Režie:
J.A. BayonaScénář:
Sergio G. SánchezKamera:
Óscar FauraHudba:
Fernando VelázquezHrají:
Belén Rueda, Fernando Cayo, Geraldine Chaplin, Mabel Rivera, Edgar Vivar, Roger Príncep, Andrés Gertrúdix, Montserrat Carulla, Óscar CasasVOD (1)
Obsahy(2)
Mrtvé děti si chtějí hrát... Laura vyrůstala v sirotčinci na mořském pobřeží a po třiceti letech se spolu s manželem a synem vrací do míst dětství. Ráda by znovu otevřela opuštěný ústav jako domov pro postižené děti. Její syn se však na novém místě začíná chovat zvláštně a Laura se pomalu přesvědčuje, že starý dům má své hrůzostrašné tajemství, o kterém neměla ani potuchy! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (968)
Pro mě průměr, i když je pravda, že o malinko lepší. Napětí aby člověk pohledal. Kde bylo??? Hodnocení 76% nevím,nevím. ()
Po dlhom čase sa konečne objavil film, ktorý si zaslúži označenie "horor". Španielske horory patria momentálne k tým najlepším na plátne. Vo filme Sirotinec vidíme skvelé stvárnenie užialenej matky Laury, ktorá je ochotná spraviť pre svojho chorého adoptovaného syna čokoľvek. A najmä sa snaží nájsť si cestu k nemu. Stupňujúce napätie, atmosféra bývalého sirotinca a duch dieťaťa v strašidelnej maske spôsobili, že sme s priateľkou pri sledovaní filmu ledva dýchali. Vrelo odporúčam zobrať auto,notebook a vybrať sa namiesto obkolesené tmou a stromami. Film zapôsobí vtedy viac, keď máte obavy, že z poza najbližšieho stromu vybehne dieťa v maske. ()
jednoznačně nejlepší Bayonův snímek....fantastická atmosféra... ()
Vzpomenu si na Del Torova Prince bez království a jímají mnou stejné pocity. Pěkně rozehraná duchařina plná samo se otevírajících dveří, klapání, klepání a vzdychání a křiku a pláče. Nejedná se o nic děsivého, kdy budete v objetí mačkat k smrti vyděšenou přítelkyni a vy sám bude držet ustrašenou moč, ale o dobře nastrojené napětí, které moc netrýzní, ale zato o to více Vás nenechává v klidu a pomalým tempem Vás ubýrá příběhem sice nepřekvapivým, ale přesto skvěle postaveným až na samý závěr nepřekvapivě překvapivého konce, aniž by při tom vstávaly ohnilé mrtvoly z hrobů, duchové se hrabali ve střevech nevinných objetí a divák se koupal v moři rudé krve. A jsem rád, že stejně jako v případě Del Tora jsou to právě Španělové, kteří nám ukázaly pěknou duchařinu bez zbytečného násilý a předvedli tak v dobách prsatých blondýn a mozku rozlehlého na podlaze, že napínavý film může být i klidně natočený, jen s opravdou chutí po tom mrazu na zádech. ()
Opravdu parádní fim - TAKHLE má vypadat horor. Žádné krvavé potoky a vyskakující příšery, ale pouze tajemná atmosféra, určitý napínavý příběh a stačí to. Velmi se mi líbil konec, který jsem vážně nečekala ani v nejmenším. ()
Klasický příklad, jak jde natočit kvalitní horror bez hektolitrů krve, steží rozpoznatelných nestvůr a uječených teenagerů, kterří vždycky utíkají po schodech nahoru. Tohle je mrazivé, děsivé a zároveň smutné, párkrát ve mně pěkně hrklo. Tleskám pane Bayona, jen tak dál kluci španělští s podobnými filmy 85 %. ()
Bravo, bravisimo, opět tleskám španělským mistrům strachu… U hororů je poměrně těžké objektivně ohodnotit film a z pohledu tvůrců zaujmout pokud možno co největší spektrum diváků, protože strach je subjektivní, zkrátka každý máme jiné démony v hlavě.) . Každopádně na mne to zapůsobilo tak, že jsem se bál jít v noci na záchod a to ve filmu rozhodně netečou hektolitry krve, ale vše je dané spíše neustálím napětím, které graduje po celý film a autoři velice pomalinku vydrnkávájí na strunu vašich nervů. Vše to vyvrcholí vcelku povedeným závěrem, kterému není moc co vytknout. Za mě 90%, nenudil jsem se, bál jsem se, kochal jsem se uměním filmu, a konec mne nezhnusil. ()
