Persepolis

Tak hezkou animaci jsem opravdu dlouho neviděl. Dneska je populární udělat všechno pokud možno co nejvíc barevný a ještě k tomu ve 3D. Persepolis je ale na jednu stranu animace působící poměrně jednoduchou formou, ale na druhou stranu z ní vyřazuje obrovské množství emocí, které prostě pouhým posmutnělým obličejem ucítíte i Vy. Navíc tu autoři vypráví hodně zajímavý příběh dívčiny v období přerodu Íránu v totalitní stát a tváří se, že i dosti objektivní formou. Animovaný film pro dospělé, který probudil i takovou zemi, jako je zrovna Írán k tomu, aby se vyjádřila a dala najevo, co si o západní kultuře myslí. Podle mě hodně vypovídající a věcné... (14.12.2018)

Bezskrupulózní slovník spolu s několika drsnými a upřímnými scénami (není těch upřímných filmů poslední dobou nějak hodně? - naštěstí); to jsou dvě věci, které si v souvislosti s Persepolis zapamatuji. Hlavně zpovědi a rady hrdinčiny babičky patří k tomu nejvýraznějšímu, co snímek nabídne. Dále mne překvapilo, že jsem čekal mnohem hlubší politický podtext a temnější atmosféru - místo toho je tento svěží černobílý animák jen obyčejným životním příběhem "holky z Íránu". A je to poctivý příběh se vším všudy, tj. první zklamání, první láska, první rozchod, první hořké pravdy, setkání s realitou... Když se na to podívám zpětně, tak mě pouze trochu mrzí, že barvičky byly použity jen na konci a na začátku filmu, jenže s nimi by pravděpodobně celá stopáž získala zcela jiný rozměr (více candy) a dopad na diváka by nebyl tak silný. A to tvůrci (komiksu) nechtěli. (27.01.2010)

Velmi poutavé animované vyprávění, jenž je po okraj nahuštěno zajímavými informacem (politika, dějiny), vtipnými osobními glosami hlavní hrdinky, smutnými až tragickými okamžiky. Přece jen mi o fous víc k srdci přirostl komix, který je zákonitě košatější a obsáhlejší. Vzhledem k tomu, že scénář si zadaptovala sama Marjane Satrapi, tak jeho animovaná podoba nepostrádá to hlavní - nadhled a vtip. Bohužel pro člověka neznalého komixu může být Persepolis až moc nesouvislý a značně epizodní. 80% - film, 90% - komix. (12.01.2008)

První kniha je převyprávěna strašně rychle a spousta věcí je vynechána. Pak naštěstí výprava zpomaluje. Ve filmu je pár scén, které zajímavě doplňují komiks nebo díky kterým jsem lépe pochopil souvislosti. Závěr je vynikající. Hodina a půl je ale na převyprávění strašně málo. Dokázal bych si představit i dvouhodinovou stopáž. Kdybych před shlédnutím nečetl komiks, tak bych filmovému zpracování možná přidal i tu poslední pátou hvězdičku. Komiks je mnohem detailnější a je více prokládán odlehčujícím a v druhé knize často drsným humorem. Film vyznívá mnohem smutněji a spoustu věcí si člověk musí z náznaků domyslet, protože se do hodinu a půl trvajícího filmu nevešly. Po doběhnutí titulků bylo v sále zvláštní ticho a asi se nenašel nikdo, kdo by neuronil slzu. Spousta holek brečela jak želvy. Takhle se mě citově nedotklo moc filmů. Nechápu, jak tu filmu někteří vytýkají podporu komunizmu. Jde o naprosté nepochopení kulturních, politických a historických souvislostí. Komunizmus v Íránu byl něco jako protikomunistický odboj u nás, znak rebélie, boj proti systému, naděje na lepší zítřky. (22.03.2008)

Málokdy se stane, že bych se na nějaký film podíval bez předchozí přípravy. U Persepolisu jsem to riskl a risk se vyplatil. Musím říct, že především první polovina filmu mě nadchla. Během prvních dvaceti třiceti minut se divák v působivé a hlavně nenásilné zkratce dozví něco málo o Islámské revoluci, o nadějích které přinesla i o krutém vystřízlivění které následovalo. V závěru film sice ztrácí tempo (možná to byl tvůrčí záměr?), ale i tak se jedná o velice kvalitní film. Dodatek - výtvarná stránka filmu je naprosto luxusní! (21.07.2011)