Marley a já

Plakát je jednoznačný podvod na diváka - navzdory slzopudnému závěru je totiž Marley mnohem spíše civilním životopisem jedné rodiny, než infantilní taškařicí se štěňaty. A taky film, který vás možná dostane o to silněji, oč víc se mu budete bránit... Rekapitulace zvířecí životní křivky, která přináší řadu starostí i vzteku, a přesto ve své bezelstnosti nutí páníčky stávat se na ní závislými. V případě mladé rodiny tvoří důležitý překlenovací oblouk; přichází v době přípravy na potomstvo, odchází v časech dávno zajištěných a ve své fixaci na zásadní momenty rodinného života se chtě nechtě stává legendou/upomínkovou záležitostí. Ve své vnitřní upřímnosti a schopnosti ne přiblížit, ale doslova simulovat naše vlastní prožitky se zvířaty, potírá Marley veškerou konkurenci na poli "zvířátkových" rodinných filmů. Život je pes. P.S.: Scéna "osvobození" na pláži je nádherná. (17.04.2009)

Na můj vkus je Marley zbytečně přetematizovaný - autor rozehrává několik dějových linií, které příběhu spíše ubližují. Marleyho část místy není úplně špatná, je tu však ten konec. Tak odporné citové vydírání jsem už dlouho neviděla... SPOILER - Brečící děcka, čtoucí super dojemé dopisy mrtvému psisku ve mě vyvolala akorát nesnesitelnou vlnu vzteku! (13.07.2009)

Jako psí příběh dobrý, ocení asi každej kdo má psa. Zvlášť epitaf za Marleyho je výstižnej, pes vás má prostě rád, pokud ho máte taky rádi, rozesměje Vás i utěší, když to potřebujete. Ohledně záznamu životního stylu lidských jedinců v příběhu se vyskytujících mi ale některý rozhodnutí přišly nepochopitelný, hlavně teda přestěhování do nesnobštější sádrokartonový čtvrti plný bazénů, cukrkandlovejch úsměvů, silikonovejch koz a ofroutů. S čímž souvisí rektální alpinismus v práci, aby bylo možný splácet hypotéku. Trochu si to napravili druhym stěhovánim, ale oči se mi protáčej eště teďka. Když jsem někde doma, jen tak bych to nevyměnil. (20.03.2009)

Čekala jsem příjemný a zábavný příběh s psíkem, ale dostala jsem mnohem víc. Byl to moc krásnej zážitek.... podle mě skvělý nápad zvárnit skoro celý život, který doprovází pes, který pomalu, ale jistě roste, má své vrtochy, ale přitom zásadně obohacuje jejich život. Jennifer Aniston mě jen utvrdila v tom, že opravdu hrát UMÍ a že i v tolika letech, je pořád krásná ženská. Owen Wilson mě mile překvapil, s jakou lehkostí, ale i vážností si svou roli odehrál, prostě působil velmi přirozeně. Tedy myslím si, že celý příběh je tak opravdově udělaný, že mě film vůbec nenudil, bavilo mě se koukat na jejich zážitky, problémy a Marleyho, kterýho bych asi nemohla vystát... :-D Jakmile se rodina rozrůstala, najednou koukáme, jak jsou oba víc rozumní a i Marley je už starší a možná klidnější... působilo to na mě velmi autenticky.... prostě jen vyprávěl život těch dvou, ale přitom nic nepřikresloval, jako v mnoha amerických filmech, a tak jsem ráda, že se zde můžu setkat, s tím, že nejen, že to herci bezvadně zvládli, ale Marley do toho tak ladně zapadal a celý příběh měl VÁHU ! Musím dodat, že konec byl neskutečně dojemný a ať si říká kdo chce co chce, tohle byl krásný film podtržený tím koncem, kdy Marley je už starý a umírá. Celá rodina, včetně dětí, si vlastně uvědomí, že ať byl jaký byl, tak byl členem rodiny a to je to nejdůležitější..... Fakt jsem si pobrečela, a jestli tohle někomu nepřijde dojemné, tak je z jiné planety, protože co je víc smutné a opravdové, než když ti odejde pejsek a jelikož jsem si to taky zažila a není to ještě tak dlouho, živě si na to vzpomínám a proto když jsem viděla ty záběry, přišlo mi to ještě víc smutné, než možná je. Někdo řekne, že je to kýč, nebo to nutí k pláči, ale to není pravda, jen záleží na nás, jak se k tomu postavíme a já věřím, že tenhle film je jen kopií obyčejného života a moc MOC mě potěšil !!! (19.06.2009)

Bylo by to za tři hvězdičky nebýt dojemného konce, který jsem očekával, ale i přesto na mě zapůsobil. Místy ztřeštěně komediální scény mi nepřišly vhod, ovšem celkově jde o pohodovou rodinnou podívanou s dávkou emocí na závěr. Kdyby někteří herci uměli hrát tak jako němé tváře, které nepotřebují školu k tomu, aby pobavily a dojaly, mohli by si gratulovat. (22.11.2011)