Horory jsou můj oblíbený žánr, přesto bývám celkem často zklamaná. Buď mě absolutně nezaujme příběh, nebo mě rádoby strašidelné scény nedokážou vyděsit. Ani s jedním jsem se ale nesetkala u Sirotčince. Vidět ho v kině a v originálním znění se pro mě stalo jedním z nejlepších hororových zážitků v životě, i když jsem v tu chvíli myslela jen na to, jak se co nejrychleji dostat ze sálu. Věřte mi, že jsem se bála ještě měsíc dojít si do sklepa pro kolo! ()
Řekla bych, že snad v 80% všech hororů hrají nějakou roli děti. Tenhle horor patří k těm nejlepším co jsem kdy viděla. Klobouk dolů před režisérem. Výborná práce kamery i ostvětlení. Určitě doporučuju. ()
Celý film jsem se bavil....Je to thriller skoro bez chyby ale pořád si myslím že by se z toho dalo vytěžit víc.Obzvláť se mi líbíl konec.4* ()
Pro mě nejlepší horor, trne mě z něj, nápad, pointa, prostředí, herecké výkony hudba. Tohle je pro mě prostě opravdu úžasný horor. ()
Nemám ráda horory a filmy, kde hrajou děti a nehodí se to. ALE! Řekla jsem si, že tomu dám zase jednou šanci a řekla bych, že jsem se docela trefila. Slyšela jsem, že Španělé horory umí a tohle je velmi dobrý důkaz, že ano. Neměla absolutně tušení, jak to může pokračovat, srdce jsem měla až v kalhotech a nějak divně mi tu začíná vrzat podlaha..... :-D ()
Pěkně děsivá atmosféra, zajímavý příběh... ()
Horor s velkým H! Na to, aby se člověk bál není potřeba banda vraždících maniaků, hysterický řev obětí a řeky krve. Já byla od začátku až do konce napnutá jak guma od trenek. Kdysi jsem na tom byla v kině a i když byl ten děs rozptýlen mezi sál diváků, stejně jsem se bála jako dnes, kdy jsem se dívala zakuklená v peřině a musela si rozsvítit. Na filmu se mi líbilo všechno od úvodních titulků, přes hlavní hrdinku a její houževnatost, napínavé a lekací scény, děsivé záběry, hrůzostrašné zvuky použité ve chvílích, kdy už jsem i tak zapomínala dýchat, hudbu, úžasně mrazivou atmosféru, návštěvu média až po scénu ve sklepě a konec. Budu se muset podívat na nějakou hodně bláznivou komedii, aby se ten nepříjemně hororový opar rozplynul a já mohla v klidu usnout. ()
Atmosféricky minulo, nudné k uzoufání. 3x jsem si musel jít zapálit, abych neusnul. ()
Horor, ve kterém více než stašidla děsí drama skutečných živých lidí... ()
Nečekané, a o to příjemnější překvapení z Latinské Ameriky sice vychází z hitů jako Faunův labyrint, ale pro mě jim je víc než roven. Hezky zvolené prostředí, dobře gradované napětí, několik prvotřídních lekaček, silné emoce..To na mě funguje vždy. A ten závěr je kouzelný, sice nejednoznačný, ale přece tak dojemný a melancholický. Mám rád mysteriozní horory s pointou, které obstojí i po té stránce diváka vystrašit. Proto u mě selhávají filmy jako Kruh, a naopak vždy vítězí Sirotčinec a spol. ()
Příjemné překvapení, za minimálního využití klasických klišé a nucených lekaček se pomalinku odvíjí vcelku jednoduchý příběh s několika příjemnými otočkami. Ve třetí čtvrtině poněkud nezvykle dochází filmu tempo, jelikož divák již byl prakticky se vším seznámen a dětské entity nejsou z nejdravějších, ale jako příběh funguje film skvěle. Jen člověk nemá vysokou motivaci se dívat již znovu, proto velmi těsně uděluji hodnocení 3*. ()
Příběh jednoho kluka a jeho neviditelných přátel. Když se ztratí Simon, adoptivní syn Laury a Carlose, začne především Laura s hledáním svého syna a nakonec je donucena hrát hru s neviditělnými dětmi, aby nalezla Simona. Vypadá to celkem zajímavě, někdy i napínavě, pár scén je opravdu podařených, ale stejně se nemůžu zbavit dojmu, že snímek působí dost zmateně a podivně. A ten konec filmu je pro mě naprosto nepochopitelný a tudíž nemohu hodnotit lépe než za tři hvězdy. ()
Bolestivý zásah do slabin evropského filmu, který se z počátku tváří DelTorovsky, aby nabobtnal divákovo očekávání, ale v průběhu mu viditelně klesá tep. Nekvalitní lekačky, otravný námět s dětmi a velmi průměrná Belén Rueda v hlavní roli. Snad to bylo vysokým očekáváním, ale s takovou Mlhou Franka Darabonta se tento nedopalek vůbec nedá srovnávat. ()
Reklama