Kuličky
Režie:
Olga DabrowskáScénář:
Olga DabrowskáHudba:
Stefan ValdobrevHrají:
Marika Procházková, Jiří Vyorálek, Petr Jeništa, Jaroslav Someš, Tereza Nvotová, Alena Štréblová, Vladimír Škultéty, Marta Vítů, Ester Kočičková (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Kuličky jsou komediální povídkový film o tom, jak ženy manipulují s muži. O drobných vydíráních, o pláči, o slzách, o schopnosti se obětovat pro vysněný cíl, o sexu ve službách, o tom jak využít empatie. Začíná to už v dětství na hřišti a nekončí ani po smrti. Postupem let se ženský mechanismus manipulace rozvíjí, formuje, zraje až dospěje k dokonalosti. Jednotlivé příběhy se odehrávají na techno-party i na katolické faře a završují se ve spokojené domácí rutině dvou starých lidí, kterou už nemůže narušit nic – ani smrt. Povídky o ženách různého věku a životního stylu dohromady složí příběh celého lidského života, který byl díky manipulaci s druhými prožit podle plánu a zároveň ze stejného důvodu promarněn. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (74)
Tak rozhodně to pro mě patří k tomu lepšímu, co se v Česku v poslední době natočilo, ale vůbec nechápu, proč je to tady nadepsané jako komedie. Jako nějaké komediální prvky to zřejmě mělo, ale rozhodně to nestálo ani za jedno zasmání, úsměv ano, smích ne. Z těch tří povídek mě asi nejvíce zaujala ta poslední. Ani první ani druhé mě nijak nezasáhla, ale ta poslední byla vskutku smutným vrcholem. ()
Kuličky sú poviedkovým spracovaním reálnych podôb vzťahov ženy a muža.....pričom dominantnou osobou je nežné pohlavie....pohlavie, ktoré rozhoduje o bytí, či nebytí....( Prvá poviedka je dosť predvídateľná, ale nebráni to tomu aby sme si ju vychutnali, o druhej platí to isté len nemá potrebný sexepíl, tretia je kratučká, ale o to viac trefná....) ()
Kolísající úroveň jednotlivých povídek. První je čistá, s pointou a významem. Svým způsobem minimalismus. Jen než se člověk usadí, tak je pryč. Druhá je naprosto špatná, puber´táci, kteří jako deklamují současný slang nejsou uvěřitelní stejně jako vyznění historky. Třetí má neotřelé téma, zajímavé podání, které občas skřípe, ale je asi nejkompaktnější a provokuje nejvíc zamyšlení, i když to někdy kazí herci. No a závěrečná Pomalu ale stárnu má herce naopak skvělé, i když plošší půdorys. Zato ale dobrou písničku. ()
Svatba je taková povedená anekdota na úvod. Maminčin andílek působí až dokumentárním dojmem, zejména když nechává současnou mládež chovat se a mluvit tak, je to ve skutečnosti dělají. Mravní imperativ o jedné ženské predátorce, která si vyhlédla oběť na ni naprosto nepřipravenou, na mne naopak působil, že se od reality celkem vzdaluje. Pomalu, ale slábnu dotahuje téma ženské manipulace opravdu až za hrob. Všechny povídky mají velmi dobře napsané dialogy a chválím, že se zase jednou našel někdo, kdo risknul natočit film jen s neokoukanými herci. ()
Zlinfest 2008: Na film jsem šla s velkým očekáváním. Zajímalo mě především, proč jsou jeho hodnocení tolik rozporuplná. Já jako žena dávám jednoznačně plný počet, protože u nás dlouho nebyl natočený film tolik originální a zajímavý. Nabízí nám totiž pohled na svět očima ženy - režisérky. Delegace(převážně mužská), která uváděla KULIČKY na zlínském festivalu, varovala všechny muže v sále, že se mají bát. Ženy jsou prý mrchy, které s muži nemilosrdně manipulují. Mně ty ženské (některé) zase tolik zlé nepřipadaly. Přinejmenším mě potěšilo rozuzlení povídky Mravní imperativ. Povídka Svatba je nejkratší, ale nesmírně zábavně zakončená. Ta scéna mi z hlavy jen tak nezmizí, stejně jako úsměv na tváři, když si vzpomenu...No ale ta bába v poslední povídce Pomalu, ale stárnu, ta je příšerná, to souhlasím. ()
Reklama