Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

Filmovými kvalitami je Epilog plně srovnatelný s prvním dílem a je to konec konců logické, sešel se zde stejný tým režisérem počínaje a posledním hercem konče. Snímek mapuje posledních deset let legendárního francouzského gangstera Mesrina. Jde vlastně o stejně dlouhý časový úsek jako první díl, ten se ale díky přemisťování Mesrina ze státu do státu jeví poněkud roztříštěnější. Přišlo mi taky, že dvojka je lehce akčnější. I když jde o velmi kvalitní gangsterku, pět hvězdiček nedám z téhož důvodu jako u jedničky. Epilog je sice delší, ale stopáž přesto nestačila k tomu, aby dokázala vyrobit důstojného protihráče v řadách policie a justice nebo výrazněji přiblížit Mesrinovy komplice. Celkový dojem: 85 %. (28.11.2009)

Druhá část má paradoxně opačný problém než ta předchozí a některým momentům Mesrineova života se věnuje až příliš. Což rozhodně není problém začátku a prostředku filmu, která je stejnou měrou zdatně zrežírovaná (Richet si tak po nelogickém remakeu Carpenterovy klasiky napravil reputaci) jako odehraná (Cassel s Amalricem tvoří geniální kriminální dvojici). V konečném výčtu tak stavím obě části na stejný piedestal a s verdiktem "Jedna z nejlepších gangsterek za dlouhou dobu". (15.02.2009)

Druhej dil ze zacatku pokracuje ve stejnym tempu jako dil prvni, ale navic tu je ucelenej dej, kterej nijak neskace. Behem peti minut se clovek zorientuje, protoze film zacina chvily po udalostech, kde prvni dil skoncil, nez sem se rozkoukal, uz mel Cassel na konte dve vykradeny banky a zase to byla kurevska jizda. Kazda jeho akce, at uz de o utek z vezeni, loupeze nebo unos konci zasadne prestrelkou. Navic uz tu je jako znama osoba a verejny nepritel, takze ho honi vzdycky hromada policajtu. Bohuzel ale v druhy pulce tempo trochu poklesne, misto aby Cassel zase nepretrzite krad a zabijel si zacne hrat na nejakyho revolucionare a jeho nejvetsi starost je, aby byl v novinach. Sice je to porad ve slusnym tempu, porad to je zajimava a drsna kriminalka, ale proste me to uz nebavilo tolik, jako prvni polovina a prvni dil. Nicmene Cassel je opet charismatickej parchant, akorat ten jeho pupek, nevim, jestli fakt pribral, nebo mel jen vycpanou kosily, ale vypadalo to, jak kdyz ma na brise polstar. No a co se tyce Amalrica, ten mi moc nesed, furt jen divne cumel. Celkove ale zase skvela drsna kriminalka, ale prvni dil me bavil vic. (22.02.2009)

Akosi nedokážem identifikovať výnimočnosť tejto snímky a taktiež jej rozdielnosť oproti prvému dielu. Mesrinovi dominujú francúzske herecké hviezdy a hlavne ten najzásadnejší - Vincent Cassel, jeho robustná postava, ktorá nás sprevádza oboma filmami je zahraná bez chybičky, postava, s ktorou nedokážete sympatizovať, no fascinuje vás prakticky nepretržite. Bohatým castingom disponujú obidve časti, v Epilógu som aj napriek krátkodobému pobytu vo filme neprehliadol vždy roztomilú Ludivine Sagnier, charizmatického veterána Gerarda Lanvina, na jeho postavu sa čakať rozhodne vyplatí, Oliviera Gourmeta (ktorého výzor vo filme je radikálne odlišný oproti jeho tunajšej foto v profile) a prvýkrát som sa stretol aj s ospevovaným pánom Amalricom. Richet, ktorý má za sebou hviezdne obsadený a zbytočný remake kultového filmu Johna Carpentera, sa prezentuje ako filmár s veľmi dobrým citom pre akčné scény, ktoré však po čase začínajú zaváňať stereotypom, no ako rozprávač príbehu určite neoslní, najpôsobivejšie scény premrhá v prvej tretine a po zvyšok minutáže len chronologicky predhadzuje udalosti zo života hlavného hrdinu, v ktorých sa striedajú Mesrinove lúpežnícke excesy s jeho nepredvídateľnou a excentrickou povahou. Záver je očakávaný a preto postráda potrebnú silu a pôsobivosť, ktorá naopak nechýba naturalistickej poprave novinára zo záverečnej etapy života hlavnej persony. Verejný nepriateľ nenudí, no jeho príbehová epickosť a existencia dvoch filmov mi pripadá pomerne zbytočná. Napriek kritike sa jedná o solídne odvedené komerčné remeslo, ktorému možno trochu chýba hĺbka, alebo skúsenejší remeselník na režisérskej stoličke. (27.02.2009)

Svým způsobem ústup z tempa a zajímavosti příběhu prvního dílu a vkročení na pole psychologické a "lidské". Mesrine se vrátil (resp. nikdy neodešel:)) a je tentokrát trochu jiný. Jeho politické postoje přechází do popředí a chvílemi, když poslouchám co říká, bych ho považoval za "hloupého gangstera se zbraněmi, který si myslí, že na něj nikdo nemá". Tahle zaslepená arogance a prohlašování "názor" (které jsou až nesmyslné) je nejlépe patrné vedle skvělého Mathie Amalrice, který je naopak "chytrým lupičem, který ví co dělá". Tento rozdíl oproti prvnímu dílu, kde Mesrine byl chytřejší, mě trochu zklamal a nastavil otázku, jaký byl doopravdy a na kolik je filmový Mesrine otiskem Cassela a scénáře. Tempo kleslo možná i kvůli delší stopáži a film tím maličko trpí, ale nic hrozného a další pevné 4* jsou neodvratitelné stejně jako závěr nastíněný v úvodu prvního dílu tentokrát z trochu jiného a zajímavého pohledu. Jen taková drobnost. Mesrine je hlavním hrdinou, který je vlastně gangster a v jistou chvíli to vypadá, jako by divák s ním měl souhlasit a fandit mu. U mě to bylo přesně naopak, protože pro mě to po celou dobu byl "jen" zločinec, který nedokáže přežít v systému... Ovšem jeho "komerční" založení a snaha skrze vtip a šarm zpopularizovat sám sebe a dostat na svou stranu veřejnost je nadčasová. Kdyby bylo po mém, ten člověk jde pod gilotinu:). I tak je výkon Cassela vynikající a pochybuji, že ho někdy dokáže ještě trumfnout. Epilog aneb pád jednoho gangstera tam, kam patří... (stylizace do Ježíše Krista je vynikající, ve filmu i na plakátě). PS: zločinci jsou ve vězení z nějakého důvodu, nemohou si stěžovat na cokoliv jiného než sebe. Nemám rád tohle "vrah ve vězení je chudáček" a filozofie Mesrinovi postavy mě osobně vytáčí. (31.07.2009)