Po smrti

První dojmy - Malkovich a Duris jako důležitý a důležitější... hrajou jako ponocný (a ne, že by to prvnímu jmenovanému nevydrželo)... a kouká z toho průšvih typu e-mailu, který vyzývá k obeslání deseti lidí, jinak tě stihne neštěstí apokalyptických rozměrů... Jenže ne, i když je to další z filmů, co si pohrává s osudovostí, rozebírá ji a stejně se ničeho nedopátrá, přece je tu přínos pro uvědomění si krásy života a umění ji prožívat, je to inspirace, manuál pro těžké chvíle, které určitě přijdou... a to i přesto, že samotné žití neulehčí (jakoby nestačilo, jak jsem se dosud o své blízké bála, tak díky, no...). Ale zatím není důvod k panice... ježišmarjáááá, někdo zvoní! (03.02.2014)

Dráma ako bič to síce mohla byť,ale napriek tomu emocie so mnou nezamávali ako mali.Možno by snímke pomohlo viac romantickosti do toho doslovného umierania tam a druhú polovicu mojej romantickej duše by to možno pomohlo roztopiť.Pomalo vlečúce sa mdlé scénky častokrát bez dialogov ma skôr unavovali k smrti akoby mali byť k niečomu užitočné.Zrýchlená verzia na diaľkovom ovládači tento problém razom vyriešila a život ide dalej.. (21.02.2015)

Upřímně šlo tohle naprosto mimo mě, hodina a půl o pochopení něčeho, co bylo řečeno na začátku. Nevím, sám jsem překvapený, že se mi Po smrti opravdu nelíbí, ale vadila mi tak nějak přílišná snaha o poetičnost, která nakonec vyústila jenom ve zmatenost a zjištění toho, že prostě umřeme všichni a vyhnout se tomu ani náhodou nedá. Příběh šel prostě kompletně mimo mě, takže hodnotím krásně snovou atmosféru podkreslenou hudbou Desplata a to je tak všechno. Bohužel... (21.02.2016)

Film som si vyhľadala a pozrela kvôli HUDBE, do ktorej som sa zamilovala už pred filmom. Pri počúvaní som si uvedomovala genialitu skladateľa, keď dokáže vytvoriť chvenie mysle, nadpozemskosť, tú pravú atmosféru, miestami až nervozitu len vďaka melódii. Nič iné natoľko nevystihovalo podstatu filmu ako práve hudba. Oceňujem občasné krásne neviem prečo mi také prišlii- "myšlienkové" prírodné zábery. A do toho pomalá reč pána Malkovicha. Ach.. ale aké ťažké mi bolo prijať to, spomaliť. nechať sa unášať podivnou atmosférou filmu. Vždy ma prebúdzal zo zamyslenia príliž pozemský predstaviteľ Nathana .. opäť neviem prečo tak zapôsobil - brutálne, necitlivo.. Nuž hudba vo mne bude znieť naďalej, prirovnanie smrti a lode tiež.. podivné.. (29.01.2010)

Nikdo nedokáže říct, kdy kdo zemře a co přesně se komu stane. Nikdo taky nedokáže smrt zastavit. Co ale člověk zmůže je, člověka na smrt připravit. Tak asi v tomto duchu se nese místy rozvláčný příběh Afterwards pro mě s né moc přesvědčivým Romainem Durisem. Naopak, J. Malkovich opět nezklamal, stejně tak i hudba podbarvující každý "světlý" okamžik. "Nebojte se říct těm, na kterých vám záleží, že je milujete." 73% (13.12.2009)