To, co dýchám

Docela se divím nepříznivému brblání ze zámoří. "Iňárittovské" puzzle drama debutanta Leeho splňuje veškeré požadavky oscarových černých koní. Herecky spolehlivé obsazení (Garcia, Whitaker), i známé tváře urputně dokazující, že umí hrát (Fraser, Gellar) plus dostatečně jímavý a tragický příběh. Technicky není také co vytknout, atmosféra funguje. Jediný moment, kdy se film trochu přidusí je to krkolomné a chvílemi nelogické provázání příběhů. (03.10.2012)

No, což o to, skládanka je to docela hezká a na konci to do sebe VŠE zapadne s milimetrovou přesností, ale že by mě to nějak chytlo za srdce nebo jinak citově vyvedlo z rovnováhy…tak to ani náhodou. Na můj vkus z toho až příliš čiší prvoplánová vyumělkovanost a hra na efekt. Obsazení sice víc než přepychové, ale ten scénář zkrátka evidentně trpí napoleonským komplexem…:( BTW škoda, že dvojice Kevin Bacon / Julie Delpy dostala tak málo prostoru, protože právě jejich „dílek“ tohoto řádně spletitého a až příliš dokonale osudového puzzle mě docela zaujal… (01.10.2009)

Hodně zvláštní film. Nějak jsem nepochytil celkové sdělení. Tedy pokud tam nějaké vůbec bylo. Plno emotivních momentů a zároveň několik logických děr a míst, které jsou zcela zbytečná. Všichni hlavní představitelé předvádějí opravdu kvalitní výkony a i na režisérovi Jieho Leem je vidět, že má bezesporu talent, avšak na mne celý snímek zapůsobil tak nějak polovičatě. V mých očích mu chybí celistvost. (29.12.2010)

Je to smutný, občas zamilovaný, ale celkově je to osud! Výborná hudba táhne celý film, hlavně když je sound jen bicí plus se časem přidávají kytary - v některých scénách to bylo neskutečně dobře využito. Fraser podal nejlepší výkon, co jsem zatím u něho viděl. Zbytek hereckých hvězd hrají taky dost nadprůměrně a díky tomu si ten filmek pořádně užijete. Scénář se velmi povedl. 90 %. (11.03.2008)

Proč jsem si vybral tenhle film? Kvůli Sarah Michelle Gellar (od Cruel Intentions čekám na něco kvalitnějšího s její účastí). ●● Co se mi líbilo? Konec. Díky bohu za něj! Celý film je dost netradiční, jakoby složený z několika lehce provázaných příběhů, které nejsou až tak zajímavé, ale právě na konci do sebe vše zapadne, pochopíte, proč tam byla ta která (jakoby původně zbytečná) scéna a máte pocit zadostiučinění, že to celé o něčem bylo. Nebýt konce, dám jen 1*. (27.08.2008)