The Poughkeepsie Tapes

Další z rádoby "dokumentů" má na svědomí John Erick Dowdle (Quarantine). Film je o nalezených páskách šíleného a mimořádně sadistického vraha, který si své hrůzné činy natáčel. Vloupával se do bytů svých obětí, unášel děti a trýznil ženy, z kterých se pak staly poslušné ovečky. Výpovědi všemožných svědků, psychologů a policistů umocňují autentický pocit z tohoto neskutečně mrazivého snímku. Hlavně konec se mnou otřásl. Přestože krve a vnitřností moc neuvidíte, je Poughkeepsie Tapes díky syrové kameře opravdu zajímavá podívaná. (10.05.2010)

Zvláštní, já tedy, na rozdíl od mnohých, nevěděl předem o tomto filmu nic, ale ani na chvíli jsem nezapochyboval, že se jedná o pseudokument. Domníval jsem se však, že je inspirován skutečným příběhem. Herecké výkony ve fázích vyprávění jsou působivé, nicméně ony kvaziautentické záběry uvěřitelné nejsou. Film na mě nijak děsivě nepůsobil, napětí jsem postrádal. Spíše mě oslovil scénář se sympatickým závěrem. 80% PS: Mohli byste si odpustit trapnosti typu "Nedoporučuji psych. labilním jedincům.", když je zjevné, jak jste z filmu podělaní. Někoho by to mohlo urazit. Taky se nenavážím do vaší inteligence, ačkoliv bych s klidným svědomím mohl. ;-) (19.01.2010)

Těžká nuda... tenhle pseudodokument o jednom " z nejhorších sériových zabijáků", který si všechno točil na video a chtěl to ukázat světu, postrádá atmosféru a navíc jde jasně vidět, že vše je zahrané. Navíc... vrah, který si všechno natáčí určitě nebude používat porouchanou kameru z roku 1,2 ... většinou totiž vůbec nevíte, co se před objektivem kamery odehrává. Jo a brutální? Kurva kde? Vrah se v brutalitě očividně moc nevyžívá, když vždycky uhne kamerou... neztrácejte s tím čas, raději se znovu mrkněte na Blair Witch.. (23.10.2010)

Dokumentárny film ( tváriaci sa ako hraný film ) rekonštruuje prípad beštiálneho vraha, ktorý svoje obete týral a zabíjal. Vystupuje tu mnoho policajtov zainteresovaných na vyšetrovaní, psychológov a znalcov a snažia sa poodkrývať charakter postavy vraha a celého prípadu. Niektoré scény sú sadistické, iné svojím natočením konkurujú horroru. (21.03.2010)

TPT sa zaoberá štúdiom kaziet, nájdených v dome vraha, za účelom vyprofilovania jeho osoby. Zo stoviek kaziet nám je odprezentovaných možno desať záberov. Film má svoje „svetlé“ miesta, no zväčša pozostáva z analýz vraha typologicky obsadených komentátorov. Tak ako to pri takýchto dokumentoch už býva, je to komentátormi zveličené slovami „to čo teraz uvidíte zmení váš život“, ale nič také sa nekoná, pretože to prebije veta typu „je to také strašné, že to nemôže byť zverejnené“ a tak hotová z tohto filmu môže byť ledaže tak nejaká dôchodkyňa v Amerike ktorá netuší „o čo ide“ a zbytočne ju nebudú trápiť otázky typu nevšímavosti budúcich obetí o nejakú kameru (ako príklad uvediem návštevu domu kde sa dvojica pred vrahovou kamerou, len tak narýchlo položenou niekde na nočnom stole, kľudne miluje, zatiaľ čo on sa schováva v šatníku). TPT tak ostáva niekde na pol ceste, nezapadne svojou zvolenou formou, lenže na ukázanie niečoho drsnejšieho proste tvorcovia nemali odvahu a dokonca i také kopanie do obete ostalo mimo záber. Nie že by som bol zaťažený na sledovanie mučenia, najlepší videozáber je jeden z prvých s únosom malého dievčatka, ale vzhľadom na prezentačné video kde sa vrah zakráda štýlovo k obeti som očakával viac takýchto pôsobivých nápadov. (11.03.2009)