Metropie

Futuristická vize světa, kde jsou evropské metropole propojeny podzemním systémem metra, které umožňuje neuvěřitelně rychlý transport. Do toho se svět topí ve všeobecné krizi, díky čemuž povrch vypadá jak po nukleární válce a korporace se ještě snaží pomocí šampónů našeptávat lidem. Kdyby to všechno nedržela pod jednou střechou tísnivá atmosféra, od začátku do konce by se člověk ptal proč. PROČ? Veškeré futuristické nápady ztroskotávají na banálních logických úvahách. Základem máme to úžasné metro. K čemu slouží? No aby se postavy podívaly do skandinávských měst i Berlína a Paříže, jako by to mělo nějaký význam. O to víc to celé ztroskotává při úvahách o celé společnosti. K čemu by ve světě, který se musí od rána do večer dopovat antidepresivy, bylo, že se za pět minut dostanu do hlavního města cizího města? Stejně tak koncept vniknutí do myslí obyčejných lidí je naprosto špatně uchopen, protože v tomto světě je zájem o lidskou pozornost to poslední, co vám pomůže. Takže vlastně není jasné, o co to v této báchorce jde, když v dystopickém světě, jak byl nastíněn filmem, by takové metro (ostatně kde se vzala technologie?) a našeptávání lidem, co mají dělat, bylo všem na nic. (25.09.2011)

Dobrý nápad, prepracovaná desivá atmosféra a zaujímavý príbeh, ktorý však položil veľa otázok a odpovedal dosť málo. Ponurosť sa mi potom z animovaných filmov stotožňovala najviac asi so snímkou Mary a Max, ostatne tak ako nevhodné narážky v obsahu, ktoré z oboch filmov robia tvorbu nevhodnú deťom, hoci Mary a Max je o dosť prijateľnejšie, veselšie. Celkovo dej sa mi ale páčil a nevadila by mi ani verzia obyčajného života Rogera a jeho problematiky rednutia vlasov a straty sexuálnej náruživosti. V tak neprívetivej verzii bytia by som sa čoby obyčajný divák naozaj vyžil. To najlepšie na snímke je naozaj atmosféra pochmúrneho mesta a tiež vás snímka núti pozerať do konca, lebo ani po hodine neviete, o čo tam ide. Jeden z najlepších snímkov poslednej doby, čo som pozeral. (07.01.2020)

Dost zajímavě stylizovaný snímek, který jako už několik stovek před ním ukazuje budoucnost ve velice témné podobě. Jedná se o snímek, který je dle mého názoru z velkém části inspirován Orwellovým 1984 (viz šmírování přes televizní obrazovku). Ono by to možná na to větší jak průměrné hodnocení bylo, ale je tu zkrátka až moc hluchých míst, u kterých jsem téměř zavíral oči. Navíc ani tak animace nemusí sednou každému, i když já jsem k ní nakonec docela přišel na chuť, dost pravděpodobně díky velice dobrým hlasům postav. Jedním velkým pozitivem byl pohled na monitor ihned poté, co jsem film zhlédl a to z důvodu, abych jej mohl ohodnotit. Vše se mi zdálo alespoň trojnásobně barevnější, než jak to normálně vnímám. (18.03.2011)

Zajímavé, depresivní a velmi temné futuristické sci-fi, které svým obsahem spadá do kategorie „neradostná budoucnost“. Animace sice není bombastická, ale svou málobarevnou strohostí trefně dokresluje depresivní atmosféru, která je alfou a omegou tohoto severského dílka. Samotný námět není nikterak objevný, filmů o nadnárodních korporacích, které si vyhrazují právo kontrolovat životy a dokonce i myšlení lidí jsme již viděli několik. V tomto případě si ale dovoluji tvrdit, že samotný příběh není až tak podstatný. To zajímavé na filmu je forma. Po umělecké stránce je tenhle film hodnotný, i když to pravda mnoho diváku asi nedocení. Způsob vyprávění, který se mnohdy omezuje na zdlouhavé obrazy, poslouchání vlastních myšlenek a rozhovorů se sebou samým, není právě nejzáživnější. V jednom momentě jsem sebou přesto trhl – to když jsem poznal hlas, který V ORIGINÁLE (v dabingu to musí být přímo přeukrutná nuda) namluvil Stefana (operátora Trexxu, který má na starosti Rogera). On totiž Alexander Skarsgård je borec už jen po hlase. :-) (29.05.2011)

Šedá, studená, pomalá - krátce řečeno typicky severská animovaná historie v konečném důsledku o tom, že posloucháme hlasy ve své hlavě, kterými je Sebevědomí a Mindrák, k nimž se během života přidávají hlasy venkovního světa, ať již se jedná o propagandu, autority, volání přírody nebo rádio FM. Chce to účinný filtr a sebepoznání. Nezaujalo. Zato mne zaujalo to, že efekt Kulešova funguje nejen mezi záběry, ale i mezi pořady. Soudím to z toho, že jsem po předchozím dokumentu "Tajemství sexappealu" viděla v Metropii samá sexuální nastavení, potřeby a strategie, nikoliv politicko-antiutopický pamflet na totalismus kapitálu. ___ P.S. Podstata Kulešovova efektu spočívá v tom, že tentýž záběr herce je vždy kombinován s nějak významově jiným snímkem. To umožňuje pozorovat různé účinky na diváky: první účinek je ten, že člověk již podvědomě zařazuje sérii záběrů do jednoho logického celku; druhý spočívá v tom, že člověk má podvědomou tendenci očekávat od člověka na plátně tutéž psychologickou reakci, jakou má sám. Tak pokusné obecenstvo uvedlo, že výraz obličeje herce se vždy měnil v závislosti na emotivním náboji, který vyzařoval ze snímku, s kterým byl snímek herce kombinován, ačkoliv se snímek obličeje herce neměnil. Jednodušeji řečeno stejný záběr hercovy tváře vypadá jinak ve spojení se záběrem talíře polévky či záběrem dětského hrobu. (06.02.2012)