Páni v cylindrech

Moje prvé stretnutie s Astairom dopadlo nad všetky možné očakávania. Jednoduchý príbeh (vtedy nesporne originálne ladený) v prekrásne noblesnom muzikálovom prevedení. U mňa je faktom to, že muzikálová časť filmu musí mať naozaj skvelé prevedenie, ktoré skvelo sekunduje príbehovej časti filmu, aby ma film ako celok zaujal. Tu je tento fakt dosiahnutý takmer stopercentne, možno aj tým, že muzikálové výstupy sa obmedzili len na pár výstupov. Tanečné a čísla so spevom sú však skvelé, chytľavé a príjemné na počúvanie a neraz som mal chuť si zaklopkať nohou o zem. Film je navyše aj brilantne vtipný, a vy si tento ľudský inteligentný humor s bláznivým ladením nenechajte ujsť. 85%. (08.12.2008)

Moje první setkání s Astairem a hned to klaplo. Astair zpívá, stepuje, tančí, vtipkuje, Rogersová je mu zdatnou oporou, o děj samozřejmě příliš nejde, hlavně že vytváří živnou půdu pro gagy a taneční kreace ústřední dvojice. Jen škoda, že se tyhlety kousky v televizi neobjevují častěji. Z písní jsem si nejvíc vychutnal slavnou "Cheek to cheek", kterou použil i Branagh ve své poctě muzikálům třicátých let Marná lásky snaha a zazněla i například v Zelené míly Franka Darabonta. Není to nic víc než zábava, ale ta funguje výborně i po sedmdesáti letech (!!!) (07.07.2006)

"Heaven, I'm in Heaven!"Po všech stránkách dokonalá a nejlépe dotažená "astairovka",která má úplně všechno.Taneční čísla i písničky jsou dokonalé,Ginger nádherná,Fred tančí,zpívá i hraje jak nejlíp dovede a všechno je přesně tak krásně naivní a krásné,jak si to u těchto starých filmů představuju.Ne,na tenhle kult mi nikdo nešahejte! 90 % (17.04.2010)

Je to fajn snímek a Fred Astaire je neskutečný tanečník, ale stejně zůstává u toho, že je to prostě jenom fajn. Ten příběh je takový blboučký, hezký, ale nijak mě moc nedostal. Hudebně je to stejně dobré jako tanečně... no dobře, tanečně je to ještě lepší, ale přece jen jsem čekal trochu větší vyváženost všech složek, nejen těch muzikálních. (07.08.2014)

Na rovinu, děj tohoto filmu je i na muzikálové poměry dosti pitomý. Jenže tenhle film není o ději. Je o skvělé hudbě a nenapodobitelném tanečním stylu slavné dvojice Astaira a Rogersové. Trochu zamrzí, že ačkoliv byla Ginger Rogersová velice schopná herečka (jak dokázala o dva roky později v geniálním dramatu Stage Door s jednou z nejlepších hereček všech dob - Katharine Hepburn - a legendární Constance Collier), tady se příliš hrát nesnaží. Ale komu na tom sejde, když "v nebi, Fred je v nebi, a má pocit že jen přenádherně sní, a zas nachází klid v duši vlastní, když při tanci líčko k Ginger tisknout smí..." (20.05.2006)