Carlitova cesta

Na Carlitovu cestu jsem se velmi upřímně těšil a doufal, že Al Pacino ukáže trochu jiný výkon než ve Zjizvené tváří. Trochu více citu a lidskosti v postavě, která může být pro diváka o trochu příjemnější. Carlito Brigante se mu podařil naprosto dokonale a dokazuje svojí vysokou třídu. Bohužel už po několikáté dokazuje Brian De Palma svou slabou stránku, kterou vidím v málo akce ve filmu a odvahy zkusit něco nového. V jeho filmech si divák všimne všech dokola stále opakovaných krásných průletů/náletů/odletů kamery, které rozhodně dotváří atmosféru, ale jsou využity až zbytečně často ve chvílích, kdy například hlavní postava pouze čeká a sleduje svou milovanou osobu. Když už se začne střílet jako by se snažil Brian co nejrychleji akci ukončit a pokračovat ve svém oblíbeném vykreslování hlavní postavy. Úžasně se povedl Sean Penn, který je dokonale zamaskovaný a hraje na úrovni Al Pacina. Jeho postava dodává celému filmu sílu k pohybu všech koleček, co hýbou dějem. Já očekával větší akční porci a nedostal ji. To ve mě vyvolává nespokojenost, přestože film je opravdu velmi kvalitní a herecky skvělý. Je také škoda, že osud Carlita je nám prakticky znám od začátku filmu a tak jen sledujeme cestu, která není svižná a to ve 144 minutách nemusí být pro všechny diváky příjemné. Podle mě by jiný režisér vytáhl z Carlitovy cesty ještě víc, ale i tak film zkusím napodruhé a třeba se mé malé výtky změní v omyl a já se pokloním mistrovi. Do té doby silné 4*, kterým do čistých 5 stále něco chybí. (31.07.2007)

Na mém žebříčku trochu níž než jiná gangsterka s Pacinem v hlavní roli - Scarface - přesto pořád zatraceně vysoko. Pacino tradičně geniální, jenom jediná maličkost mě na něm trochu štvala: prostě na tyhle kladné mafiány moc neletím :-) Což tedy není jeho chyba, ale spíš pro mě malinké mínus scénáře, kdyby byl trochu větší hajzl, rozhodně by to podle mě nebylo na škodu. Jinak ale film skvělý, You Are So Beautiful při závěrečných titulcích mělo nádherně melancholický nádech... Mimochodem, ona jména pro mě skrývala ještě jedno překvapení: Sean Penn jako Kleinfeld - on v tom skutečně hrál? - byl prostě namaskovaný k nepoznání... Dodatek 21. září 2007 Po druhém sledování si nemůžu odpustit pátou hvězdičku. Na tomhle filmu je přesně vidět, jak se De Palma s každým záběrem nadřel, promýšlel ho do nejmenších detailů... Jsou na něm vidět diskuse všech zúčastněných (nemocniční scéna byla třeba přepsána asi třicetkrát a teprve pár minut před jejím natáčením Pacino radostně prohlásil, že ví, co je jejím hlavním problémem - Carlito by do nemocnice nikdy nešel a ta scéna by se měla vyhodit :-). Ale to jsou jenom takový hovadinky ze zákulisí, který najdete v bonusech na DVD. Jde tady o to, že když se díváte, jakou radikální změnu image se rozhodl Sean Penn podstoupit, když sledujete každý pohyb Al Pacina, když jste naprosto u vytržení dlouhými kamerovými záběry, které ale ani chvíli nenudí, když si uvědomíte, že tohle všechno musel mít Brian De Palma v hlavě... Prostě neuvěřitelné. Spolupráce De Palmy a Pacina podle mých odhadů zjevně vždy vyjde na jedničku. Mimochodem, Zjizvená tvář byla natočena v roce 1983, Carlitova cesta v roce 1993. Teď je rok 2007 a ještě spolu nemají naplánovanou další gangsterku... Asi bych jim měla začít posílat upomínkový dopisy, protože ani dvojice Scorsese-De Niro mě nedokáže tolik potěšit. (18.07.2007)

Mafiánské opusy se vždy vyznačovaly svou epičností a ani Brian De Palma nejde jinou cestou, pokusil se však zažitá pravidla žánru trochu ozvláštnit. Už sám fakt, že tentokráte ztvárňuje Al Pacino člena ne americké odnože organizace cosa nostra, ale člověka z komunity portorické či latinskoamerické, snímek dost ozvláštňuje, minimálně hudebním podkresem a druhem zobrazovaného tance...:-) Al Pacinův Carlito je však navíc podroben pochybnostem krize středního věku a ve fázi bilancování a přehodnocování životních hodnot je v rámci žánru postavou nanejvýš originální. (11.06.2007)

„Keď prekročíš určitú hranicu, nemôžeš sa už vrátiť späť.“ Dobre vyvážený film. Je v ňom tak akurát napätia (De Palma je expert na 10-minútové scény, kde prvých 9 minút tušíme, že sa chystá niečo strašné a krvavé a hrozne nebezpečné a v poslednej minúte sa to skutočne stane) a tak akurát dialógov, kde sa traja ľudia rozprávajú o živote a je to rovnako zaujímavé, ako keď dôjde k priestrelom hláv. A je radosť sledovať „mafiánske“ gestá počas dialógov, predovšetkým Pacina a Guzmána. Carlitova cesta je skvelý mafiánsky film, ale je to skôr taký pokojný epilóg k nim; kto bude čakať jazdu á la Mafiáni, bude sklamaný. (16.02.2017)

Scéna, ve které Al v dešti, s víkem popelnice nad hlavou pozoruje nadpozemskou Penelope, která mu v očích vyčaruje slzy se mi vpálila do šedé kůry a nechce pryč. Špičkový film, ve kterém De Palma úchvatně pracuje s emocemi, napětím, romantikou i s cejchem tragiky, která jak od začátku víme, musí příběh uzavřít. Onen konec však ale přeci jenom považuju, za jedno ze slabších míst, stejně jako příliš čitelné pozadí literární předlohy, které občas zubatě, flakatě a nevhodně prosákne skrz umný scénáristický nátěr. Přestože se jedná o jeden z nejlepších mafiánských filmů, nechám si pátou hvězdu zatím v záloze a počkám na další projekci. 80% (13.10.2007)