Ellen BURSTYNOVÉ a Alana ALDY, vás bezesporu pobaví, jenže mohlo zde být více komických situací. Vždyť toto téma k tomu přímo vybízí. Proto dávám pouze 4*. ()
Krásná komorní romantická komedie o lásce na první pohled a na celý život, která možná vydržela právě proto, že Doris a George nechtěli rozbít vlastní rodiny a setkávali se pouze jeden víkend v roce a byli si tak velmi vzácní. Nesouhlasím s PetremPanem, tohle je přeci láska se zodpovědností...Jako vždy báječný Alan Alda a skvělá Ellen Burstyn. ()
Nadčasové dílo o nadčasovém tématu je vzorově vyvedenou sondou do života doby ne nedávné a dotýká se pozoruhodným způsobem nejvnitřnějších věcí čiověka a jeho života. Toto pokojové divadlo, převedené takřka dokonale do filmové podoby, naznačuje dvojpólovost a vzáemné doplňování se jak "pocitového", tak "dialogového" hraného filmu. Vedle skvělé režie tu musí být herci, dorostlí svých životních šancí. V obou případech - netroufal bych si upřednostňovat brilantního Aldu oproti neméně skvělé Burstynové - to zvládli měrou vrchovatou. (Je jasné, že zvolený model setkávání o výročních víkendech je pro autora výchozí sondou, ne životní normou či dokonce povyražením.) PŘÍŠTÍ ROK dokládá opakovaně potvrzované kritérium: sebenablýskanější forma bez nosného obsahu retarduje do prázdnoty a průměru - v tom stále ještě lepším případě. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (5)
- V jednom z dobových záběrů můžeme vidět Gregoryho Pecka ve filmu Jako zabít ptáčka (1962), který taktéž natočil režisér Robert Mulligan. (LINKIN)
- Titulní píseň původně složil Paul McCartney se skupinou Wings. Nebyla však použita. Přednost dostala píseň "The last time I felt like this", kterou má na svědomí Marvin Hamlisch. (Terva)
- Exteriéry filmu byly natáčeny v Heritage house Inn v Little River (Kalifornie, USA ). Interiéry pak v Hollywoodu. (Terva)
Reklama