Duchařský příběh

Gotické horory jako specifický subžánr se dnes už moc nenesou a tak buďme vděčni alespoň za klasiku jako je tato. Typický preromantismus a romantismus v tomto duchařském příběhu vynakládá na atmosféře podivné ovzduší tajemna a záhad, kde se obyčejné strašidelné historky začnou stávat životu nebezpečnými. Klasika z počátku 80. let dnes už asi málokoho osloví. Film kde nestříká krev proudem a kde nejsou nečekané lekačky už prostě není in a tak si celý příběh vychutná skutečně jen opravdový hororový fanda. Nespěchající tempo dává všemu vyniknout a byť se to zdá až zbytečně natahované, vše má svůj vypravěčský důvod. Škoda jen, že nebyl vyroben daleko kvalitnější dabing, poněvadž tento takové dílo velice shazuje. A tak doporučuji původní znění nejen kvůli daleko kvalitnějšímu zvuku, ale i kvůli originálnímu citovému projevu všech protagonistů příběhu. Výsledný dojem bude ze snímku jistojistě daleko sebejistější. Za zmínku také určitě stojí účast fenomenálního Freda Astairea v roli Rickyho Hawthornee, kdy mu bylo úctyhodných 82. let a kdy se jednalo o jeho poslední účinkování ve filmu. (25.07.2015)

Na tomhle filmu je zajímavé, že se jedná právě o netradiční partu důchodců, namísto party puberťáků. Fred Astaire je sám o sobě trochu zvláštnost v hororovém filmu, ale i kromě jeho měl film celkem zajímavý náběh. Ale jak film běžel, divák se začínal čím dál víc smát, spíš než bát. A když vypadl nahý chlap z okna, působivost byla pryč. Jinak slušný nápad, ale zabitý. (23.07.2011)