Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

S výnimkou poslednej scény druhý diel nemá veľa extra silných momentov. Celkovo sa to dalo skresať na hodinu a nemusel by sa film deliť na dve časti. Problém je pri porovnaní s prvým filmom pozvoľné tempo a veľa zbytočných scén a línií. Napriek tomu je tu mnoho motívov, ktoré sú nedopovedané a mohli byť (Mesrinova dcéra, komisár...). V druhom diele Mesrine prelomil ďalšiu hranicu: opil sa slávou a z vraha a gangstra sa stal nafúkaný pseudorevolucionár. A začína strácať všetko, čo mal, vrátane empatie, že je to proste len jeden zasraný hajzel... (23.03.2009)

Co dodat? Mesrinova dvoudílná sága je vskutku nejlepší evropský počin za dlouhá léta zpětně, přičemž bych si ji dovolil vnímat jako kompaktní a nerozlučitelný celek, jeden film, bezmála čtyřhodinovou slast z důmyslného vyprávění a jeho úžasné podvratnosti (tu nás ostatně nutí "číst" veškeré filmy s charismatickými titulními hrdiny pohybujícími se na hraně zákona - viz Bonnie a Clyde, Americký gangster...). Mnozí sice stavějí Epilog nad kvality prvního partu, ale osobně bych řekl, že je to dost nespravedlivé a bagatelizující zacházení. Epilog má totiž už od startu jednu ohromnou výhodu. Může totiž těžit ze skutečnosti, že první díl, který opravdu není v ničem horší nebo méněcennější, mu připravil "operativní" zázemí (první část je v podstatě hledáním vlastní "identity" na dvou souběžných úrovních), tj. ustavil a zformoval model hlavní postavy a přes výrazně exhibicionistické (formalistické) žánrové šarády vyjadřující Mesrinovu živelnost, drzost a nevyzpytatelnost, které dodávaly prvnímu dílu tu tolik opěvovanou dynamiku a šmrnc, mu dovolil naleznou svůj "čas" a vážnost - čele nevyhnutelnému osudu. Proto mu nedělá sebemenší obtíž dosahovat přívlastků typu "vyzrálejší", "sevřenější" či "stabilnější", byť jsou rozhodně na místě - a to zejména pro úvahy vyrůstající z Mesrinova mediálního vykreslení. Zkrátka, pokud se bude o Veřejném nepříteli č. 1 v budoucnu mluvit jako o novém úhelném kameni pro všechny gangsterské filmy, bude to zcela po právu. Je to, omluvte slovník, kurevsky našlapanej nářez. 100% (05.05.2009)

Jednička byla dynamická, stylová, syrová a ve své strohé zkratkovitosti naprosto strhující. Dvojka je sice také syrová, ale jinak až na úvodní eskapády je poklidnější, rozhodně více sevřenější, atmosférou většinu času všechny nervy do mrtě drásající, ale zároveň i popisnější (nikoli však doslovná). A co hlavně, konečně se Mesrinovy dostaneme "na kobylku" v rozkrývání jeho složitého charakteru. Dohromady jsou to dvě spojené nádoby tvořící jeden čtyřhodinový dokonalý celek, který se v mých očích stává novým referenčním standardem kvality pro poměřování zločineckých ság. ♫ Hodnocení OST: 5/5 (29.01.2009)

Epos o největším francouzském gangsterovi vygradoval opravdu do velkého finále! Druhý díl je dle mého názoru a třídu lepší než díl s pořadovým číslem jedna. Jak jsem již psal u jedničky naprosto precizně odvedená práce všech. Kdo mě ale totálně odzbrojil je Vincent Cassel. Nikdy jsem tohoto herce nevyhledával a troufám si říci, že jsem se filmy s ním vyhýbal, ale tady mě opravdu dostal. Podal naprosto famózní výkon, ze kterého nelze vytknout vůbec nic. V tomto díle mu zdařile sekunduje Mathieu Amalric. Trochu lituji, že jsem na "dvojku" nevyrazil do kina, protože by to za to určitě stálo. Nebudu se dále rozepisovat, zkrátka pokud jste viděli jedničku, tak rychle utíkejte do kina. Bohužel bez Part 1 se nemá cenu na tohle dívat.......... (31.01.2009)

Ani v druhém díle se nedostanu na pět hvězdiček, i když za filmařinu by je film dostat měl. Nějak se za celou dobu o toho chlapa prostě nebojím. Sleduji jeho eskapády, mnohdy těžko uvěřitelné, jak střídá holky a ještě častěji parťáky, není mi ani protivný, ani mu zvlášť nefandím, spíše jen celou dobu čekám, jak to ti profíci od filmu zařídí, aby ho nakonec někdo oddělal. (29.08.2009)