Marley a já

"A dog has no use for fancy cars, or big homes, or designer clothes. A waterlogged stick will do just fine. A dog doesn’t care if you’re rich or poor, clever or dull, smart or dumb. Give him your heart, and he’ll give you his. How many people can you say that about? How many people can make you feel rare, and pure, and special? How many people can make you feel...extraordinary?"... Nečekaně upřímný a chytrý film o tom, že život není vždycky peříčko. Tvůrci postupují od kytky přes psa k dětem a během toho reflektují všechny maléry a radosti, které s tím souvisí. Žádný zbytečný patos, žádné laciné vztahové hrátky, čistá pravda, která vás pohltí a na konci nechá v slzách. I přes laciné plakáty nejde o snímek typu "pes se chová jako člověk na čtyřech nohách a je vtipné třeba to, že umí nastartovat auto". Marley a já není ničím víc, než věrným otiskem každodenních problémů, se vším "dobrým i zlým, dokud nás smrt nerozdělí". Zcela bez debat nejlepší vztahový mainstreamový americký film posledních let. P.S. Herci jsou fantastičtí. Owen Wilson nikdy nepůsobil tak „herecky vyspěle“, Jennifer Aniston je k pomilování i v okamžiku absolutního vyčerpání, charismatický Eric Dane potvrzuje komiksový potenciál a Alan Arkin je v roli šéfa, který „se nikdy nesměje“, jednoduše okouzlující. A Marley… pohled do těch očí jen tak nezapomenu (ano, byl to podraz, ale k životu to patří). (25.03.2009)

První reakce po shlédnutí traileru: "Ježíši zase další blbost pro děti o roztomilém pejskovi alá Bethoven". První reakce po shlédnutí filmu: "Sakra, kde mám ten kapesník". Ta mediální kampaň tentokrát byla opravdu mimo, protože děti si tohle užijou tak z půlky. Jde totiž o pohled do života jednoho páru, který zažívá dobré a horší chvíle a pes zde je někdy spíše až na druhé koleji. Místy mi to pomalu připomínalo takovej Nouzový východ, akorát pro to rodinný publikum. Vždycky tam totiž přijde roztomilej psík a udělá nějakou tu skopičinu. Jenže film na nich naštěstí nestojí spíš tu jsou takovým doplňkem. Film stojí hlavně na výborné režii a hercích. Owen Wilson se po pár průměrných filmech vrací zpátky do sedla (doufejme) a Jennifer Aniston nikdy nebyla snesitelnější. Zaujme i Alan Arkin ve vedlejší roli, který vždycky utrousí nějakou tu hlášku. Prostě výbornej film se psem, který na konci vymaní slzu z každýho pejskaře a že to u mě nebylo těžký, když mám podobnýho doma. Nicméně mohlo to bejt malinko kratší a ten slzopudnej závěr chvilkama až moc tlačí na pilu. 80% (22.03.2009)

Je pro mě hrozně těžký sledovat, jak Jennifer stárne. Pořád ji mám zafixovanou v paměti jako sexy Rachel z Přátel. Make-up sice něco zakryl, ale už to není ono. Když pominu tuto prkotinu, tak mám na film jen samou chválu. Pár je sehraný a děsně jim to spolu sekne. Zábavné scény plynule střídají ty vážné. Při závěru jsem dokonce uronil nějakou tu slzu a to se mi stalo naposledy u Forresta Gumpa. (06.03.2010)

Všechny recenze, co lze o tomto snímku najít, nelžou. Na konci z vás bude kaskádami padat vodopád slz. Marley a já je moc pěkný film o jednom mladém páru, který se po svém vyrovnává s životem. Na začátku si pořídí jedno roztomilé štěnátko, a to je pak provází těmito útrapami, i když v drtivé většině za ně může právě ono. WIlson a Aniston zde tvoří moc sympatický pár, roky ubíhají, a stopáž - ač dvouhodinová - uteče velmi rychle. (06.04.2009)

Bývá pravidlem, že ten, kdo se vždycky nejvíc kasá, že u romantických filmů ještě nikdy nebrečel, nakonec vystřídá nejvíce kapesníků. Já toto boží pravidlo fakt potvrzuju, protože kdybyste přišli dneska odpoledne k nám domů, našli byste tam puberťáka s takovým tím úsměvem, který naznačuje, že jsem king, ale od první ukáplý slzy mi zbývá jeden smutný štěněcí pohled do kamery, ale držím se sakra obstojně, takže musím vydržet seč mi síly stačí. Bylo to o fous, aby má reputace utrpěla, ale víte, že i kdyby se tak stalo, že by mi to ani tak nevadilo? Marley a já má obrovskou výhodu v tom, že je skutečný. Životní osudy, radosti, tragédie jsou vaše i moje, nejsou nucený a spolehlivě zaberou na každýho, byť sebevětšího cynika. Jenny v podání Jennifer Aniston (její zatím nejlepší filmová role), je perfektní ukázkou ženy, která se vzdala všeho pro rodinu, ale teď toho de facto lituje. Vyhroucený situace (obvzlášť v polovině filmu), jsou ukázkou toho, že se nic nesmí uspěchat a co se týče pořízení dětí, tak o to víc. Je to úžasný film, který mě popravdě hodně dostal. Teď jen nevím, jestli za to nemohou ty psí oči.... (06.06.2009)