Režie:
Libuše KoutnáKamera:
Svatopluk MalýVOD (1)
Epizody(13)
-
Spejbl se bouří (E01)
-
Ranní rozcvička (E02)
-
Hurvínkovo strašidýlko (E03)
-
Hurvínek domácí kutil (E04)
-
Nečekaná výhra (E05)
-
Sněhulák jako živý (E06)
-
Spejbl lovcem (E07)
-
Závod do vrchu (E08)
-
Spejbl na houbách (E09)
-
Spejbl kope studnu (E10)
-
Syslus modrobulvus (E11)
-
Zázračné zachránění (E12)
-
Hurvínek hlavou rodiny (E13)
Obsahy(2)
Druhá řada veselých příhod Spejbla a Hurvínka byla poprvé odvysílána v roce 1974. Opět v režii Libuše Koutné, které byl loutkový film vlastní a vždy v něm dosahovala značných úspěchů. V autorství se vystřídalo několik scénáristů, ať už sám Miloš Kirschner, Pavel Grym, Josef Barchánek, Jiří Kubíček a další. Zdá se, že Spejbl, nestárnoucí taťulda, který všechno zná, vynalézavý Hurvínek a milá Mánička stále přitahují pozornost malých a velkých diváků. A tak se znovu rádi podíváme na cvičení oblíbené dvojice, na závod do vrchu, na Spejbla na houbách a na další příhody dnes už slavné dvojice, která už několik desetiletí baví a těší děti i dospělé. (Česká televize)
(více)Recenze (59)
Co mě na Hurvínkovi nepřestane fascinovat, je nejen to, že je to dokonalá mezigenerační záležitost, která funguje už po mnoho desetiletí, ale také že ono kouzlo a vtip nemá hranice ani v jazyce. Sám jsem zažil, že scény z Hurvínka s úsměvem citují šedesátiletý německý profesor i jeho žačka. I když jsem poznal i původního Skupova Hurvínka, ať už na deskách či ve filmech je jím pro mě především ten Kirschnerův. Ale zdá se, že i v novém obsazení se Hurvajzovi rovněž daří. Co takhle nějaké seriálové pokračování? ()
Předem upozorňuji, že tohle není hodnocení na základě vzpomínek z dětství či sentimentu. V těchto Hurvíncích se mi strašně líbí ironický humor, hra s češtinou a nějaké to poučení. Úplně jsem na to dostala zase chuť, takže u vaření asi nějaký ten díl padne. Ani vlastně nevím, co k tomu napsat. Je to prostě skvělý a zdaleka nejde jen o pohádky pro děti. Nejvíc se mi líbila poslední epizoda, kdy byl Hurvínek hlavou rodiny. Pan Spejbl mi hodně připomíná Zdeňka Svěráka v roli tatínka ve filmu Na samotě u lesa. Takový správný chytrolín :) ()
nostalgické 3* nechci snižovat kvality těchto seriálů natož světoznámého divadla Spejbla a Hurvínka, ale je fakt, že v dětství mi černobílý ani barevný večerníček s nimi nijak neuchvátil. Stejný pocit jsem měl i při krátké repríze 2 dílů. Vzpomínám si, že na gramofonových deskách mě jejich příběhy asi bavili o něco víc, takže toto zpracování víc než tři hvězdičky ode mě nedostane, ale věřím že má dostatek svých fanoušků. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Pro mě prakticky nehodnotitelné. Tedy pokud mám být objektivní. Na Hurvínka jsem měl už jako malé dítě alergii a popularitu loutkových filmů Skupova divadla jsem nikdy moc nepobíral. Působilo to na mě užvaněně, uhejkaně, vulgárně a celkově potrouble. Bohužel také nevtipně - vyjma pár replik, ale ty bych na prstech jedné ruky spočítal. Nikdy se mi moc nelíbili ani loutky. Dabing nelibě zní mým uším dodnes - hlavně dětské hlasy namluvené dospělými - ukňákané Máničky a skřehotajícího Hurvínka. Hurvínka jsem dával pouze v jediné podobě - líbila se mi nahrávka Černá hodinka, což bylo ovšem audio, které vyšlo na gramofonové desce. ()
Znovu u Spejbla a Hurvínka tady pro mně platí to co u předchozího, miluji ho protože je jeden z nejstarších. Jen když se tak koukám na ten název, tak by se to snad ani Znovu u Spejbla a Hurvínka jmenovat nemělo, protože Spejble a Hurvínek tu vejletí spíš než by pobývali doma, no tady je to chata a nebo chalupa?. ()
Galerie (16)
Reklama