Můj pes Skip

Film je vážnejší, i když stále milý a veselý. Plachý chlapec, který si raději čte, než aby lítal venku po hřišti s míčem. Ostatní chlapci ze ho terorizují a dělají si z něj otloukánka. Všechno se změní, když dostane k narozeninám pejska. Najde tak ztracené sebevědomí a kamarády. Srdceryvný proslov na konci filmu mi do dneška leží v srdci a kdykoliv ho slyším, neubráním se slzičce. Takže pokud milujete srdcervoucí filmy o zvířatech a lidech, přátelství mezi nimi a jste tak trochu masochisti a rádi si trháte srdce těmito momenty, tak je Skip přesně pro vás. Navíc i hudba je opravdu krásná. Zasloužil by si červené hodnocení. - "That wasn't totally true. For he really lay buried in my heart." (20.07.2017)

Tenhle film byl po dlouhé době (a zase asi na dlouhou dlobu) jediným, který mne dojal opravdu k slzám. Nejedná se o žádnou juchandu, ale o velice citlivý, a místy dost smutný film, stylově dokonale zvládnutý, herecky zajímavě obsazený, především Wilson překvapil, a jenom kůli poněkud pomalejšímu tempu dávam "pouhé" silnější 4 hvězdičky (29.03.2006)

Po delší době viděno podruhé, v ranních hodinách svátečních, a opět příjemné potěšení, které neurazí. Gerecky i příběhově dobře zvládnuté, s patřičnou dávkou nostalgie i sentimentu, což je pro podobné "příběhy z dětství" naprostá nutnost. K 4* chybí opravdu jen kousek, mimo jiné důvod, vidět snímek znovu (když nepočítáme náhodu:)). (28.10.2009)

„Prečo si v detstve prajeme vyrásť čo najrýchlejšie?“ Vynikajúci Kevin Bacon ako vojnový veterán, vynikajúci Luke Wilson ako vojnový veterán, vynikajúca Diane Laneová ako veteránska mama a nostalgická atmosféra „dávnej doby“ á la STOJ PRI MNE!, plného krásnych scén (scéna z lesa napríklad). Nedá sa svietiť: napriek „tradičnému“ scenáru a „neprekvapivej“ réžii, otlačí MÔJ PES SKIP srdce trhajúcimi poslednými minútami svoje tľapky do srdiečka každého diváka, ktorý v detstve vyrastal po boku zvieraťa, pretože „zviera, ktoré sme v detstve milovali, nás do dospelosti veľa naučí o láske, priateľstve, smrti a láske“. (30.10.2004)

Škoda výběru zlé karty v podobě hlavní dětské role Frakieho Munize. Obdivuji jakoukoliv odlišnost, ale on už má od přírody takový přitroublý výraz v tváři a když přitom ještě neustále dělal různé úšklebky, tak mě to jako diváka otravuje. Nebyl mi vůbec sympatický, a pak udeřil psa, tak tomu k závěru filmu vůbec nepomohlo. Jinak mě ten konec dojal. Bylo to krásné zakončení, probrečela jsem ho, protože vím, jaké to je denně myslet na psího přítele, který už je jen v mých vzpomínkách. (21.02.2013)