Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podobně jako v předchozích filmech i zde se režisér zaměřuje na vytvoření psychosociologického obrazu jedince v moderní společnosti. Tentokrát je hlavním hrdinou obyčejný člověk, který před ubíjející každodenní realitou utíká do světa vlastních představ, kde prožívá velká dobrodružství. Snímek uzavírá režisérovu tematicky propojenou a dlouhodobě plánovanou trilogii, jejímiž dalšími částmi jsou snímky Úpadek amerického impéria (1985) a Invaze barbarů (2003). Přes podobnost tématu se Arcandův nejnovější film do určité míry od jeho předešlé tvorby liší. Zatímco svými dřívějšími filmy předkládal především portrét společnosti, nyní klade větší důraz na psychologickou studii jedince. (Febiofest)

(více)

Recenze (73)

danliofer 

všechny recenze uživatele

Už dlouho jsem se nesmála skrze slzy nad drsností humoru, proti němuž je struhadlo jako samet... Kolik lidí je lapeno v pasti šedé každodenní rutiny při vytváření ničeho směřujícího k ničemu, aby si pak mohli koupit nesmysly, které ani nepotřebují, a platit hypotéky za domy či byty, jejichž design je sterilní a odlidšťující... ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Značně melancholický, velmi přesný a až bolestně pravdivý portrét, který vystihuje jednoho člověka jako jen další článek zapadající do chodu společnosti, stejně jako člověka jakožto ztrápeného jedince, okolo něhož společnost plyne stále stejným, mdlým tempem. Člověk, který je ve společnosti a člověk, okolo něhož je společnost. Doba temna vystihuje přesnou podstatu zvoleného tématu a více než účinně zpracovává základní témata. Stereotyp, pocity osamělosti, vnitřní izolace, bolest a zklamání z našich životů, bolest z pohledu na jiné životy a celé to soukolí, které nedokážeme ovlivnit, ale které ovlivňuje nás. Lhostejnost až apatii, lidstvo neustále se ženoucí kupředu, za penězi, úspěchem, uznáním, kde se zapomíná na zájem o druhé, potřebu být s někým, vše si lidé nahrazují materiálními věcmi a svět z nich tak postupně vytváří roboty bez emocí, citů, závislých pouze na věcech a s posedlostí vlastní dokonalosti. Proč se říká vlastně moderní svět...? Moderním se asi myslí ty dálnice nákupních center, nejnovější technologie, vyumělkovanost, reklamy, nátlak na jedince, kde je nám neustále předhazováno, že abychom byli "členy moderní společnosti" musíme vypadat tak a tak, dělat to a to a kupovat nezbytné věci, které stejně nepotřebujeme. Osobnost? Odlišnost? Vlastní názory, které se liší od většiny? To se přece neuznává. Průměr a obyčejnost je to, co všechno řídí a co se od lidí vyžaduje. Žebříček hodnot je v dnešní době nastavený zřejmě zcela jinak. Co bude ale dál? ()

Reklama

Lanark 

všechny recenze uživatele

Ufňukaný film se smyslem pro humor. Humorem, který je tu podávaný v tak jemných náznacích, že si ho ani nemusíte všimnout. Minete ho a možná se jen na chvíli ohlídnete, jelikož máte pocit, že se vám stalo něco zvláštního. Pokud však nejste dostatečně vnímaví, jelikož sobectví vám nedovolí ani na chvíli přemýšlet o tom, že svět se netočí kolem vás, pravděpodobně nakonec jen mávnete rukou a opět se vrátite k obdivování svého ega. Pokud však jste dostatečně vnímaví a dokážete se nad sebe povznést, pak vás váš vlastní smích svým ostřím zbaví všech těch slupek, do kterých jste se zabalili ve strachu před světem. Uvnitř kterých jste si mohli snít a fňukat, ale s každým dalším povzdechem jste cítili jak se dusíte. Jaké potěšení, sledovat jak lehce slupka pod ostřím mizí v hlubině zapomnění a vy konečně můžete okusit ten sladký plod, který ve vás tak dlouho zrál. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Aneb jak říkal už Hamlet: "Vymknuta ze svých kloubů doba šílí." Nebylo špatné podívat se na svět výhradně mužskýma očima. Výsledek je však velmi pesimistický a neměnila bych s nimi. Všude plno feministek, ambiciózních kariéristek, lesbiček, gayů a dalších protěžovaných menšin. Všude plno katastrof, stresu, úzkostí a pocitů viny. Bezohledná honba za penězi, úspěchem, za slávou. My, ženy, se vás ptáme jenom na to, jak často chodíte cvičit, jaké máte auto a kolik za rok vyděláte. Pro vás muže (ty normální) pak často zbývá jen zahradní komůrka s horou porno časopisů, sny a fantazie. Ale konec byl fajn. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Jean Marc Leblanc to rozhodně neměl jednoduché, ale řekněte mi kdo má. Nikoho takového já osobně neznám. Zpočátku filmu nás uvedl Denis Arcand do života muže, kterého každodenní jednotvárnost a jeho studená polovička neustále propojená s mobilem natolik psychicky drtily, že není žádný div jeho útěk ke snům s krásnými ženami a k jiným podobným fantaziím. Postupně se ale přesuneme s Jeanem do jiné roviny jeho myšlení a ten už tak zábavný není. Ono totiž není vůbec jednoduhé oddělit své sny od skutečné reality a buď ji nějakým způsobem změnit, to vyžaduje velkou dávku nejen vnitřní síly a nebo se s ní smířit. Jak to nakonec dopadlo, to se už musíte podívat sami. Můj obdiv má Marc Labreche, který tu roli zahrál úžasně uvěřitelně. A zcela nepopiratelně je to film hodný k hlubšímu zamyšlení, protože co si budeme namlouvat, většina z nás má také své sny a touhy, ktreré většinou nejsou slučitelné s reálným životem. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Několik scén bylo natočeno na Olympijském stadiónu, který byl postaven v kanadském Montrealu v roce 1976 pro účely letních olympijských her a kterému se kvůli jeho tvaru říká "The Big O". (Aelita)
  • Ve filmu zahráli sami sebe kanadský herec Donald Sutherland, francouzský herec Laurent Baffie a francouzský novinář Bernard Pivot, člen Goncourt Academy udělující slavnou Goncourtovu cenu za nejvýznamnější román francouzské literatury. (Aelita)

Reklama

Reklama