Muž z Londýna

film nesporných umeleckých kvalít - podmanivej atmosféry zloženej z perfektnej kamery, hudby, sústredeného minimalistického herectva zaujímavých, kalitných hercov a premyslenej réžie. každopádne však nie úplne moja šálka kávy - možno len vzhľadom na okolnosti, v akých som to sledova - sú skrátka filmy, ktoré podobne ako IQ testy a meditácia vyžadujú veľmi špecifické podmienky, absolútne sústredenie, psychickú i fyzickú pohodu a splnenie ďalších požiadaviek. (18.03.2011)

Všichni jsme vlastně vězněni ubíjejícím stereotypem života. Výhybkář Maloin vede život bez cíle a hlubšího smyslu. Je jednou z těch neviditelných existencí, na jejichž bytí či nebytí nic nezáleží. Zvrat nastává, když se stane náhodným svědkem vraždy. Konfrontace morálky a vidiny otevřených dveří na svobodu, tenká hranice mezi nevinnou a spoluúčastí jej vedou k úvahám o roli člověka ve společnosti, která kromě emocionální prázdnoty nepřináší nic jiného než utrpení. Má smysl stále se poddávat té nezkrotné touze žít? Nepřináší snad iluze člověku jen další zklamání? Tarrův um vygradovat napětí až na hranici snesitelnosti pomocí dlouhých detailních záběrů mě fascinoval, kouzlo obrazů vtahovalo do příběhu, hudba očarovávala, jen ta poslední scéna to křehké spojení náslině přerušila. (29.01.2010)

Vizuálna neo-noirová chuťovka nakrútená ako noir v päťdesiatkách, len povedzme že s "trochu" dlhšími zábermi. Vzhľadom na látky, ktoré do Muža z Londýna Tarr nakrúcal, ide o dosť netradičnú tému a zápletku, avšak popasoval sa s ňou po svojom. Rozumej ide viac o jeho autorský film než o snahu preniesť na plátno predlohu. Počas sledovania filmu mi ale stále behalo hlavou, že by išlo o skvelý námet pre Kaurismäkiho, keď už tu máme tak svojrázne postavičky a prostredie. Trochu toho drsného severského humoru by totiž extrémne vážnemu Mužovi z Londýna mohlo prospieť. Ale ak sa pozeráme iba na výsledok a sme zároveň režisérovým fanúšikom a vieme, čo očakávať, tak vám film môže pôsobiť dokonca rýchlejší než by ste vopred tipovali. (21.06.2023)

Šnečí tempo, dlouhá stopáž, nekončící záběry a jejich pomalé poodkrývání. Kamera dále zabírá obličeje postav a sleduje v nich zrcadlící se emoce jenom, když se jí zachce (někdy výrazy nevidíme, jindy si je užíváme až moc). A aby té zlomyslnosti nebylo málo, jsou ještě sem tam divákovi odpírány informace („výslech“, chatrč). Přitom přesto všechno jsem se nestačil ani na chvíli nudit, užíval si hlavní téma morálky (svědomí), hypnotickou atmosféru (na které má lví podíl krásná akordeonová hudba) a herecké výkony. Zvláště ten Krobotův, kterému jeho role jako by byla napsána přímo na tělo (je v ní naprosto přesný). Jako zápor bych však viděl jednání postav, jejich motivacím jsem prostě nevěřil a nechápal je. Proto pouze silné 4*, jinak velká spokojenost (moje první setkání s Tarrem tak dopadlo nad očekávání dobře). (06.08.2014)

Cielene chladný a odtažitý film, ktorý je až masochisticky namierený proti divákovi. Ako experiment neposobí novátorsky, nešťastne asynchrónny zvuk ešte zväčšuje dištanciu medzi divákom a autorom. Nenudil som sa, to nie, ale od režiséra tak povestného formátu ako je BT by som čakal iný zážitok. Bodka. (20.01.2010)