Afghánistán

Začátek: magor na práškách slyší duchy a neví jestli se má oddělat či ne. Kdyby se na začátku zastřelil, udělal by mi radost. Nestalo se a děj se děje dál. Přesun na Mars. Asi. Tam jsou jen Marťani s turbanama a všichni mě srali. Bum, a parta těžkejch vypatlenejch drasticky drsnejch drsoňů bloudí tunelama, hledá cestu ven, a postupně jeden po druhým natahujou bačkory. Na okamžik se zableskne, a dozvídáme se že je vše jinak, a ty duchové co tam pořád poletujou, dostávají reálné vysvětlení. Neva. Stejně nechápu.. Závěr. Na závěr přichází konec, záchrana, spása, hlavní zloduch je potrestán za to že je debil, a Hlavní magor je zachráněn a patrně dopajdá zpět do svý zasraný zavšivený americký chatrče. Konec. Otázky však zůstávají...PROČ?! Proč jsem to musel protrpět v zoufalé naději že se to nějak probere.. (15.01.2017)

Co to mělo být? Dalších zbytečně strávených devadesát minut mého života. Ze začátku to vypadalo na celkem průměrný film o traumatizovaném Pepperovi. Pár docela povedených vtípků a nechutně zpomalovaná akční scéna (tenhle typ zpomalování mi fakt hodně vadí). Pak přišel zlom, když se objevila ženská v bílé burce a začala tam poletovat. V té chvíli jsem si řekla: Tohle má být duch? No, to oni asi neměli prachy na efekty. Tenhle styl mi připomíná strašidla u Švandy dudáka. Ještě, že to neudělali jako v Trháku :). Už ve chvíli, kdy vlezli do jeskyně a začalo je tam vraždit "monstrum" jsem věděla, že je to absolutní odpad. Když pak ještě Johnny zařval: Já jsem Čingischán! Ležela jsem mrtvá smíchy. Dokonce ani Michael Madsen to nezachránil, a to už je fakticky co říct. (08.01.2008)

Myslela jsem si, že půjde pouze o válečný film. Začátek tomu hodně napovídal. Pak se nedělo témeř nic, co by nějakým způsobem stálo za řeč. Sice se objeví nějaká ta směšná scéna, ale jenom proto, aby se odlehčila ta nehorázná nuda. Ta byla v zápětí vystřídaná hodně slabou duchařinou. Více nervů jsem zažila, když mi při filmu dvakrát spadlo žehlící prkno a já chytala žehličku, aby mi nespadla na nohy nebo na koberec. (12.02.2010)

Na Afghánistánu už si vylámalo klencáky kdejaké prase, Brežněv, Černěnko či Jirka Křoví, což mělo být jasným signálem, že osoba chabého rozumu, která se rozhodla vytvořit biják se svou svitou sběračů starého papíru pohoří taktéž, no ty voe, to byl nátěr, Alkajdá by se zaradovala a imaginární strýček Usáma Blik Ládík chčije smíchy na korán. No, není divu, mám dokonce pocit, že slyším turbíny džamba, kteréžto se řítí sebevražedně zlikvidovat chatrče na periférii Dolní Kyselé Prdele, které obývají všichni zúčastnivší se na tomto trestném činu. Pokud ne, tím myslím, pokud může vlastnit kterýkoliv imbecil z inkriminovaných něco víc, než zechcanou jurtu, pak je život nespravedlivý a já v pondělí konvertuji k vesmírným muslimům, Aštar aghbar! (21.09.2013)

Velice těžkopádný snímek nemající absolutně šanci diváka přesvědčit o svém poselství. Zdánlivě válečný příběh z prostředí Afghánistánu se záhy mění v mysteriózní horor, kde přílišná nudnost trousí pomalé zívání a usínání nad něčím, co absolutně nelze pochopit ani v rámci svého žánru. Scénář je viditelně velice málo propracovaný, takže co se týče děje, není absolutně o co stát. Herci zde účinkující téměř neměli co hrát a tak zůstává záhadou proč něco, co by stačilo na půlhodinovou filmovou povídku, bylo roztáhnuto na hodinu a půl. Myšlenka nebyla špatná, ale tohle je prostě průser. (18.03.2016)