Venkovský učitel

Pro mne asi nejsilnější Slámovina. Jako vždy jde o komerní příběh lidí na okraji.Typická vesnice se slípkami na dvorku, kachláky v kuchyni, k sousedce na pramici. Všichni se znají a koukají si do oken. Vztahy se navazují pomalu, zato jsou silnější. Ocenila jsem, že Lišák si zahrál jednou zase civilně, byť hrál homosexuála. Potěšili i ostatní herci HaDivadla. Asi nejlepší role Zuzany Bydžovské. A porod krávy v přímém přenosu. Tak si říkám - kolik bylo asi pokusů mimo kameru? Respekt! (25.04.2014)

Docela dlouhou dobu jsem bádala, v jakém období se to odehrává. Oblečení napovídalo něco o roku cca 1994, celkové ladění prostředí mířilo ještě dál do minulosti. Pak jsem podle nějakých znaků usoudila, že se jedná o současnost a musela to přijmout a stejně tak i fakt, že venkovský život je zde hodně přeidealizovaný. Vesnické tancovačky za zvuku dechovky, polorozpadlé domečky s pecí a neustálé zdůrazňování toho, že lidé na vesnici jsou jiní než ti z města. Možná trochu primitivnější, ale rozhodně čistší a upřímnější. Lehce otravné, ale pokud člověk přistoupí na tuhle hru, tak dostane vynikající film. V podstatě jednoduchý, dost naivní, ale zároveň okouzlující. Geniální práce s kamerou, se zvukem a hudbou. Nakonec to o homosexualitě tak docela není a je to fajn. (05.07.2009)

Výrazně lepší než ŠTĚSTÍ. Silnější příběh, propracovanější scénář a i lepší herecké výkony. Technická stránka je snesitelná (ale na mraky z ní vážně nejsem, i přes ty dlouhé záběry beze střihu) a kvalita vyprávění je po celou dobu velmi vyrovnaná, žádné výrazné propady. Naproti tomu se ve filmu najde několik momentů, které jsou působivé tak, že nejste schopni odpoutat oči od plátna či obrazovky. Většina hlavních postav je dobře napsána a srozumitelně motivována, takže divákovi by nemělo dělat problémy chápat jejich pocity a jednání a spoluprožívat je s nimi. Zuzana Bydžovská získala Českého Lva právem (škoda, že není obsazována více, protože je to vážně skvělá charakterní herečka) a u Lišky asi opravdu platí, že je lepší v mlčenlivých polohách (když promluví, stává se z něj často zase ten klasický opožděný dobrák, který mi už leze na nervy). 70 - 80 % (03.01.2010)

První celovečerní film s homosexuální tématikou, co jsem viděl, navíc český. To je zajímavý. Začínám opět věřit českému filmu, protože tenhle snímek je zkrátka parádní. Snad se dostane k těm správným očím... HUDBA: - Vladimír Godár - užito jen několik skladeb, často ve sluchátkách; potěšil hlas Ivy Bittové, padl na film jako ulita. (26.01.2009)

Bohdan Sláma vyrostl ze své formální syrovosti s divokým hmyzem, třebaže velmi nápadité a slibné, a se zdatnou obhajobou na nezdolnost člověka prožívat štěstí, zdárně vplul do záludných vod evropského artu. Na rozdíl od drtivé většiny současných českých dlouhometrážních filmařů na to skutečně má (ještě snad Morávek a možná kdysi Nellis). Všechny ty formalistické poznámky o diegetické a nediegetické hudbě, mizanscéně, střihu a precizně komponovaných záběrech atd. už tady padly mnohokrát, takže nebudu zbytečně redundovat. Velmi mě překvapil Liška (snad poprvé jsem ho viděl v roli někoho, kdo není ani jurodivý idiot, ani adolescentní blb a funguje to skvěle), pobavil mě Kotek (jak by asi vypadalo jeho obsazení do hlavní role místo výborného Ladislava Šedivého?:-)) a potěšil Krobot (jsem fanoušek Krobota – viz: A Londoni férfi ) Obsahem film navazuje na „empatickou“ vlnu sociologicko-psychologické artové cinematiky a jestliže kdosi mítá námitky, že téma je poněkud vyčpělé a animované konflikty profláklé, pak odmítám a mítám zpět, že vše „už tu někdy bylo“ a aktuálnost témat je velmi relativní. PS: Přirovnávat Venkovského učitele k hixploitationu mi přijde trochu jako recenzentská ipsace, ale budiž. To jen tak na okraj. (25.06.2008)