Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

Scénář: Abdel Raouf Dafri, Jean-François Richet .. Français gangster. Jacques Mesrine. 28. prosince 1936 - 2. listopadu 1979 kráčel tento šarmantní chlapík zejména po Pařížských ulicích a psal svůj bohatý život předního muže zločinu z temného podsvětí. Jeho filmový portrét svojí skladbou obeznámení se s osobou, důvody, vzestupem, apod. nikterak nepřekvapí, ale osobně mi byl potěšením v každičkém úseku, scéně, záběru. Zpracováním, tj. vykreslením dobového odéru, kostýmy i výpravou velice precizní - jde vidět, že se Richetův štáb na tak závažný film patřičně připravil. Totéž předvádí Vincent Cassel, patrně ve své životní roli a náležitě se jí oddává. Nepříliš známý režisér Jean-François Richet pak odvádí poctivou práci a tesá do náhrobku subžánru „zločineckých poct“ další kousek z takzvané povinné četby! ___ Dovětek, který "prolog" nepřekonává, pouze prohlubuje postavu a ke konci, na druhý úhel pohledu, už jen natahuje dávno vyřčený ortel. 90% _ BlackBox Projekce (30.12.2008)

Ani v druhém díle se nedostanu na pět hvězdiček, i když za filmařinu by je film dostat měl. Nějak se za celou dobu o toho chlapa prostě nebojím. Sleduji jeho eskapády, mnohdy těžko uvěřitelné, jak střídá holky a ještě častěji parťáky, není mi ani protivný, ani mu zvlášť nefandím, spíše jen celou dobu čekám, jak to ti profíci od filmu zařídí, aby ho nakonec někdo oddělal. (29.08.2009)

Tak bohužiaľ som bol trochu viac sklamaný, ako pri prvej časti. Na vine sú logické diery a repetetívnosť akcií. Mesrine prepadne banku, nasleduje prestrelka s policajtmi, ukradnú auto, nabúrajú do iného, to cúvne a utečú. Potom už len vidíme, ako sedia vo svojej skrýši. Takže ich nikto neprenasleduje, polícia si asi povie, že veď nabudúce ich už na mieste dostaneme. Práve policajti vychádzajú z toho všetkého ako najneschopnejší. V závere, ktorý je známy od začiatku však Mesrina iba sledujú a prepadnú v aute. Prečo to nebolo tak jednoduché aj predtým, nevedno. Mesrin tu pripomína Petera Sellersa v Panterovi, použije snáď ešte viac komických prevlekov, v ktorých ho nikto nepozná, iba starý známy ho hneď spozná cez cestu, keď naňho "hrdina" zavolá. Ale ubieha to fajn, je to klasická zábavná gangsterka, len jej ambicióznosť sa obmedzuje práve na tú zábavnosť. (24.05.2014)

Tak tomu se říká jízda. Po táhlém "prologu" pojatém až dokumentaristickým stylem konečně přichází "epilog" s jasně definovanou hlavní postavou. Je to něco jako když sledujete seriál, první díl vám v podstatě říká: "Ano, tohle je Jacques Mesrine. On je lupič, víš? On to neměl v životě lehké a tohle jsou důvody, proč si vybral život, jaký si vybral." Když se na ten seriál podíváte o nějaké čtyři týdny později, už vás nezdržuje s tím, kdo je kdo a proč tahle postavička dělá to, co dělá. Prostě to máte vědět a hotovo. Stejně tak epilog by asi nefungoval bez prvního dílu, s ním je ale téměř bezchybný. Je sříravý, sarkastický, akční, dramatický, má stylovou hudbu, charismatického představitele hlavní role, schopného režiséra a hlavně disponuje postavou, která vás zaujme a já jí dokonce první polovinu filmu fandila. Takhle mají vypadat gangsterky. (06.01.2009)

Zatímco první díl působí jako soubor jednotlivých scén, sloužících k načrtnutí Mesrinova zázemí a charakteru, Epilog je plnohodnotným filmem se vším všudy. Prostor dostává zamyšlení nad fungováním státního aparátu a médií a k tomu zůstávají dramatické přestřelky v hlavní roli s Casselem, který opět funguje jako uhrančivé ztělesnění prchlivého chlapáctví. Finální scéna je jen pomyslnou třešínkou na dortu, z jejíhož zpracování by se mohl učit každý, kdo uvažuje nad tím, že konec divákovi prozradí předem. Bravo. (31.08.2009)