Ozvěny mrtvých

Temný spíše thriller se zajímavým příběhem, kterému vévodí herecký výkon zhypnotizovaného Kevina Bacona a provází nás prakticky celým filmem. Příběh samotný se rozjíždí od samého začátku a je znát, že jen tak nepovolí. Nevím co bych filmu vytknul, možná jen fakt, že do kin se opravdu nehodí, ale do televize je jako dělaný. Srovnání se Šestý smyslem je také k věci jelikož oboje je na stejné téma, ale Šestý smysl je rozhodně temnější a duchařštější než Ozvěný mrtvých. I tak jsou ve filmu chvíle, kdy jsem nehnul brvou a sledoval, respektive čekal co se stane, což se nakonec vyplnilo a samotný gradující konec tomu dodal punc kvality. --- Ty žárlíš na moje halucinace? Jsi vážně těhotná. (17.03.2007)

Dnes už skôr mierny nadpriemer, ktorý nemá súčasného diváka po všetkých tých duchárskych hororoch posledných dekád čím prekvapiť. Všetko je ale prehľadné, nečaká nás žiaden mindfuck, čo môže ale práve pre mnohých predstavovať problém. Čiže nie, žiaden Šiesty zmysel nás nečaká. Skôr mi film pripomenul istým spôsobom Blízke stretnutia tretieho druhu, kto videl, chápe. Zaujme polemika o povahe pomsty, tunajší duch totiž vlastne vôbec nestraší, ide mu o večný pokoj a načo sa zbytočne po smrti rozčuľovať. Jasný cieľ ale má. No a v jadre sa rieši zase kríza blížiaceho sa stredného veku u chlapa, ktorý sa môže tešiť na ďalšieho potomka a jeho následné chovanie môžeme chápať ako metaforu vlastnej neistoty. (21.03.2021)

„Tohle je slušná čtvrť.“ Tato věta průser věští. Je to kódové označení místa, kde se dělá krátký proces se vším nedokonalým či vyčuhujícím z řady. Ať jde o větvičku, provokativně čouhající z linie živého plotu, nebo živého souseda. Duchy tady netrpíme, výtržníky odstraníme, robotky si vyrobíme, životy si naleštíme. Hlavně, když naše zahrádky a knihovničky bez smítka prachu neutrpí újmu. Vytřeštěný týpek, který v manické epizodě překopává zahradu nebo boří dům a v depresivní lemtá hektolitry vody a kňourá, že má halušky, jaksi nezapadá. (24.04.2018)

Ohodnotit tenhle film je opravdu problém. Ozvěny mrtvých můžeme označit jako thriller, jehož první polovina je spíše hororem s několika vydařenými lekačkami. O patřičně temnou atmosféru tu není nouze a David Koepp dokazuje, že neumí jenom skvěle psát. Sledovat Kevina Bacona i jeho filmového syna je jedna radost. Problém je, že TA první polovina je doslovným mixem Šestého smyslu a japonského Ringu. Záměrně jsem uvedl japonskou verzi, protože ta je z roku 1999 (stejně tak Šestý smysl a Ozvěny mrtvých). Kdo od koho opisoval? Důvod, proč Kevina Bacona straší duch najdete právě v Šestém smyslu. A duch v Ozvěnách je vizuálně ztvárněný téměř stejně jako v Ringu – až na ty vlasy. Dokonce se mihne i v televizi, která nejde vypnout, což jsem bral jako dobrej fór. Ještě mě pobavilo jedno klišé. Určitě je všichni znáte, týká se totiž otevření a zavření skříňky v koupelně (pochopitelně se zrcadlem). Závěrečná pointa není nijak překvapivá a v podstatě se jedná o totéž, co se odehrálo o rok později v Téměř dokonalém zločinu (The Gift) Sama Raimiho. Ostatně právě tomuhle thrilleru (částečně až hororu) jsou Ozvěny mrtvých podobné nejvíc. A to mě vede k závěru, že ač jsem se výborně pobavil a ocenil několik pěkných vizuálních momentů (hypnóza v kině) a lekaček (u jedné jsem dokonce vykřikl), už bych radši shlédl něco méně otřepaného, svěžejšího, překvapivějšího. PS: Ale fakt by mě zajímalo, kdo od koho opisoval. Že by Koepp v hypnóze navštívil mysl M. Nighta Shyamalana a Hideo Nakaty? ;-) (10.05.2004)

Příjemná duchařina. Sice ne moc intenzivní hororový zážitek, strašidelné je to totiž jenom velice zřídka, ale koukalo se mi na to dobře. Jenom ten závěr je takový až moc tradiční, za což však může těch 10 let, co uplynulo mezi dobou vzniku snímku a dneškem. Tipuju, že v současnosti by se takovýto film pohyboval cca kolem 60%, a to ještě hlavně díky skvělému výkonu Kevina Bacona. Horror movie of the year (28.04.2009)