The Poughkeepsie Tapes

Místy hodně depresivní a syrová sonda do počínání masového vraha, který si vše, včetně chytání, mučení a vraždění svých obětí natáčí na videokameru. A co dokáže udělat se svou obětí, kterou má 8 let zavřenou ve sklepě. Hodně mrazivý zážitek. Film je vyprávěn dokumentaristickým stylem, kde mluví policisté, patologové, vyšetřovatelé, policejní doktoři na fakultě, nebo příbuzní a známí vrahových obětí. Policisté našly 17 pásek, další se již nepodařilo najít...některé příběhy jsou založeny na skutečných podkladech a je hodně znepokojující, že takoví šílenci mohou vůbec existovat, aniž by byli dopadeni. Hnus. (17.06.2012)

Poughkeepsie Tapes nemůžete brát jako obohacení filmu obecně, pouze jako kvalitnější příspěvek v hororových luzích. Takto funguje i přes značný počet přešlapů (SPOILER - nehájící se a celkově podezřele se chovající nevinný obžalovaný, "elektrošoky na klitorisu.... a další věci tak strašné, že je nebudu řikat" hoho), ovšem například dlouhá scéna z pohledu vraha (!), který jde domem za svou obětí je neskutečně napínavá záležitost přesto, že ji sledujeme z hlediska ohrožujícího. Oceňuju absenci lekaček, ačkoli k nim každá druhé scéna zdánlivě směřuje. Potěšil mě v Martyrs rozvedený masochistický vztah mezi tyranem a obětí. Paradoxně nejděsivější mi přišlo balonové video. Poughkeepsie Tapes mají klasické neduhy hororového žánru, nehledejte za tím významově více, ale zvolená forma je prostě boží... (02.05.2011)

Film vedle kterého i Mlčení jehňátek (na které jsem si opakovaně vzpoměl) vypadá jak poměrně rozverná konverzačka.- Scénář tedy nebyl bůhvijaký (BACHA SPOILER- třeba ten obrovský lapsus-proč o jediné ženské, která hajzlavraha viděla a nebyla jeho přímou obětí /svým spůsobem byla,potom co jí proved s dcerou/ se vůbec nemluví v případě soudu s nevinným?,nebo to že ho měli natočenýho na kameru /benzínka/ u soudu taky nikoho nezajímalo??), ale ten pocit autenticity se autorům určitě podařilo vyvolat. Velmi nepříjemný pocit . (15.07.2010)

Velice přesvědčivé. Normálně bych řekl, že jsem shlédl skutečný dokument, vypovídající o řádění úchylné (nemocné) bestie, doplněný o originální záznamy trýznění a vražd. Filmem se prolínají výpovědi policejních důstojníků a analytiků a sestřihy z nalezených videokazet, které jsou svým obsahem doopravdy mrazivé a atmosféra z nich sálající mi pevně zaškrcovala průdušnici. Vrah si mučení svých obětí přímo natáčel a vrcholem jest scéna pomalého zabijákova připlížení se do záběru po čtyřech s nasazenou ohavnou maskou a ... drsný! Možná těch komentářů zainteresovaných mohlo být o něco méně, ale i tak je tu zneklidňujících momentů dost. Tíživá hudba, přiměřená stopáž, výborná hand-camera. John Erick Dowdle se parádně rozjel a tak mi nezbývá než se těšit na jeho remake [Rec]u. P.s.: jak uvádí wikipedie, v 90. letech řádil v městečku Poughkeepsie a přilehlém okolí skutečně šílený vrah, známý jako Řezník z Water Street. Zároveň nás zdroj informuje, že film nezobrazuje jeho skutečné počiny. Alespoň doufám. (28.11.2008)

Trochu jsem pátral, jestli se jedná o skutečný příběh a zjistil jsem, bohužel ke svému zklamání (ale i zároveň uklidnění), že se jedná pouze a jen o film smyšlený, který možná má jen nějaké vzdálené podobnosti s vraždami páchanými v Poughkeepsie černochem, jehož jméno je Kendall Francois... Kdyby to bylo vše pravdivé, asi bych nevěděl jak hodnotit, takhle se ale můžu zaměřit na samotný dokument a jeho obsah a potom vidím hodnocení na jasné 4 hvězdičky, protože mráz mi běhal po zádech od začátku až do závěrečných titulek. Fakt síla! (18.11.2010)