Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?

Plný počet bodů, tentokrát zkrátka není co řešit! Tahla fantastická věc by vrátila do dětských let i devadesátiletého staříka. No vážně. Skvěle vybrané hlasy pro všechny postavy, výborný Jiří Lábus, perfektní Pavlíčkova hudba (Já CHCI soundtrack) a hlavně - animovaný svět plný detailů, který doopravdy žije! Ale co to nízké hodnocení tady? Nechápu. (15.05.2010)

Upřímně se musím vyznat, že mě animovaný film „Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?“ velmi příjemně překvapil. Svým způsobem jde o zjevení, které se vymyká současné spotřební struktuře. Ojedinělá tvůrčí vynalézavost Jiřího Barty je okouzlující a osvěžující. Voní naději, umělecká schopnost a kreativní postupy dávají zapomenout na moderní stereotyp úporných a efektně prázdných snah komerčního úspěchu a pochlebování. Jako dítě jsem podobné půdní prostory miloval a nejedno exotické dobrodružství jsem v zašlé slávě věcí různorodé podoby prožil v dychtivě rozjásané bezprostřednosti. I skladba artefaktů měla stejné barvy a tváře. Vynalézavá hravost a souznění neslučitelnosti je Bartovou předností. Kouzlí a oživuje dávno pohřbený a zapomenutý svět fantazie, skromnosti a úcty. Žánr pohádky je pouze formalitou, neboť svým přístupem s lehkostí a šarmem překračuje vytyčené hranice a představám dává nové a nezapomenutelné rozměry. Žijící jsou okrajovým předmětem: rozhodná babička (Ludmila Ungrichtová s hlasem Věry Kubánkové) a její zvědavá a poslušná vnučka (Andrea Žádníková s hlasem Johany Krtičkové). Strana zla, nenasytný monarcha Hlava (Jiří Lábus) a jeho přisluhovač kocour Baron (hlas Petra Nárožného), se pohybuje na pomezí skutečného světa a fantazie. Pohádkový příběh vrhá křehké dobro v podobě panenky Pomněnky (hlas Lucie Pernetové) do rozhodujícího střetu dobra se zlem. Zaujme trojlístek hrdinů, nejbližších přátel hadrové panny: pohodlný plyšový medvěd Mucha (hlas Borise Hybnera), staromilsky bojující loutka Krasoň (hlas Vladimíra Javorského) a vitální plastelínový neposeda Šubrt (hlas Ivana Trojana). Pozornost vzbudí také myška vynálezkyně Sklodowská (hlas Barbory Hrzánové) a Hlavův patolízal a inženýr nových možností dr. Skarab (hlas Miroslava Táborského). S důmyslnou hravostí se dbá na detail, pohyb se v jemných křivkách přizpůsobuje daným situacím, a já okouzlen hledím na záplavu možného nebezpečí. Otázkou je, zda si takovou pohádku vychutnají i moderní děti. Já jsem Bartovým postupem omámen a velebím jméno jeho uměleckého ducha. I bez efektivní prázdnoty standardizovaných spotřebních produktů lze vyčarovat snový svět. Uchvátil mě svou formou fantazie i tvůrčím přístupem. Bravo, nevšední poeto a kouzelníku Barto! (18.02.2018)

Je pravda, ze co do scenare tenhle kouzelnej film jisty nedostatky ma. A to predevsim v zaveru, kterej je az nelidsky uspechanej. Ale po formalni strance je Na pude natolik neuveritelny, okouzlujici, propracovany a vycizelovany, ze si alespon podle myho nazoru hodnoceni peti hvezdickama zaslouzi. Tam kde Fimfaristi vytvorili roztomilou a puvabnou zabavu, tam dal Barta vzniknout skutecnymu umeni. To je nezadrzitelna exploze predstavivosti, pred kterou nezbejva nez se uklonit az k zemi. Moc doufam, ze tenhle film v Japonsku uspeje a prihraje tak Bartovi novy investory, ktery tady - a nejen v Cechach, ale primo v Evrope - nikdy nesezene. A je uplne jedno, jestli by pak ony finance byly vynalozeny na znovuvzkriseni Golema, nebo na neco uplne jinyho. U Barty totiz zjevne nejde slapnout vedle - kdyz dostane dostatek prostredku, casu a dobrej scenar, stane se z nej skutecnej divotvurce. P.S. - A je fakt, ze deti u toho budou ucuravat, stejne jako my u Krysare nebo Rukavic. (12.01.2009)

Po vizuální stránce jedinečný film, ba přímo skvost - svět hraček je pečlivě vypiplaný a plný vtipu, jeden nápad střídá druhý. Problém je ale s příběhem, ten je pohádkově jednoduchý (a to ještě možná některé pohádky urážím) a směruje film k dětem, jenže spoustu drobných hříček si dětský divák nevychutná (nedá mi nezmínit geniální vyjadřování bronzové/zlaté hlavy, kdy by stačilo jenom pozměnit pár slovíček a dostaneme výzvu k třídnímu boji proti agentům imperialismu - vážně, je to dokonalý totalitní vládce). A závěr mi přišel trochu odbytý... Ale konečně má český animovaný film dalšího plnohodnotného zástupce. (13.03.2009)

Bezpochyby krásný svět. Vše, co jste kdy viděli zaprášené na vaší půdě v tomto filmu ožívá a prožívá své kouzelné příběhy plné fantazie. Ačkoliv na první pohled se může zdát, že to je pouhá vykrádačka Toy Story nebo, že autor nepřichází s ničím originálním, opak je pravdou. Jiří Barta přichází s hračkami pěknými, malými, prapodivnými i ošklivými. Všichni mají své místo mezi tím vším harampádím. Díky propojení animace a nenápadným digitálním trikům se můžeme nechat unášet tím, jak se igelit promění v moře, křídou nakreslené čáry v koleje nebo vysavač v letadlo. Vše spoléhá na divákovu imaginaci, proto kdo není v hloubi duše alespoň trochu dítětem, tu filharmonii sršící z každého záběru možná neuvidí. Když už jsme u té filharmonie, celému snímku vévodí velká hudba, která velkým dílem přispívá k té správné atmosféře. Dabing jako u jednoho z mála filmů je povedený a dokonce velice příjemný. Diktátorská hlava s děsivou podobou Jiřího Lábuse okolí komanduje propagandistickými hesly jako za doby, kdy ještě nějakému pohlavárovi stála na stole. Pravdou je, že příběh není nejsilnější stránkou filmu, ale vše nahrazuje ta všudypřítomná nostalgická atmosféra starých časů. Obzvláště povedený je konec, kde se vyskytla jedna dokonalá "metonymie". Jak symbolické, když se staré hodinky promění v nekonečnou studnu a pohltí vše špatné... (13.03.2009)