Sirotčinec

O existenci filmu s názvem Orfanato jsem neměla ani ponětí, dokud nám jeho promítání nenabídli na jazykovém kurzu ve Španělsku. (Když sleduji CSFD zjišťuju, že to bude asi tím, že do našich kin má dorazit až za několik dnů). Jsem nicméně velmi ráda, že jsem dala na radu Španělů a i přes svou mírnou skepsi se na něj podívala. Abych totiž řekla pravdu, ze španělsky mluvených snímků mě před zhlédnutím tohoto zaujal skutečně jen Faunův Labyrint; nějaký Almódovar mi bohužel nikdy blízký nebyl. Asi je to zásluha Del Tora, ale Orfanato disponuje velmi podobnou atmosférou jako Labirinto del Fauno, a i když nakonec nemá tak silný fantasy podtext a nedisponuje množstvím digitálně dokonalých postaviček, ta Del Torova přítomnost je cítit v každém jeho okamžiku. A když dojde ke konci, kde se dokonale propojí nadpřirozené vyznění s tím blízkým realitě, musím scénáristovi tleskat a děkovat mu za to, že po Šestém smyslu zase někdo dokázal z hororu udělat mimořádně inteligentní snímek. (11.08.2008)

Vedle "Persepolisu" a "V Bruggách" je tenhle snímek mým nejsilnějším filmovým zážitkem letošního roku, který mi poskytl požitek z poctivé stylové duchařské podívané, opřené o silný příběh, dobře vybrané exteriéry, kvalitní herecké výkony, dobrou kameru a pár chytrých režijních nápadů. Je to přesně ten druh filmu, který po zhlédnutí vede k nutkání snížit několika desítkám jiných titulů jejich hodnocení, protože řada dalších žánrových kousků se vedle "Sirotčince" jeví jako zoufale povrchní, klipová podívaná, která nevyvolává strach, ale svou brutalitou uspokojuje sadistické touhy ukryté v té či oné míře v každém z nás (Saw). "Sirotčinec" je film o strachu ze ztráty milovaného blízkého člověka a obavy ze selhání a vlastní odpovědnosti. Co může být pro matku děsivější představa než ztráta dítěte. "Sirotčinec" je film, který funguje, aniž by nutně potřeboval gigantický rozpočet a smršť velkolepých triků. Celkový dojem: 95 %. (20.09.2008)

Tak tohle me fakt zklamalo, cekal jsem nejakej atmosferickej horor a nakonec nic. Ani by nevadilo, ze pribeh neprinasi nic moc novyho a vetsina zvratu je jasna predem a ze tu je vcelku idiotskej konec, kdy to nejdriv vypada fajn, pak je z toho najednou happyend, pak zase zmena, zase, zase a zase az me ten opravdovej konec uz prestal zajimat. Jenze problem je, ze se tu vetsinou nic nedeje. Neda se tesit na naky gore sceny, pac se jedna o ducharinu, ale film nema zadnou hororovou atmosferu, zadnou lekacku a za pozornost tu tak stoji 2, 3 trosku mrazivy sceny, ktery jsou ale az nekdy po polovine filmu a tu prvni pulku sem se celkem nudil. Aspon, ze Belen Rueda v hlavni roli neni naka urvana kravka a trochu to aspon zachranuje. Ne vylozene spatnej film, ale jako horor absolutne nefunguje. (15.02.2009)

Perfektní duchařina to je především, co jiného si od takovéhoto filmu vlastně vůbec přát. Tak jak se tváří, tak se taky chová, takže účel plní opravdu na jedničku. Guillermo del Toro se opět vyřádil, jako tenkrát v Princi bez království. Jediné, a opravdu je to maličkost co bych rád vytkl, tak je konec. Ten možná mohl být trošku tajuplnější a originálnější. Netvrdím, že to není originální, ale takový konec se na takovýto film rozhodně nehodí. Beztak je to horor, který má výborný námět, tak dobrý, že dlouho jsem lepší nezažil. Duchařiny já mám hrozně rád, a tahle válí na prvním místě za hodně dlouhou dobu. Svůj účel tento film tedy rozhodně splnil na jedničku minimálně. (26.08.2008)

Překvapivě vcelku zdařilá kombinace duchařského hororu a obyčejné dětské pohádky. Režisér umně využívá divácky vděčného prostředí bývalého sirotčince a krom pěkných obrázků servíruje dokonce i atmosférickou vložku a slušnou zábavu. Stručný scénář s několika povedenými místy boduje zejména na začátku a konci, během děje se mu však bohužel daří i několikrát předložit i neodpustitelné zbytečnosti - zejména ve formě dialogů. Jednou z mála chyb je ovšem jen malá trpělivost tvůrců, kteří ukazuje několik důležitých věcí dříve, než by měli. Zajímavá postava se škraboškou se tak postupně stává pouze popáleným chlapcem, který najednou nedokáže nahnat hrůzu. U několika scén vyloženě zamrzí jejich jasná předvídatelnost, ale jako celek snímek šlapě téměř jako hodinky. Sice bohužel nechybí obyčejná odpočinková místa, ale jednotlivé dávky hrůzy zde bezpochyby fungují - i když rozhodně mohly být trochu delší. Prvním menším vrcholem je nepochybně atmosférická vložka ve formě návštěvy média, kterou drobně kazí zbytečný posun kamery v poslední fázi. Zvuk spolu s nebarevným obrazem fungují ovšem na výbornou a minimálně malý náznak napětí v této scéně určitě je. Příjemným momentem je pak samozřejmě i závěr, i když ne absolutní konec filmu, který opět ne zcela opodstatněně vede diváka za ručičku, aby mohl pochopit pointu, která je i tak zcela zřejmá. Využití všech prostředků je zde naprosto opodstatněné a závěrečné prozření tak symbolicky spojuje všechny načrtnuté prvky příběhu. (16.04.2008)