Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (587)

plakát

Love, Death & Robots - Tři roboti: Strategie úniku (2022) (epizoda) 

Staří známí roboti s humorem sobě vlastním se opět baví nad demencí lidstva. Tak nějak si představuji, že by případný konec světa dopadl. Kočičky nejsou moji oblíbenci, a tak byl konec trošku zklamáním.

plakát

Love, Death & Robots - Utonulý obr (2021) (epizoda) 

Pomaloučku, filozoficky a jemně se vám tvůrci snaží říct šokující zprávu. Všichni umřeme a jsme nicky. To kdyby ještě někdo tuto skutečnost neznal... Škoda, mohl to být fajn a zajímavý příběh. Obr vám totiž nevyplave z moře každý den.

plakát

Love, Death & Robots - Azyl (2021) (epizoda) 

Že by docházel po tolika epizodách dech a nápady? Milosrdné 2*. Už 100x ohrané téma, které nenabízelo vůbec nic nového, zajímavého a ani konec neměl vůbec koule... Snad už nebudou tvůrci jen recyklovat nápady...

plakát

Love, Death & Robots - Sníh na poušti (2021) (epizoda) 

Byla bych asi radši, kdyby se víc pověnovali té nesmrtelnosti. Jinak animace opět úchvatná (skoro jak živý lidi), příběh zajímavý, Snow dost sexy chlap. Starší muži mi nevadí, tak bych si taky celkem ráda zašpásovala. Škoda, že se víc nerozvinula hlavní myšlenka.

plakát

Love, Death & Robots - Vysoká tráva (2021) (epizoda) 

Trošku jsem se lekla, že to bude podobný nesmysl jako "horor" Ve vysoké trávě. Naštěstí se zklamání neopakovalo. I těchle 11 minut bylo zajímavějších. Animace opět úchvatná a opět úplně jiná. To mě fakt baví. Objevovat v téměř každém díle novou animaci. Povedené a příjemná změna žánru.

plakát

Stezka Českem - Jizerské hory a Krkonoše (2024) (epizoda) 

Moc se mi líbí hudební podkresy. Vždy jsou perfektně vybrány a příjemně se to při pozorování krásných panoramat poslouchá. Vypadá to, že tímto dílem Vladyka pokořil nejtěžší část stezky, kdy bylo samé stoupání. Opět nechyběl mnou milovaný lesní bar. O víkendu se asi do nějakého zajedu. Je to perfektní nápad. Příroda samozřejmě opět překrásná. Doufám, že i budou díly o jižní Stezce. Tenhle skvost si totiž musím šetřit a pouštět si jen 1-2 díly denně. Hodí mě to vždy do extrémní pohody.

plakát

Stezka Českem - České Švýcarsko a Lužické hory (2024) (epizoda) 

Sledovat zpustošený a ohořelý les bylo hodně nepříjemné. Vladyka vám servíruje jednu zajímavost a pěknou myšlenku za druhou. Líbí se mi, že si jede svoje tempo a nesnaží se soupeřit s ostatními (jako pán, který denně ujde 50 km). Zatím ze tří dílů to pro mě byla nejméně  zajímavá destinace.

plakát

Tarot (2024) 

Spoiler. Jeden z mála hororů, který mě dle trailerů fakt chytil a chtěla jsem ho vidět v kině. Zklamání nemohlo být větší. I přes atraktivní nápad měl film všechna klišé. Partu nesympatických pubošů, nevěřícího Tomáše, hloupého Honzu, nelogické a stupidní chování všech zúčastněných. Nejlepší bylo krásné provedení karet a povedené masky smrťáků. Jejich potenciál byl ale zahozen a prachsprostě pošlapán. Probleskli vždy jen na chvíli (baf) a jejich styl vraždění mě absolutně nezaujal. Obyčejné rozjetí vlakem, umlácení žebříkem a pověšení nejsou vraždy hodné podobného hororu. Poslední vražda – rozřezání – byla tak strašně natahovaná, že mě jakýkoliv zájem opustil a jen jsem se modlila, ať už tu krávu proboha přeřízne. Atmosféra nebyla vůbec dobře vystavěná, i když šlo ze snímku cítit, že se tvůrci snažili. Film hluboko pohřbila i příšerná hudba. A konec? Ten už to poslal celý do pekel. KDO chce od hororů happyend? Zkrátka obrovská dávka klišé, promarněného potenciálu, absolutní neděsivosti, nesympatických lidí a debilního konce. 1* za nápad a za masky.

plakát

Vrásky (2011) 

Ten správný horor jsem neviděla o víkendu nebo včera. Ten správný horor jsem viděla v pondělí! A tím byly Vrásky. Přiznám se, že mi bylo u sledování extrémně bídně a nedobře. Na stáří se fakt netěším a tenhle krásný animovaný snímek vás donutí se zapřemýšlet nad sebevraždou dřív, než zapomenete své jméno. Už v půlce vám dojde, jak se věci mají a jen sledujete uvědomění a pomalý úpadek mysli, fyzické zdatnosti a celkového odevzdání se nad smutným koloběhem života. Nejednou už jsem od dědy slyšela, jak se už cítí zbytečný. Když mi to řekl poprvé, čišel z toho takový smutek a frustrace, že jsem měla co dělat, abych se nerozbulela. I když potřebuje s čímkoliv pomoct, tak vnímám, jak je pro něj těžké, že si už nevystačí sám a nemá tolik sil a energie, aby vše zastal. Tenhle snímek přenese pocity bezmoci, demence a smutku až k vám do ložnice. Vyvolal ve mně i jakýsi pocit studu. Extrémně zajímavý, hloubavý a překvapivě destruktivní snímek, který se vůbec nesnažil hrát na city. Jen to bylo tak skvěle udělané, že uvědomění a city přišly zcela přirozeně samy. Hořkou pachuť snímku mi nespravil ani vyčůraný dědula, ze kterého se vyklubal fajn kámoš do konce života.

plakát

Stáhni mě do pekla (2009) 

Chvílemi až amatérsky nebo parodicky laděný horor měl sice neotřelý nápad, ale možností ke strachu se moc nenabízelo. Cigoňa, která své chyby svalovala na ostatní mě extrémně štvala. Občas se objevilo mrazení v zádech, ale jsem spíš milovník duchařských hororů.  Tvůrci si asi ujížděli na orálních úchylovinkách, protože věcí, které si slečna strkala do pusy, vytahovala z pusy nebo jí někdo cpal do pusy bylo víc než dost… Ke konci už dost čitelný scénář zklamal. Naopak finále mile překvapilo a takhle bych si konce hororů představovala. Velmi rychle se ale horor vypaří z hlavy.