Režie:
Roy AnderssonScénář:
Roy AnderssonKamera:
Gustav DanielssonHrají:
Jessika Lundberg, Patrik Anders Edgren, Bengt C.W. Carlsson, Håkan Angser, Eric Bäckman, Nils Westblom, Holger Andersson, Ola Stensson, Johnny Grahm (více)Obsahy(1)
Podobne, ako iné Anderssonove filmy, aj táto čierna komédia sa sústredí na groteskné a tragikomické aspekty ľudskej existencie. Podobne ako v prípade predchádzajúcej snímky, aj tento film tvorí päťdesiat krátkych skečov, ktoré boli v priebehu takmer štyroch rokov nakrútené bez akejkoľvek digitálnej úpravy a s jediným profesionálnym hercom. Výsledkom je štylisticky jedinečné dielo, ktoré je zároveň originálne a zábavné. (RTVS)
(více)Recenze (108)
Nikdy bych nevěřil, že v mých očích zaboduje surrealistický film, i když tohle není, z mého odborného pohledu, surrealismus v čisté podobě. Většina scének smysl dává. Jen spolu skoro vůbec nesouvisí jako celek a film ve finále působí samozřejmě jako obrovský maglajz, když bych to měl vyjádřit až takhle expresivně. Scénky opravdu ale nejsou samoúčelné, nýbrž spíše mnohdy i poměrně promyšlené. Z tohoto pohledu se mi zdá, že ze surrealismu trošku vylézáme a je to samozřejmě jen dobře. Těžko se někdo dovede totiž podvědomě smát. Děj plyne hrozně pomalu a člověk má velmi široký prostor všímat si detailů. Mnohdy se to nejvtipnější děje někde v rožku obrazovky. Člověku rozhodně vlije trošku energie do žil pozorovat 90 minut lidičky, ze kterých už dávno chuť a veškerý elán do života zcela vyprchal. Všichni zde působí jako pouhé loutky, na kterých absolutně nezáleží. Úvod mi přišel výrazně komičtější než závěr. Jako by tvůrcům postupně docházel matroš, tudíž i nápady. Snímek je samozřejmě těžce originální a já si jeho sledování místy opravdu vychutnával. Místy zase ne. Taková óda na život. Jednoznačně tříhvězdičková záležitost. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatelky mat.ilda. ()
Povídkový filmy, to je moje. Pokud je do toho smíchaná nostalgie, humor a drama, tím líp. Začátek byl úžasnej, pak už kvalita klesala. Ale jistý momenty a hlavně pro leckoho nedůležitý detaily a vložky to zase vystřelily na solidní čtyři hvězdy. Určitě se najdou lidi, kerejm takovejhle snímek nesedne. Já mezi ně naštěstí nespadám. ()
Slepenec čistě ironických humoresek. Dobrá parafráze na dnešní notně pompézní společnost, leč snímek dohromady nedává vůbec žádný smysl a nemá žádnou kostru. Asi to byl Anderssonův cíl, ale jeho velice podivný snímek je opravdu nad mé divácké chápání. Originalitě se ale zvláště ve filmu meze nekladou... ()
Přesně totéž co předchozí Písně z druhého patra, snad jen záběrů je tu o něco víc (možná i přes stovku!!!). První půl hodina je geniální, a obzvlášť scéna zlého snu jedné z postav, ve kterém předvede nepovedený trik s ubrusem (elektrické křeslo poprvé...elektrické křeslo podruhé...elektrické křeslo potřetí !!!) by si zasloužila vstoupit do dějin kinematografie. S přibývajícmi minutami se ale zdá, že tvůrci vyplýtvali nejlepší nápady na začátku. Není to horší než Písně, ale ani lepší. ()
CITÁT - Proto, se, ty, který žiješ, lůžkem těš prohřátým láskou, než Lethé nohu, jež chce uprchnout, smočí ti v úděsný proud.....J. W. Goethe......... Hned od prvních záběrů jsem tušil, že to nebude snímek pro mě. Tuhá kamera stojící na jednom místě dá tušit jaké si umělecké tvorbě. Když se pak rozezněla nelíbivá hudba a žena v parku začala zpívat, už jsem v tom měl jasno. Sice to dokoukám, ale požitek z toho mít nebudu. CITÁT - Kdybych měla motorku......... Některé scény jsou, bezesporu, povedené, ale příběh se strašně táhne a já měl tendenci zavírat oči a usínat. CITÁT - Nepůjdeš si lehnout? Zítra je taky den......... Co si třeba myslet o sexuální scéně asi v půlce příběhu? 34%. Během sledování tohoto filmu jsem si vzpomněl na text jedné punkové České kapely - Na obloze vidím černé vrány, letí k nám a je jich celé hejno. Mám ten dojem, že to budou bombardéry. Až odletí, už to bude všechno jedno........... ()
Galerie (30)
Photo © Roy Andersson Filmproduktion AB
Reklama