Marley a já

"A dog has no use for fancy cars, or big homes, or designer clothes. A waterlogged stick will do just fine. A dog doesn’t care if you’re rich or poor, clever or dull, smart or dumb. Give him your heart, and he’ll give you his. How many people can you say that about? How many people can make you feel rare, and pure, and special? How many people can make you feel...extraordinary?"... Nečekaně upřímný a chytrý film o tom, že život není vždycky peříčko. Tvůrci postupují od kytky přes psa k dětem a během toho reflektují všechny maléry a radosti, které s tím souvisí. Žádný zbytečný patos, žádné laciné vztahové hrátky, čistá pravda, která vás pohltí a na konci nechá v slzách. I přes laciné plakáty nejde o snímek typu "pes se chová jako člověk na čtyřech nohách a je vtipné třeba to, že umí nastartovat auto". Marley a já není ničím víc, než věrným otiskem každodenních problémů, se vším "dobrým i zlým, dokud nás smrt nerozdělí". Zcela bez debat nejlepší vztahový mainstreamový americký film posledních let. P.S. Herci jsou fantastičtí. Owen Wilson nikdy nepůsobil tak „herecky vyspěle“, Jennifer Aniston je k pomilování i v okamžiku absolutního vyčerpání, charismatický Eric Dane potvrzuje komiksový potenciál a Alan Arkin je v roli šéfa, který „se nikdy nesměje“, jednoduše okouzlující. A Marley… pohled do těch očí jen tak nezapomenu (ano, byl to podraz, ale k životu to patří). (25.03.2009)

Plakát je jednoznačný podvod na diváka - navzdory slzopudnému závěru je totiž Marley mnohem spíše civilním životopisem jedné rodiny, než infantilní taškařicí se štěňaty. A taky film, který vás možná dostane o to silněji, oč víc se mu budete bránit... Rekapitulace zvířecí životní křivky, která přináší řadu starostí i vzteku, a přesto ve své bezelstnosti nutí páníčky stávat se na ní závislými. V případě mladé rodiny tvoří důležitý překlenovací oblouk; přichází v době přípravy na potomstvo, odchází v časech dávno zajištěných a ve své fixaci na zásadní momenty rodinného života se chtě nechtě stává legendou/upomínkovou záležitostí. Ve své vnitřní upřímnosti a schopnosti ne přiblížit, ale doslova simulovat naše vlastní prožitky se zvířaty, potírá Marley veškerou konkurenci na poli "zvířátkových" rodinných filmů. Život je pes. P.S.: Scéna "osvobození" na pláži je nádherná. (17.04.2009)

Z větší části se jedná o pohodový rodinný film (i když ten konec pro děti přeci jen nebude, kdo je má pak utěšovat a vysvětlovat jim, že se to vlastně nestalo) a jak už je poznat z plakátu, je určen především milovníkům zvířat. Marley je celkem realistickým životním příběhem páru Wilson + Aniston, který po chvilce doplní nezbedný psí aktér, jehož dámskou verzi máme doma. Vše, co jsem viděl v tomto snímku, mě tak vůbec nepřekvapilo a místy to bylo s naší skoro dvouletou labradořicí ještě horší. Kromě závěru samotného, který se pro tento druh filmu příliš nehodí, se mi vůbec celá druhá polovina zdála trochu odfláknutá. Nejdříve se buduje příběh spolu s charaktery, přidá se domácí mazlíček, započnou hrátky, na scéně se objeví děti, hrátky pokračují a pak přijde ten nešťastný konec. Navíc je tu pár nejasností, nedozvíme se např., jak Marley ovlivnil členy rodiny a především jejich život a pohled na svět, co se nakonec stalo s psí pláží, proč šel Marley na výcvik psů až jako skoro dospělý a nakonec proč postavy alespoň trochu viditelně nezestárly. (6/10) (21.03.2009)

Čistokrvný Hollywoood. Tak, ako ho milujeme, a zároveň nenávidíme. Uvedomujeme si, že to na nás používa staré otrepané triky... a aj tak nakoniec bezmocne podľahneme. Záver je brutálna žmýkačka na slzy, bránil som sa zo všetkých síl, ale nakoniec sa hrádza pretrhla a hečal som v kuse asi 20 minút. A to ani nie som veľmi "psí typ". No a Owen a Jennifer by mali niekomu bozkávať ruky aj nohy za tieto postavy. Nemá to ani zďaleka oscarové parametre, pretože oni nie sú a nikdy nebudú oscaroví herci, ale tento film maximálne vyťažil všetko, čo v nich je. (06.04.2009)

Na můj vkus je Marley zbytečně přetematizovaný - autor rozehrává několik dějových linií, které příběhu spíše ubližují. Marleyho část místy není úplně špatná, je tu však ten konec. Tak odporné citové vydírání jsem už dlouho neviděla... SPOILER - Brečící děcka, čtoucí super dojemé dopisy mrtvému psisku ve mě vyvolala akorát nesnesitelnou vlnu vzteku! (13.07.2009)