Ďáblova dílna

Jsem vážně velmi potěšena, myslela jsem si, že už téma druhé světové války, nelze podat nějak zajímavě, je na ní příliš mnoho filmů. Ale zmýlila jsem se. Skvělý snímek, kde vše závisí na důvěře, zásluhách, štěstí a padělatelství- umu. Herecké výkony skvělé, prostředí taktéž. Doprovodná hudba kvalitní. Dlouho jsem se rozhodovala mezi 4* a 5*, nakonec dávám 5*, jelikož jsem po celou dobu přemýšlela, jak to dopadne a bála se, co se stane. Byla jsem překvapena a potěšena, protože hlavní rozuzlení není vůbec takové jak si člověk celou dobu myslí. (11.02.2012)

Opät dalsi filmov z 2 sv. vojny, avsak tentokrat slo vo filme o falsovani bankoviek, co som nikdy v ziadnom vojnovom filme nevidel, takze pre mna to bola zaujimava tema. Inac je to ukazka dalsieho trapenia Zidov v koncentracnych taboroch, co uz som videl casto, ale stale je to zaujimava tema a vzdy ma tieto filmy budu bavit. Karl Markovics si zahral aj Stockingera v seriali Komisar Rex. _________ Karl Markovics - (Salomon Sorowitsch) +++ August Diehl - (Adolf Burger) +++ David Striesow - (Friedrich Herzog) +++ Martin Brambach - (Holst) +++ August Zirner - (Dr. Klinger) +++ Veit Stübner - (Atze) +++ Sebastian Urzendowsky - (Kolya Karloff) +++ Tilo Prückner - (Dr. Viktor Hahn) +++ Hudba: Marius Ruhland +++ (12.12.2010)

I přesto, že se Ďáblova dílna tváří jako ryzí drama o tom, že každý i ten nejnepříznivější čas, si najde své oportunisty; nabízí poměrně zajímavý pohled na speciální praktiky, kterými se Němci za druhé světové války snažili zvrátit vývoj války ve svůj prospěch. Slušně zahrané rakouské válečné drama tak i přes poměrně fádní zápletku ukazuje, že i ten nejmenší prvek v rovnici může mít osudové následky pro celek. Zároveň slouží také jako jeden z důkazů, že rakouská filmová tvorba stojí za větší pozornost. (13.05.2011)

Kdysi dávno jsem četl knihu stejného jména. Byla o vězních koncentračního tábora - specialistech. Nedřeli jako ostatní, relativně dobře se s nimi zacházelo a dostávali vyšší a lepší příděly jídel. Byli sesbíráni z celé okupované Evropy. Bývalí bankovní úředníci, rytci, padělatelé, specialisté na cenné papíry, poštovní známky a bankovky... Němci jim samozřejmě těch pár výsad neumožnili jen tak. Vězni museli padělat bankovky a známky všech nepřátelských států, které bojovali s Třetí říší. Filozofie byla jednoduchá. Natisknout stohy bankovek a uvést je do oběhu. To by devalvovalo danou měnu - Dolar, Libru... Jak to udělat? Stačilo nad Londýnem místo bomb shodit balíky bankovek a známek... Bankovky byly dokonalé, tak dokonalé že někteří stateční rytci pod neustálým nebezpečím trestu smrti dělali různé značky do rytých desek aby se padělky daly po válce identifikovat. Němci výsledky práce kontrolovali svými specialisty a tak nejeden pokus skončil zastřelením statečného vězně.... Některé známky a bankovky neměly přímo sloužit k placení, ale k propagandistickým účelům... Slavná je např. známka s britskou královnou a židovskou hvězdou... Většina těchto rarit má dnes velkou sběratelskou hodnotu.------ Stejnojmenný film je o takové dílně. Ačkoliv téma je silné a vpravdě originální, zpracování mi přišlo mírně ploché. I tak je to ale na 4 hvězdy. * * * * (10.10.2012)

Jeden z hodně nepovedených filmů. Chápu, že Karl Markovics byl díky svému vzhledu ideálním představitelem Žida, ale vypadat jako Žid podle mě nestačí. Režisér se přímo vyžíval záběry na jeho profil, který byl ale s každým dalším záběrem stále stejný a jen nudnější a otravnější. Herec může nějak vypadat a typově se někam hodit, ale pro mě je důležité, že pokud se podívám na jeho tvář, tak i když se nijak neprojevuje, mně i tak dokáže navodit stav, že vím co cítí, na co myslí. Tedy hraje, i když nemluví, nebo alespoň je jeho tvář tak trochu oduševnělá. Tenhle pocit jsem u hlavního představitele celou dobu postrádala. Situace, které mohly divákovi něco říct a vzbudit v něm nějaké pocity byly kolikrát jen okomentovány, místo aby byly zahrány. Že někdo bude jen konstatovat, že je např. z něčeho dojatý mi nestačí, musí se to přece zahrát, od toho je film filmem. Jediná scéna, která mě dostala, a která se povedla byla na konci filmu. Snad moc neprozradím, když napíšu, že šlo o zbídačeného Žida (nikoliv o hlavního představitele) a čistě povlečenou postel - tady bylo přesně to, o co se v celém snímku nikdo ani nepokusil, totiž hraní - hudba graduje, záběr, gesto - to úplně stačí. Alespoň mně to stačilo k tomu, abych tento film neposlala do úplného odpadu. (17.10.2012)