Až bude padat hvězda

Asi mi vadila až příliš prostá postava Víti. Potrpím si na nesobecké obětavé hrdiny, ale nesmějí být zbavení prostých lidských tužeb po obyčejných věcech - dobře se najíst, hezky vypadat nebo něco v tom smyslu. A dát radost z naplnění tohoto najevo. To se nevylučuje s tím prvním. Člověk podle mě naopak musí mít sám sebe trochu rád a sám sobě dopřát. Jak by mě měli mít rádi jiní, když se nemám rád sám. A Vilda by podle mě spíš než porozumění potřeboval pár výchovných záhlavců, aby se přestal nad vším ofrňovat a sám sebe litovat. Na druhou stranu mě odzbrojila scéna: "Jaká je vaše nejmilejší četba?" - "Pohádky Boženy Němcové." - "Děvenko, já si v nich čtu dodneška." Už proto nemůžu dát míň než čtyři. (05.12.2016)

Moderní pohádka o Popelce, kterou bezdůvodně trápí zlá sestra - úča. Zastání najde u třech doktorů a nakonec své nesobecké štěstí nalezne. Jen ten princ jaksi nedopadl. Tvůrci Vítě zbytečně nasazovali svatozář, její chování z ní činilo starou mladou. Nejvíce mě potěšil v miniroličce Josef Kemr, byť měl jen pár vět. Irena měla tolik energie, že při zavírání dveří málem povalila kulisy. (18.11.2018)

Skvela T.Medvecka. TV film "Až bude padat hvězda" z roku 1976, režírovaný Věrou Jordánovou, je adaptací dívčího románu "Dům u nemocnice", napsaného spisovatelkou Valjou Stýblovou na konci 50. let. Film sleduje příběh studentky zdravotní školy Víti, kterou ztvárnila Taťjana Medvecká. Příběh se odehrává v prostředí zdravotnické školy a zaměřuje se na zkušenosti studentek během jejich praxe v nemocnici a při závěrečných zkouškách. Vedle Taťjany Medvecké se ve filmu objevují i další významní českoslovenští herci jako Dana Medřická, Radovan Lukavský a Josef Kem. "Až bude padat hvězda" přináší příběh mladé ženy, která se snaží najít své místo ve světě a uspět ve své budoucí kariéře. Film je pravděpodobně charakterizován emocionální hloubkou a realistickým zobrazením života studentů zdravotnických oborů v tehdejším Československu. S takovým hereckým obsazením a silným příběhem je "Až bude padat hvězda" příkladem kvalitního československého televizního filmu sedmdesátých let. (19.11.2018)

Táňa Medvecká v přesvědčivé roli studentky, která je na praxi v nemocnici před závěrečnými zkouškami. Její prostá povaha jí umožňuje pečlivě a s láskou se chovat k pacientům jak na dětském oddělení, tak i u dospělých marodů. V praxi umí ve všem chodit, zato s učením má problémy a vtlouknout do hlavy napsané fráze z knihy jí moc nejde, což se nelíbí její učitelce v netradiční záporné roli, Daně Medřické. Teprve až na chirurgickém oddělení zemře jí blízká osoba, pochopí slova chirurga Radovana Lukavského : "Tohle je teprve maturita." Velmi umně a ze života napsaná inscenace, ke které napsal scénář klasik František Pavlíček a zrežírovala ho tvůrkyně převážně dětských filmů Věra Jordánová. Zajímavou a decentní klavírní hudbu složil Vadim Petrov. (18.11.2018)

Hbitě zpracovaná, ale skvěle obsazená televizní povídka, která by si zasloužila větší prostor, a byl by vznikl film, který by zastínil lecjaký soudobý barrandovský biják. Medvecká uchvacuje nejen svou věčnou krásou, ale i přirozenou dobrotou, která její postavu prozařuje, a Medřické by se mělo dostat více místa, aby se její nepříjemná, ba zlovolná antihrdinka skutečně prokreslila. A stejně tak celé špitální prostředí se všemi svými obyvateli nemuselo zůstat tak kulisovitě sterilním. A tento bílý svět mohly dále rámcovat události a souvislosti vnější. Vlastně je to promarněná příležitost, ale i tak stojí za to vracet se k této skice. (28.12.2018)