Ve službách války

Kimberly Peirce to podělala. Z atraktivního tématu vnitřních démonů, mladistvé na_ranosti na strýčka Sama a válečného řádění nevytěžila téměř nic. Zbylo jen tuctové drámo, kde se "jakože-něco-děje", ale ve skutečnosti je celý film úplně o ničem. Levittova postava je mizerně napsaná, takže vám je úplně jedno, co se s ní stane, Phillippe po Vlajkách našich otců jede opět na neutrál (přitom to v sobě má), Tatum by aktuálně vyhrál soutěž o nejtvrdší dub v Texasu a civilně hezká Abbie Cornish, chlastající panáky jak na běžícím pásu, to nemá šanci zachránit. Z tohohle filmu musí být blbě snad i těm vojákům, kteří stáli "předlohou". 5/10 (10.04.2009)

moje ocakavania neboli naplnene z dovodu mne nesediaceho ponatia filmu, pretoze som cakal trosku exaktnejsie a do hlbky viac rozpracovanu problematiku pozastavenia odchodu vojakov v amerike, ale dostal som, podla mojho nazoru, len co do citov a klise obohranu dramu o posttraumatickych strastiach a neduhov... (06.07.2008)

Přišli jsme z války, kam jsme dobrovolně narukovali, plni zloby na vládní systém a zjistili, jsme, že se nedokážeme zařadit zpátky do společnosti...co a jak dál? Chastat, rvát se anebo se vrátit zpátky do armády? Film se zabývá traumaty mladíků, kteří se vrátili z války v Iráku, ale bohužel vcelku neotřelý pohled na život po návratu ubíjí místy trochu šablonovitě napsaný scénář. Plejáda "mladých, krásných a nadějných" dělá co může, ale co naplat...Škoda, kdyby v některých dějových liniích a hlavně v charakterice některých postav, film šel víc do hloubky, byl by to jeden z těch protiválečných snímků ke kterým se bude vracet nejeden divák... (26.08.2009)

Snímek nese určité poselství a ukázku, že i ze strany američanů, to není jen souhlas s válečnými konflikty. Zpracování filmu už není tak dobré jako například KRÁLOVSTVÍ a spíš se jedná o psychologické drama než akční snímek. Tím, ale nechci podcenit vážnost situace. Když vidíte mladé vojáky bez rukou a nohou, znetvořené, jak v podstatě teprve začínají svůj život, občas zamrazí. (03.09.2011)

Další z amerických iráckých snímků, vracející se k bolístkám, které způsobil jejich mocenský způsob vlády. Snímek uznávané a devět let od svého debutu absentující Kimberly Peirce (podílela se i na produkci a scénáři) postrádá hloubku, svůj potenciál zdaleka nevyčerpal, přičemž jej brzdí i samotný klišovitý scénář, herecká plejáda mladých nadějných tváří také zrovna nic moc nepředvádí. Režisérka se jen pokusila přenést na filmové plátno skutečný příběh o době po nechvalně známém 11. září a zoufalé snaze několika vojáků vrátit se do běžných životů. Celé se to dotýká několika zásadních otázek aneb jak může být voják po návratu z válečné vřavy nebezpečný nejen pro své okolí, ale i pro sebe? Jak se nejen hlavní hrdina, který si v písku a horku odkroutil své, vypořádává s posttraumatickými stavy? A co mu všechno služba vlasti v komplikované vojenské struktuře může vzít? Neoslní ani vizuální stránka snímku – vyjma úvodní válečné sekvence proto o to víc překvapí jméno kameramana Chrise Mengese (Joffého Mise, Sheridanův Boxer nebo Frearsova Špína Londýna). Zklamáním může být i samotný závěr, který je nepěkným koncentrátem mnohých žánrových klišé a amerického patriotismu. Slaboučkých 60%.. (07.01.2009)