Náklad 200

Drsný film, ktorý sa na nič nehral a svet komunistického Sovietskeho zväzu podal riadne tvrdo a ukázal hlavne svet rôznych podivínov a ľudských oblúd. Mne osobne tam chýbal poriadny príbeh, ale ako thriller je to teda poriadne, poriadny psychologický des, celkovo je to priemer, ale je to pozerateľné, len nie pre slabšie povahy. (05.02.2013)

Nesdílím nadšení většiny komentátorů. Úpadek morálky i víry v SSSR kolem roku 1984, kdy ještě přibyl sovětský Vietnam (Afghánistán), o tom není žádný spor. Země SSSR si musely za celou svou historii projít neuvěřitelným utrpením, o jakém se nám ani nezdá. Balabanov ale hrdinství a statečnost mnohých Sovětů opomíjí, jako kdyby zlo v obyčejných lidech převládalo. Trvalo hodně dlouho, než jsem si po shlédnutí filmu uvědomila, že kladní hrdinové v něm jsou. Všechno to pohltila brutalita, špína, zlo. Proto hodnotím jako průměr. (07.09.2014)

Gruz 200 určitě není tím filmem, na který byste se chtěli dívat se svou drahou polovičkou, v jeho průběhu byste buď dostali nálepku "freak" nebo vzbudili podezření, že jste jako náš hlavní představitel kapitán Zhurov perverzní zvrhlík s morálkou kdesi pod bodem mrazu. Drsný, agresivní, kontroverzní, ale také velmi dobře natočený a zahraný snímek líčící události domova jedné vesnické "rodinky" kolem roku 1984, tedy v posledních několika letech, tehdy ještě velmoci CCCP, která okupovala Afghánistán. Film se s ničím nepáře a syrově zobrazuje temnou stránku člověka, nepřímo ovlivněnou válkou, spojenou s únosem a následnými orgiemi, které občas pojí i temný humor. Jediné odlehčení tak zůstává na bedrech několika vložených scén s ruskou disko hudbou, které vás na malý okamžik přenesou skoro až do jiného světa a proberou vás z tvrdé reality, která je zde bez servítek předhazována. Děj postupně graduje a záběry ke konci filmu jsou až morbidního charakteru. Tento snímek působí celkem silným dojmem a podobně jako v případě Requiem for a dream po něm nebudete mít tu nejlepší náladu, přesto lze jen doporučit. (8/10) (29.06.2008)

Nevím jak přesně popsat pocity z tohoto filmu. Možná nejpřesnější slovo je - překvapení. Děj je ze začátku velmi obyčejný a nezadá si s jinými dobovými filmy ale poté co se vydají koupit alkohol to teprve začne. Pomalu ale nenápadně se film začne potápět do větších a větších absurdit a kdyby film nebyl podle skutečné události, nevěřil bych, že se něco podobného může stát. Jinak je celý film jedna velká deprese. Nejvíce na mě obrazově působily záběry při průjezdu průmyslovou oblastí kde se střídala šeď ještě s větší šedí - to vše podbarvené optimistickou dobovou hudbou působí velmi kontrastně. A vlastně to ani moc o tom nákladu 200 nebylo. A zajímavý byl také závěr, který po domyšlení byl vlastně i celkem šťastný. (07.07.2008)

Pro konvenčního či citlivějšího diváka ujeté a šílené, pro nekonvečního či cynického slabý čajíček. Filmových výletů do pokroucených myslí či neradostných sociálních poměrů už jsem si přece jen užil celou řadu, někdy vážně míněných, někdy méně a někdy vůbec. Z těch nejkrutějších mne napadají z poslední doby např. Babovřesky, které splňují ta nejpřísnější kritéria sociálního filmu, která si člověk vůbec dokáže nastavit. Náklad 200 jde sice trochu odlišnou cestou, není tak, jak bych to řekl, od srdíčka, ale spíš od jiných orgánů, nicméně tak jako Babovřesky i Náklad dokáže svého diváka uspokojit a rekrutujete-li se z řad nekrofilních romantiků, tak i několikrát. (03.08.2014)