Václav

Kvalitně natočené i zahrané melodrama, kde se ale prakticky nic neděje. Vynikající Trojan v celém filmu zlobí své spoluobčany, ti se pak zlobí na něho a tak pořád dokola. Václav sice slibuje, že ,,všechno bude", ale nakonec i film zůstal jen u toho slibování. Ke konci už si tvůrci s příběhem neví moc rady, a tak film vyšumí do ztracena. Nicméně je to škoda, protože první polovina je skutečně výborně rozehraná. (01.01.2009)

Z Jiřího Vejdělka přímo čiší, že touží natočit snímek, který bude mít velkou výpovědní hodnotu. Snaží se nám sdělit něco o pokrytectví, opovrhování či přehlížení, ale zkrátka to nefunguje, tak jak by mělo. Problém není v hercích ani ve scénáři, ale v samotném Vejdělkovi, který prostě není, tak kvalitní režisér, aby zvládl něco takového natočit (má silná averze k němu trvá i nadále). Ivan Trojan předvádí solidní výkon a z těch nominovaných výkonů co jsem zatím viděl, je i zasloužený. Za pochvalu určitě stojí výkony Jana Budař (zasloužený lev) a Emílie Vašáryové. Václav není vůbec špatný snímek a věřím, že do kina si na něj najde cestu spoustu diváků, ale dostat se do rukou lepšího a zkušenějšího režiséra mohl by být výsledek mnohem lepší. Tři a půl hvězdičky. (18.03.2008)

Neříkám, že je ten film špatný. Spíš mě absolutně minul. Historky o věčných outsiderech, epizodicky vyprávěné pomocí mnoha rádoby vtipných scének, totiž mohou zaujmout opravdu už jen lidi, kteří podobně sledují i odpolední seriály na tuzemských televizních programech. Kvalitou i obsahem se zas tak neliší, jen herecká "elita" je vyměněná za ještě neztrapněné (levnější?) herce... (27.04.2008)

Rainman nutí své okolí stát se citlivějšími, Forrest Gump je metaforou průměrného stádního člověka. Václav jenom škemrá o milost a pod diagnózu L(ehké)M(ozkové)R(etardace) ukrývá libovolnou právě se hodící schopnost, či neschopnost. I František z Gedeonova Návratu idiota je hlavně spasitelským podobenstvím a zrcadlem ostatních, „normálních“ lidí. Václav však není nevinný a spásu hledá u jiných. ________ Paradoxně tak jde spíš o příběh věčné nedospělosti a nezodpovědnosti než o tom, že většinová společnost nectí odlišné jedince. Je otázka, jestli tento skrytý symptom nedospělosti přiřknout nejenom hlavnímu hrdinovi konkrétního jednoho filmu, nebo zobrazení jeho životní podstaty chápat jako jistý vrchol přehlídky pošahaných a chcípáckých českých mužů, jimiž je naše kinematografie posledních dvou desetiletí přehlcená. ___________ Samozřejmě, takto si autoři Jiří Vejdělek a Marek Epstein svůj snímek nevykládají. Raději jej fanfarónsky srovnávají s Vesničkou mou střediskovou, kde prý byl Otík Rákosník moc hodný a roztomilý, zatímco Václav.je prý více potřeštěný a je třeba si k němu hledat vztah, což by mělo značit jakousi větší komplexnost jejich dílka. Představitel Otíka, János Bán však byl u nás neznámý, a proto mohl být přijat jako „zavostalej“. _______ Pokud tu původně byl zájem udělat film s nesympatickým retardem, který opravdu ani na chvíli nevypadne z původní diagnózy do pozice zbitého plyšáčka chudinky, měl být pro autory laťkou vynikající jihokorejský titul Oáza (Oasis, 2003) Leeho Chang-donga. Film, který bohužel až příliš nepříjemně ukazuje, na co u nás nemáme kapacity. (26.12.2007)

Vlna lidských dramat cloumá českou kinematogafií od příchodu třetího milénia. Různé příběhy ze života jsou, zdá se, pro naše filmaře nejatraktivnější, a já bych k tomu neřekl ani popel... pokud by mě alespoň některý z nich chytl za srdce. Asi nejlépe je na tom Slámova tvorba (Štěstí se mi líbilo moc), jinak mi příběhy lidských životů dnešní doby přijdou veskrze průměrné. Václav rozhodně není špatným filmem; stejně jako celá zmíněná vlna se opírá o slušnou technickou stránku, výborné herecké výkony a příběh, který neoslní, ale bude nám přinejmenším povědomým. A to je asi tak všechno. Hezké, upřímné, divácky vděčné, ale pro mou osobu bez většího efektu. (21.12.2008)