Výměna

„Nikdy se s nikým nebij, ale když si nezačneš, bojuj až do konce.“ Angelina Jolie bojuje úplně jinými prostředky, než jsme u ní zvyklí (v čerstvé paměti mám její abnormální akrobacii z Wanted) a i pokud bychom se shodli, že nakonec vítězí, určitě ne nějak drtivě. Na filmech Clinta Eastwooda, potažmo na Eastwoodovi samém, oceňuji neochotu přijímat kategorické soudy. Nic není jednoznačné, každé rozhodnutí může být zpochybněno. Byl jsem dokonce ochoten akceptovat, že Christine, představena jako trochu tajemná, samotářská žena, ve skutečnosti nikdy syna neměla, že šlo pouze o výplod její fantazie. Vnímám to jako důsledek režisérovy šikovné hry s více žánry, z nichž ani jeden nezaujímá dominantní postavení a – co potěší – „povinná“ romantická podzápletka chybí docela. Muset mermomocí škatulkovat, přijde mi nejpříhodnější označit Výměnu za „caprovský“ film. Eastwoodův silně humanistický souboj jedince proti mnohem mocnějšímu, zkorumpovanému systému, vyznívá podobně rozporuplně jako u Capry a ani kladná hrdinka není zosobněním ryzího dobra (dává přednost práci před synem). Ryzí zlo oproti tomu představuje policejní kapitán Jones, jenž mi byl v podání Jeffreyho Donova krajně nesympatický a jehož hloupě zákeřné chování mi přišlo takřka úsměvné. Útrapy, jimž je kvůli němu Christine vystavena, lze společně se zvratem ukončujícím druhou dějovou linii sarkasticky označit za expozici zaručeně oscarových témat. Osobně bych to viděl spíše jako snahu vytřískat ze silné dramatické látky co nejvíc. Bohužel, s přivěšováním dalších těžkých ozdob se větve zpočátku pevně stojícího stromu ohýbají až k zemi. Film nakonec nemá dost síly zasadit stejně přímý úder jako komornější Million Dolar Baby. Mít Výměna o třicet minut méně, anebo (při její výpravnosti spíše) o třicet minut více, asi bych v kině zůstal sedět ještě dlouho po doběhnutí závěrečných titulků. Konec, který jim takto předchází, stejně zůstává skvělým důkazem Eastwoodovy vyzrálosti – osobní i filmařské. 85% Zajímavé komentáře: Mahalik, Jordan, Phillo, Antek (12.01.2009)

Zážitek z tohohle filmu bych tedy nevyměnil ani za nic. Narvané kino (a zázrak se udál, všichni zticha, bez šustění, neuvěřitelné...), dvě slečny jako doprovod a film, ve kterém Clint mistrně mění žánry snad ještě stylověji, přesněji a rychleji než za mlada střílel z koltu. A nesníží se ani k citovému vydírání, byť si o to námět halasně říká. Kvůli takovým filmům by měly být v sálech povinně láhve s kyslíkem. Čistě pro případ, že by vám to vyrazilo dech. Což se může lehce stát, ne že ne. Co bych, ale vyměnil hned je má okrajová znalost kauzy, kterou to ztvárňuje. Na druhou stranu vidět tohle ve sladkém nevědomí, tak mi snad ani ten kyslík už nepomůže. (08.01.2009)

Tentokrát mě potěšil nejen Clint Eastwood, který nás poslední léta obdarovává více jako zajímavý a zručný režisér nežli kvalitní herec, ale výjimečné také i Angelina Jolie, která tentokrát (naštěstí) neměla možnost hrát svými (.)(.) a tak podala slušný herecký výkon, i když se její postava do této doby příliš nehodí. Malkovich na druhou stranu sice nijak zvlášť nevyniká, ale i tak mě jeho přítomnost ve filmu vždy potěší. Film je založen na známém případu 30. let Wineville Chicken Coop Murders a ač je vesměs úspěšný, rozjede až příliš mnoho věcí naráz, nestačí je však všechny dostatečně pokrýt i přes delší stopáž a tyto negativa považuji za hlavní nedostatek. Když už je řeč o délce Changeling, jednu dobu jsem měl pocit, že je již konec a když jsem se podíval, v jaké fázi se nacházím, trochu mě šokovala zbývající stopáž do konce filmu, která činila dalších 45 minut. Atmosféra tehdejší doby je zpracována nad míru dobře, slušně mě do sebe snímek vtáhl a scény z psychiatrické léčebny považuji za obzvlášť vydařené. Changeling je kvalitní film, o tom není pochyb, ale něco málo tomu přeci jen schází a tak se jen dále těším, až si v dohledné době pustím Gran Torino. (7/10) (26.12.2008)

i obyčejný příběh, kde si sedne scénárista, zapojí všechnu svoji fantazii a napíše strhující drama, mě dokáže silně rozhodit, ale příběh podle skutečných událostí dokáže víc.. Výměna je jeden z těch, který nenechá chladným nikoho.. pohřešovat své dítě, je nejhorší noční můra každé matky.. tady zoufalou matku stvárnila Angelina Jolie a můžu tvrdit, že to byl její nejlepší výkon, co jsem viděla.. každý moment jsem ji věřila a byla čím dál více zoufalejší, jako bych já přišla o syna.. Clint Eastwood opravdu ví, jak získat diváky... 95% (05.06.2009)

Málokterý film nabízí nějakou zajímavou, osobitou, charakterní (čti Oscarovou) roli ženě a ještě míň jí dává příležitost zahrát si hlavní postavu. Když se tak dívám na Clinta Eastwooda, zdá se, že to bude právě on, kdo se nám v jednadvacátém století bude snažit dokázat, že i něžnější pohlaví dokáže utáhnout film stejně dobře jako muž. Ten chlap má neuvěřitelný cit pro filmy, a když se člověk dívá na komplexnost jeho zaměření, zdá se to neuvěřitelné. Ve Výměně se sice ukázal "jen" jako režisér, producent a skladatel, ale u jiných filmů má na kontě i scénář nebo (nejtypičtěji) nějakou tu roli. Výměna mu ji nenabízela, ostatně muži v ní moc prostoru nemají. John Malkovich je sice trailerem prezentován jako jedna z nejdůležitějších postav, za celý film ale řekne asi tak 15 vět. No a policisté na tom nejsou zas o tolik lépe, byť pro mě Michael Kelly (detektiv Lester Ybarra) reprezentoval jednu z nejcharismatičtějších postav filmu. S tím možná přichází i důvod, proč prostě nemůžu dát Výměně plný počet hvězdiček; zatímco druhá polovina (vše od kanadského kluka a psychiatrické léčebny) utíká zatraceně rychle a je stylová, začátek mi přišel poměrně hodně rozvleklý. Už jen proto budu mít asi navždy Million Dollar Baby o něco radši. To ale nic nemění na tom, že Clint válí a zatraceně umí. (10.01.2009)