Režie:
Ole Christian MadsenKamera:
Jørgen JohanssonHudba:
Karsten FundalHrají:
Mads Mikkelsen, Thure Lindhardt, Stine Stengade, Peter Mygind, Mille Hoffmeyer Lehfeldt, Jan Zuska, Nikola Navrátil, Simona Včalová, Peter Plaugborg (více)Obsahy(1)
Kodaň, 1944. Dánsko je okupováno nacistickým Německem. Plamen a Citrón jsou dva bojovníci hnutí odporu pověření likvidací dánských informátorů Gestapa. Později přijímají rozkaz od svého velitele zabíjet také Němce. Ale když je Plamen pověřen zabít svou milenku Ketty, záhadnou stockholmskou kurýrku, začíná pochybovat o svém úkolu a snaží se zjistit, kdo Ketty ve skutečnosti je. V boji za svobodu jsou najednou všechny strany šedé a pomalu přestává být jasné, kdo je přítel a kdo protivník. Natočeno podle pravdivých událostí. (lenuse)
(více)Videa (2)
Recenze (123)
Vidět Micka Hucknalla střílet nácky není nijak překvapivé - co čekat od někoho, kdo zpívá v Simply Red? Přestože mě trochu odrazoval zdánlivě silly název (o dánském odboji nemám ánung), vášeň pro severský film nade mnou u pokladny zvítězila a jsem rád. Když pominu Pancharty, které mají s nácky společné jen kostýmy, od Černé knihy jsem asi neviděl lepší druhoválečnej film. Celé mi to trochu připomnělo Strachovu vynikající Operaci Silver A. Dokonce jsem jak podezření, jestli nápad trochu polidštit český odboj nepochází odtud. Až po shlédnutí jsem zjistil, že český dvoudílný projekt je o rok starší... "Válka mi nevadí. Alespoň bylo co dělat. Dnes už je všechno takové šedé..." zazní z úst jedné z klíčových postav a to je to, co mne na filmu zaujalo nejvíc. Němčouři jsou chytří jako opice, národní socialismus se jim zdá naivní, špičky dánského odboje s nimi kšeftují, rozkazy přicházejí u Anglie a už ve čtyřiařtyřicátém se diskutuje o tom, jak a s čí účastí budou po válce probíhat školní přednášky. Zobrazení zmatku válečného stavu, kdy jsou člověku nakonec bližší Ti, proti kterým se bojuje, se myslím povedlo fantasticky. Strašidelné je pozorovat, jak může teroristický přístup dávat smysl. Válečný film jako noir. Sladké. Jak konstatovali mnozí, vychvalovat tradičně vynikajícího Mikkelsena nemá smysl, ale minimalistický Thure Lindhardt ho * ehm * přestřílel. A co Karel? Dobrý. Ve kterém dalším filmu hrají dva Bondovští záporáci? ()
Dánský odboj za II.SV je pro mě neznámou a tudíž byl tento film z mého hlediska poněkud netradiční, co se prostředí týče. A netradiční byla i zápletka, kdy se protinacistické popravčí komando dostane na vlnu nejistoty a neví, na čí rozkazy koná a kdo jsou vlastně lidé, kteří jsou jimi odpravováni. Solidní výkony Mikkelsena a Lindhardta. Jen je škoda, že se to občas až příliš táhne. 75% ()
Oproti nedávno viděnému norskému filmu Max Manus přistupuje Plamen a Citron k tématice odboje dost odlišně. Cílem odboje tu totiž nejsou v první řadě okupanti, ale vlastní lidé, skuteční či údajní kolaboranti. Film je spíše psychodrama než klasický odbojářský film, řeší se tu svědomí, oprávněnost akcí, odpovědnost za protiopatření nepřítele a tak dále. Záměr potud výborný. Bohužel se film nevyhnul určité zmatečnosti, kdy jsem měl občas trochu problém se v těch plánech a protiplánech orientovat, stejně tak jako v cílech některých operací. Opět tu navíc práce Němců a Gestapa vyznívá trochu naivně, když např. hrdinové z léček a pastí unikají podezřele snadno (nezapomeňme ostatně, že je to jen "na motivy" skutečných událostí, ne rekonstrukce). Navíc je film i trochu zdlouhavý. Ve výsledku mírný nadprůměr. ()
Po Max Manusovy vznikol ďalší kvalitný dánsky film z obdobia 2. svet. vojny, ale ťažko ho nazvať vojnovým, i keď spadá do tejto kategórie. Je z veľkej časti konverzačný a bližšie má k thrilleru alebo špionážnym filmom podobne ako spomínaný Max Manus alebo Čierna kniha P. Verhoevena. Mads Mikkelsen žiari vo všetkom, v čom sa mihne a aj jeho "Citron" mi bol bližší ako "Plameň". Akčné scény sú zručne natočené, ale moc ich tu nie je. Najviac akčný je záver , kde sa Mikkelsen bráni v dome, ktorý obkľúčila početná a dobre vyzbrojená nemecká jednotka. Dostane sa "hrdina" v dánskom filme z tejto situácie? Áno, B je správne...80%. ()
Díky ostatním uživatelům jsem od filmu očekával hodně. Bohužel jsem byl zklamán. Scénárista ani režisér nečetli podle mě vůbec aristotelovu poetiku a neznají pravidla dějství. To že je to podle skutečné události neznamená, že se ve filmu nemůže odehrát nějaká peripetie. Je to strašně ukecaný film a polovina dialogů by tam ani nemusela být včetně několika scén, které jsou jen doplňkem filmu. Jediným plusem byl závěrečný "boj", kde se bojovalo až do konce s dechem. Viděl jsem to v rámci Febiofestu a už jsem byl docela unavený, takže to možná nese vinu na hodnocení. ()
Reklama