Až bude padat hvězda

Medvecká nikdy nepatřila k mým favoritkám a ani po tomhle výkonu k nim patřit nebude. Její nepřesvědčivý a značně afektovaný výkon poskvrnil jinak velice pěknou inscenaci. Medvecká v afektu překonala i Přeučila, jehož výkon mi v jejím stínu přišel nebývale civilní. Naštěstí zlá mrcha Medřické byla dokonalá a musím přiznat, že jsem chvílemi měla problém jí nefandit, když chtěla Vítě ubližovat. (12.04.2020)

Realitu tehdejší zdravotnické školy podle mojí mámy daleko líp zachycoval film My, ztracený holky. Tenhle film se sice měl odehrávat v 70. letech (viz ten americký přístroj), ale postavy se chovaly a mluvily, jako by byly z 50. let (což vlastně potvrzuje i zmínka o umístěnkách). Je to škoda... kdyby ten příběh zasadili do 50. let, tak to i celkem mohlo fungovat. Takhle je to jen nevěrohodný, laciný TV film. (07.07.2017)

proč se taková témata dnes netočí, a namísto toho nastoupily bezkonfliktní či pseudokonfliktní Růžovky? když pominu místy prkenné vedení herců a hodně studiové pojetí (celé to působí jako předskokan Nemocnice na kraji města), tak ten příběh má co říct. základem bude ale přece jen Valja Stýblová = Paní Spisovatelka (31.08.2012)

Mladičká zdravotní sestra Taťána Medvecká těsně před maturitou. Nepříliš chytrá, ale hodná a poctivá sestra, velmi schopná ošetřovatelka a též znalá psychologie pacientů. Nemocnice je pro ni vším, jejím snem je i po maturitě zde pracovat, tedy aby si ji vedení nemocnice vybralo za zaměstnance. Film je o vztahu se spolužačkami, pacienty a lékaři v nemocnici. Její učitelka Dana Medřická je skvěle zahraná bestie, která ji dusí. Je zde i celá řada našich velkých herců v malých rolích. Medvecká se předvádí v nejlepším světle, hraje svou náctiletou opravdu výborně, její naivita a jednoduchost je fakt důvěryhodná, stejně jako i hledání sebe sama. 80% (25.02.2012)

Hbitě zpracovaná, ale skvěle obsazená televizní povídka, která by si zasloužila větší prostor, a byl by vznikl film, který by zastínil lecjaký soudobý barrandovský biják. Medvecká uchvacuje nejen svou věčnou krásou, ale i přirozenou dobrotou, která její postavu prozařuje, a Medřické by se mělo dostat více místa, aby se její nepříjemná, ba zlovolná antihrdinka skutečně prokreslila. A stejně tak celé špitální prostředí se všemi svými obyvateli nemuselo zůstat tak kulisovitě sterilním. A tento bílý svět mohly dále rámcovat události a souvislosti vnější. Vlastně je to promarněná příležitost, ale i tak stojí za to vracet se k této skice. (28.12.2018)