Marley a já

Jako psí příběh dobrý, ocení asi každej kdo má psa. Zvlášť epitaf za Marleyho je výstižnej, pes vás má prostě rád, pokud ho máte taky rádi, rozesměje Vás i utěší, když to potřebujete. Ohledně záznamu životního stylu lidských jedinců v příběhu se vyskytujících mi ale některý rozhodnutí přišly nepochopitelný, hlavně teda přestěhování do nesnobštější sádrokartonový čtvrti plný bazénů, cukrkandlovejch úsměvů, silikonovejch koz a ofroutů. S čímž souvisí rektální alpinismus v práci, aby bylo možný splácet hypotéku. Trochu si to napravili druhym stěhovánim, ale oči se mi protáčej eště teďka. Když jsem někde doma, jen tak bych to nevyměnil. (20.03.2009)

Ďalší, veľmi hrejivý snímok s tématikou lásky zvieraťa k človeku. Príjemne humorne ladené a k záveru aj pekne emotívne podfarbené. Škoda toho pomalšieho rozjazdu, trocha trvalo, kým sa mi podarilo do príbehu ponoriť a priľnúť k postavám, no potom to už stálo za to. Krásny film a aj napriek smutnému koncu s veľkou dávkou pozitivizmu. 80/100 (08.05.2017)

Koľko romantických (prefabrikovaných, prefiltrovaných, nerealistických, oblbujúcich, naivných, plochých atď) komédií/drám si môže o sebe hrdo povedať, že pôsobia ako zo života? Frankel je geniálny rozprávač. Dokázal natočiť fim s roztomilým psíkom, rodinkou, ktorá poväčšinu času rieši skôr tie radostné strasti života, ako deti a úspech v práci, tých negatívnych stránok sa iba zopár krát dotkne a následne ich aj uspokojivo vyrieši. Lenže ono to celé pôsobí tak prirodzene, že tomu podľahnete rovnako rýchlo, ako nevinnému psiemu úsmevu. Myslím, že najviac budú na koni plakať tí najväčší cynici. Takýto rodinný mainstream sa podarí málokedy. Momentálne ma vlastne žiaden iný nenapadá. (08.06.2012)

Jak už to tak bývá, život nabídne leccos. Sympatická tragikomedie vypráví o jednom vykutáleném „nejlepším příteli člověka“, který prochází všemi zásadními změnami ve vztahu mladého páru novinářů. Původně bylo tohle štěně labradora oddálením potomka, záhy se stalo miláčkem všech, i když to dalo pořádně zabrat, protože „likvidátor všeho“ Marley (od Boba) se milému a poslušnému pejsku rozhodně nepodobá. Očekávaně se ale stane plnohodnotným členem téhle typicky americké famílie. Ač je newyorčan David Frankel seriálovým matadorem, filmovou jistotu prozatím postrádá (z průměru ho měla předloni vytáhnout sadistická Meryl Streep a Ďábel nosí Pradu – ale nevytáhla). Tvůrci některé linie trochu odbývají, působí rozutíkaně, jiné jsou psány tak, aby byly až moc dobře srozumitelné. Což je škoda, stejně jako fakt, že tu chybí průkazně hlubší emocionální napojení mezi Marleym a jeho páníčky!! Civilní herecká poloha svědčí jak Jennifer Aniston, tak Owenu Wilsonovi. Tihle dva s přibývajícími roky i dětmi proplouvají mezi jakž takž příjemnými dialogy, novinovým psaním dle měnících se priorit a životními pravdami, občas pobaví, občas citově vydírají. Knižní bestseller (na základě novinových sloupků) se asi musí dobře číst, film mi ale přišel spíše povrchní a uhlazený pro zámořské diváctvo!! Pod kůži se mi dostal tucet jiných, podobně laděných snímků!! Slzy jsem neronil, nebyl důvod.. (29.05.2009)

Zainteresovaný divák by už neveril, že komerčný Hollywood dokáže ešte niekedy vypľuť tak jednoduchú, nenásilnú a citlivo natočenú komédiu, ktorej tvorcovia dokázali presne vybalansovať gýčovitosť obsiahnutú vo väčšine filmov tohto typu, pridať tú správnu štipku sentimentu tak, aby divák nemal pocit, že ide o čisté citové vydieranie a zároveň okoreniť množstvo scén vtipnými momentami. A herecké zloženie ich v tom značne podporilo. 85%. (03.08.2010)